Archiv Ladislava Hejdánka | Kartotéka
Zde najdete digitalizovanou podobu Hejdánkovy originální kartotéky. Její celkový objem čítá mnoho tisíc lístků. Zveřejňujeme je po částech, jak je zvládáme zpracovávat. V tuto chvíli máme zpracované to, co prof. Hejdánek sám vypracoval elektronicky. Zbývá ovšem mnoho práce na papírových kartičkách. Kromě Hejdánkových výpisků z četby obsahuje kartotéka také jeho vlastní myšlenkovou práci z posledních let, kterou nejde dohledat jinde.
Philosophiegeschichte | Filosofie - dějiny
G. Picht
(1965-6)
Wer eine Geschichte der Philosophie in die Hand nimmt und sie vernünftig benutzen will, der muß wissen, was er von ihr erwarten darf und was nicht. Ein Lehrbuch der Geschichte der Philosophie verhält sich zur Sache selbst, nämlich zur Philosophie, nicht anders als ein Lehrbuch der Musikgeschichte zur Sache selbst, nämlich zur klingenden Musik. Sie können aus einem solchen Lehrbuch, ähnlich wie aus einer Musikgeschichte, eine Fülle von Kenntnissen erwerben, die zum Verständnis der Philosophie beziehungsweise der Musik wichtig, ja unentbehrlich sind. Aber so wenig wie die Musik als solche in einer Musikgeschichte zum Klingen kommt, so wenig finden sie in den Büchern über die Philosophie das, worum es doch geht, nämlich die Philosophie als solche. Wie die Musik, so ist auch die Philosophie nicht ein Gegenstand, den man vorfinden und zur Kenntnis nehmen kann. Sie ist vielmehr, ähnlich wie die Musik, ein Geschehen, das sich in unserer Mitte ereignet.
(5969, Kants Religionsphilosophie, Stuttgart 1985, S. 9.)
vznik lístku: únor 2004
Poslední a předposlední
Dietrich Bonhoeffer
(1943)
Stále víc si uvědomuji, jak starozákonně myslím a cítím; však jsem také v minulých měsících četl mnohem více Starý než Nový zákon. Jen ten, kdo ví, že jméno Boží nelze vyslovit, smí vyslovit jméno Ježíš Kristus; jen ten, kdo miluje život a zemi tak, jako by s ní všechno končilo a ztrácelo smysl, může věřit ve vzkříšení mrtvých a nový svět; jen ten, kdo se podřídí Božímu zákonu, může pak mluvit také o milosti; a jen uznává-li Boží hněv a pomstu nad jeho nepřáteli jako platné skutečnosti, může pronik/150/nout k jeho srdci něco z odpuštění a lásky k nepřátelům. Kdo chce příliš rychle a bezprostředně říkat poslední slovo před tím předposledním, není podle mne žádný křesťan.
(28.11.43)
(6812, Na cestě k svobodě, Praha 1991, str. 149-50.)
vznik lístku: červen 2013