Archiv Ladislava Hejdánka | Kartotéka

Jacques Derrida (2001)

/ É.R.: …Co se týká způsobu, jímž se v současné době navracíme k čistě traumatické či organické kauzalitě nebo ke stopě, abychom vysvětlily neurózy, ačkoliv Freud tuto tezi opustil již roku 1897, vidím v něm jistý regresivní postoj. Je možné /78/ ponechat určitý prostor psychice a myšlence subjektivní svobody, aniž bychom popírali ekonomické, biologické či sociální determinace.
/ J.D.: Samozřejmě, ale není mi úplně jasné, co nazýváte „určitým prostorem“, který bychom měli chtít zachránit. Musíme si vysvětlit slova „subjekt“ a „svoboda“. To, co se vzpírá a co se musí vzpírat tomuto determinismu či tomuto imperialismu deterministického diskurzu, nebudu nazývat subjekt, ani já, ani vědomí a dokonce ani nevědomí, nýbrž budu tak říkat jednomu z míst vyvstání jiného, nekalkulovatelného, události. Singularita je totiž vystavena tomu, co přichází jakožto jiné a nekalkulovatelné. Singularita jako taková (ať se jako taková jeví či nikoli) se ve své existenci samé nikdy neredukuje na pravidla nějakého strojového kalkulu a dokonce ani na ty nejnezpochybnitelnější zákony nějakého determinismu. Jak něco takového pojmenovat? Je to obtížné. Ve chvíli, kdy to nazvu svobodou, , mám vždycky strach, že obnovuji filosofický diskurs, který byl již vystaven jisté dekonstrukci (svoboda jakožto svrchovaná moc subjektu nebo nezávislost vědomého já, „cogito“, dokonce i svoboda Dasein atd.).
Zdá se mi, že jediný pokus, nejpřesvědčivější cestu k tomu, aby byla slovu či pojmu „svoboda“ dodána určitá post-dekonstruktivní hodnota – což se mi často zdá nezbytné, zejména chceme-li přijmout či nechat vyvstat to, co přichází, co přijde, v podobě jiné etiky, repolitizace přiměřené jinému pojmu politična, probíhající transformace mezinárodního práva atd. – zaznamenávám, přinejmenším zaznamenávám, v některých pasážích knihy „Zkušenost svobody“ od Jeana-Luca Nancyho.
Když jsem v průběhu posledních let musel pojmenovat věci tohoto řádu – „svobodnost“, nekalkulovatelnost, nepředvídatelnost, nerozhodnutelnost, událost, nadcházení, jiné -, často jsem mluvil o tom, „co přichází“.
/ É.R.: O tom, co přichází? /79/
/ J.D.: Ano, co se nepředvídatelně vynořuje, co se dovolává mé odpovědnosti a zároveň ji přesahuje (mé odpovědnosti před mou svobodou – již se zdá nicméně předpokládat, mé odpovědnosti v heteronomii, mé odpovědnosti bez autonomie), událost, příchod toho, co (kdo) přichází, ale nemá ještě rozpoznatelný tvar – a co tedy nutně není jiným člověkem, mým bližním, druhem, bratrem (dovedete si představit všechny diskursy, které by to, co (ten, kdo) takto přichází, znovu uvedlo do hry). Může to být stejně tak dobře nějaký „život“ nebo dokonce nějaký „přízrak“ ve zvířecí či božské podobě, aniž by byl „zvířetem“ či „Bohem“, nemusí to být jen muž nebo žena, ani …
(7333, Co přinese zítřek? (dialog), Praha 2003, str. 77-79.) 05-01

Žalm 55 ()

¹² Nebo ne nějaký zjevný nepřítel útržky mi činil, sic jinak snesl bych to; ani ten, kdož mne nenávidí, pozdvihl se proti mně, nebo skryl bych se před ním: 13Ale ty, člověče, mně rovný, vůdce můj a domácí můj, 14Ješto jsme spolu mile tajné rady držívali, a do domu Božího společně chodívali.
(6630, Kralic.překl. 1579-93, s. 515 – Ž 55, 12-14.)
12. (55:13) Nebo ne [nějaký] nepřítel útržky mi činil, sic jinak snesl bych [to;] ani ten, kdož mne nenávidí, pozdvihl se proti mně, nebo skryl bych se před ním:
13. (55:14) Ale ty, člověče mně rovný, vůdce můj a domácí můj;
14. (55:15) Ješto jsme spolu mile tajné rady držívali, [a] do domu Božího společně chodívali.
www.bible.cz
55:12 Indeed, ²³ it is not an enemy who insults me, or else I could bear it; it is not one who hates me who arrogantly taunts me,24 or else I could hide from him. 55:13 But it is you,25 a man like me,26 my close friend in whom I confided.27 55:14 We would share personal thoughts with each other;28 in God’s temple we would walk together among the crowd.
- – -
23tn Or „for.“
24tn Heb „[who] magnifies against me.“ See Pss 35:26; 38:16.
25sn It is you. The psalmist addresses the apparent ringleader of the opposition, an individual who was once his friend.
26tn Heb „a man according to my value,“ i.e., „a person such as I.“
27tn Heb „my close friend, one known by me.“
28tn Heb „who together we would make counsel sweet.“ The imperfect verbal forms here and in the next line draw attention to the ongoing nature of the actions (the so-called customary use of the imperfect). Their relationship was characterized by such intimacy and friendship. See IBHS 502-3 §31.2b.
http://www.bible.org/netbible/

12Wenn mich doch mein Feind schändete, wollte ich's leiden; und wenn mein Hasser wider mich pochte, wollte ich mich vor ihm verbergen.
13Du aber bist mein Geselle, mein Freund und mein Verwandter,
14die wir freundlich miteinander waren unter uns; wir wandelten im Hause Gottes unter der Menge.
http://www.biblegateway.com Lutherbibel, 1545
13 Si c'était l'ennemi[d] qui venait m'insulter,
je le supporterais.
Si celui qui me hait[e] s'élevait contre moi,
je pourrais me cacher de lui.
14 Mais c'est toi, toi qui es un homme de mon rang,
toi, mon ami et mon intime,
15 avec qui j'échangeais des confidences,
quand nous allions ensemble avec la foule[f] dans la maison de Dieu...
http://www.biblegateway.com La Bible du Semeur

12For it is (T)not an enemy who reproaches me,
Then I could bear it;
Nor is it one who hates me who (U)has exalted himself against me,
Then I could hide myself from him.
13But it is you, a man my equal,
My (V)companion and my (W)familiar friend;
14We who had sweet [c]fellowship together
(X)Walked in the house of God in the throng.
http://www.biblegateway.com New American Standard Bible

Sirach ()

Od nepřátel svých odděl se, a přátel svých šetř se.
(Apokryfy, Praha 1952, překlad Kralických, V. díl, Eccl.-Sirach 6, 13 – str. 221.)
Keep yourself far from your enemies, and be on guard toward your friends.
(The Apocrypha, Oxford Univ.Press, N.Y. 1977, p. 135 – Sirach 6,13.)

Sirach ()

Rejoice not over thy greatest enemy being dead, but remember that we die all.
(ex: 7843, Webster´s Pocket Quotation Dictionary, Trident Press Int. 1997, p. 104.)
- – -
Do not rejoice over any one´s death; remember that we all must die.
(The Apocrypha, Oxford Univ.Press, N.Y. 1977, p. 139 – Sirach 8,7.)
- – -
8Neradúj se smrti ani nejuhlavnějšího nepřítele svého; pamatúj, že všickni umíráme.
(Apokryfy, Praha 1952, překlad Kralických, V. díl, Eccl.-Sirach 8, 8 – str. 223.)

Matouš evangelista ()

34Nedomnívejte se, že bych přišel pokoj dáti na zemi. Nepřišelť jsem, abych pokoj uvedl, ale meč. 35Přišelť jsem zajisté, abych rozdělil člověka poroti otci jeho, a dceru proti mateři její, a nevěstu proti svekruši její. 36A nepřátelé člověka budou domácí jeho.
(ex: 7843, Webster´s Pocket Quotation Dictionary, Trident Press Int. 1997, p. 140.)