Archiv Ladislava Hejdánka | Kartotéka

Ladislav Hejdánek (2012)

Vnímání nepochybně existuje, ale že by existovaly jednotlivé „vjemy“ (či „vněmy“, je vysoce pochybné. Všechno nasvědčuje tomu, že tzv. „vjem“ je psychologická konstrukce, s jejíž pomocí se má objasnit nebo vysvětlit fenomén „vnímání“. Ve skutečnosti jde o základní vlastnost všech skutečných („reálných“) jsoucen, totiž o jejich reaktibilitu (tj. schopnost reagovat na jiná jsoucna). Tu musíme chápat jako záležitost vývoje, a to od nejjednodušších „událostí-jsoucen“ až po nejvyšší úrovně lidského vnímání a myšlení. Je zřejmé, že o „vjemech“ nelze mluvit na úrovni třeba kvant nebo atomů ani molekul – ale přece je nutno jim přiznat schopnost reagovat na jiní kvanta, atomy, či molekuly.
(Písek, 120622-1.)

Georg Wilhelm Friedrich Hegel (1816)

... Zunächst aber darf ich nichts in Anspruch nehmen, als das sie vor allem nur Vertrauen zu der Wissenschaft und Vertrauen zu sich selbst mitbringen. Der Mut der Wahrheit, der Glaube an die Macht des Geistes ist die erste Bedingung der Philosophie. Der Mensch, da er Geist ist, darf und soll sich selbst des Höchsten würdig achten; von der Grösse und Macht /14/ seines Geistes kann er nicht gewiss genug denken. Und mit diesem Glauben wird nichts so spröde und hart sein, das sich ihm nicht eröffnete. Das zuerste verborgene und verschlossene Wesen des Universums hat keine Kraft, die dem Mute des Erkennens Widerstand leisten könnte; es muss sich vor ihm auftun und seinen Reichtum und seine Tiefen ihm vor Augen legen und zum Genusse geben.
(6968, Vorlesungen über die Geschichte der Philosophie I, Werke 18, Suhrkamp, S. 13-14 – Heidelberger Niederschrift.)
--- --- ---
... Zprvu však nesmím požadovat nic, než abyste si sem především přinesli jedině důvěru k vědě a důvěru k sobě samým. Odvaha k pravdě, víra v moc ducha, toť první podmínka filosofie. Člověk, protože je duch, může a má se považovat za hodna toho nejvyššího; o velikosti a moci jeho ducha nemůže být jeho mínění nikdy dost vysoké. A s touto vírou nebude nic tak nepoddajné a tvrdé, co by se mu neodkrylo. Zprvu skrytá a uzavřená podstata vesmíru nemá síly, jež by se mohla postavit na odpor odvaze poznání; musí se před ním rozevřít a vyjevit mu svá bohatství a své hlubiny, aby jich užíval.
(1667, Úvod k dějinám filosofie, přel. Karel Slavík, Rovnost, Praha 1952, str. 13.)

ib (1998)

vjem jeden ze zákl. prvků smyslové zkušenosti jako nejdůležitější složky každého poznání. V. je na rozdíl od prostého podráždění senzorických orgánů (↑počitek), které tvoří jeho materiál, komplexní obraz předmětů a jejich vlastností, bezprostředně sice vázaný na jejich přítomnost a fyzické působení, zároveň však ovlivněný i dispozicemi subjektu (pozornost, anticipace, předchozí zkušenost apod.).
ib [Ivan Bláha]
(Filosofický slovník, kolekt. autorů, Nakl. Olomouc, 21998, str. 434.)

Georg Wilhelm Friedrich Hegel (1807)

Co je vůbec známé, je právě proto, že je známé, nepoznáno. Je nejobvyklejším sebeklamem i klamáním druhých, předpokládáme-li při poznávání něco jako známé a strpíme-li, aby se to tak předpokládalo; při všem mluvení kolem věci se takové vědění nehne z místa a neví, jak na tom jest. Subjekt a objekt atd., bůh, příroda, schopnost rozvažování, smyslovost atd. berou se bez prohlídky za dobře známý a platný základ a tvoří pevné orientační body, z nichž vycházíme a k nimž se vracíme. Pohyb prochází mezi nimi, nehybnými, sem a tam a odbývá se tedy jen na jejich povrchu. Tak spočívá též chápání a zkoumání v tom, že se ověřuje, zdali každý to vše nachází ve své představě, zda se mu to tak zdá a zda je mu to známo či ne.
(2098, Fenomenologie ducha, př. J. Patočka, Praha 1960, str. 68.)

Georg Wilhelm Friedrich Hegel (1807)

Denken? Abstrakt? – Sauve qui peut! Rette dich, wer kann! So höre ich schon einen vom Feinde erkauften Verräter ausrufen, der diesen Aufsatz dafür ausschreit, daß hier von Metaphysik die Rede sein werde. Denn Metaphysik ist das Wort, wie abstrakt und beinahe auch Denken, ist das Wort2, vor dem jeder mehr oder minder wie vor einem mit der Pest Behafteten davonläuft.
...
--------------------
² W: „Denken das Wort ist“ – Ms. „Denken ist das Wort“.
(Wer denkt abstrakt? in: 6952, Jenaer Schriften, Suhrkamp 21990, Werke 2, S. 575.)