Zde najdete digitalizovanou podobu Hejdánkovy originální kartotéky. Její celkový objem čítá mnoho tisíc lístků. Zveřejňujeme je po částech, jak je zvládáme zpracovávat. V tuto chvíli máme zpracované to, co prof. Hejdánek sám vypracoval elektronicky. Zbývá ovšem mnoho práce na papírových kartičkách. Kromě Hejdánkových výpisků z četby obsahuje kartotéka také jeho vlastní myšlenkovou práci z posledních let, kterou nejde dohledat jinde.
G. Picht
(1965-6)
Wer eine Geschichte der Philosophie in die Hand nimmt und sie vernünftig benutzen will, der muß wissen, was er von ihr erwarten darf und was nicht. Ein Lehrbuch der Geschichte der Philosophie verhält sich zur Sache selbst, nämlich zur Philosophie, nicht anders als ein Lehrbuch der Musikgeschichte zur Sache selbst, nämlich zur klingenden Musik. Sie können aus einem solchen Lehrbuch, ähnlich wie aus einer Musikgeschichte, eine Fülle von Kenntnissen erwerben, die zum Verständnis der Philosophie beziehungsweise der Musik wichtig, ja unentbehrlich sind. Aber so wenig wie die Musik als solche in einer Musikgeschichte zum Klingen kommt, so wenig finden sie in den Büchern über die Philosophie das, worum es doch geht, nämlich die Philosophie als solche. Wie die Musik, so ist auch die Philosophie nicht ein Gegenstand, den man vorfinden und zur Kenntnis nehmen kann. Sie ist vielmehr, ähnlich wie die Musik, ein Geschehen, das sich in unserer Mitte ereignet.
(5969, Kants Religionsphilosophie, Stuttgart 1985, S. 9.)
vznik lístku: únor 2004
Václav Klaus
(1996)
Höschl: To mi připomíná, že Vy dělíte časové periody vždycky na krátkodobé, tzn. bezprostřední (co musíme udělat teď hned, dnes, zítra), střednědobé a dlouhodobé. A možná, že jedno z odborných nedorozumění v naší společnosti a v dialogu s Vámi spočívá v tom, že toto si Vaši oponenti ne vždy uvědomují a do¬chází k tomu, že krátkodobé řešení může vypadat jako ideově odlišné od dlouho¬dobého a je třeba na to dlouhodobé jaksi nezapomínat a zdůraznit: ano, ale toto platí pro periodu 5, 10, 20, 50 let a toto je třeba udělat zítra.
Klaus: Myslím, že toto je dost důležitá poznámka. Když vezmu sebe, který vystudoval tady někde Vysokou školu ekonomickou a pak se teprve setkal se skutečnou ekonomií a skutečnou metodologií společenských věd, tak vím, jak pozdě a teprve tam jsem najednou objevil některé kánony, které jsou základními východisky. Například nepřetržité oddělování krátkého, středního a dlouhého ob¬dobí. Okamžitě dělení si té houštiny faktorů, které před námi jsou a působí na ty, které jsou krátkodobě konstantní nebo krátkodobě variabilní, střednědobě, dlou¬hodobě... Myslím, že to je důležitý návyk, který lidé jako já v sobě musí mít, aby si okamžitě podvědomě rozdělovali, co je krátkodobě pevné, co není pevné, co se měnit dá, co se měnit nedá – a to myslím je jedna z důležitých věcí.
Höschl: Protože takovéto dialogy s Vámi neprobíhají často a Vám tyto věci při¬padají samozřejmé, tak jste potom třeba kritizován za něco, o čem samozřejmě víte, že dlouhodobě by tak být nemělo, ale krátkodobě je to nutné (a obráceně), a to je pak opravdu jenom „nedorozumění“, jak Vy často říkáte..
(Z přepisu pořadu „Setkávání“, vysílaného živě stanicí ČR 3 Vltava 22.9.1996.)
vznik lístku: březen 2008