LADISLAV HEJDÁNEK ARCHIVES | Cardfile
Here you will find a digitized image of Hejdánek's original filing cabinet. Its total volume is many thousand tickets. We publish them in parts as we handle them. At the moment we have worked out what prof. Hejdánek himself developed electronically. However, much work remains on paper cards. In addition to Hejdánek's extracts from reading, the filing cabinet also includes his own thought work from recent years, which cannot be found elsewhere.
Antecipace | Jazyk – život v něm (a „skrze“ něho)
Jan Patočka
(1953)
Ale máme-li v jazyce prostředek, jak se usídlit v předmětném jsoucnu, jak v něm vymezit doménu zvládnutých a předvídatelných věcí,, je to ovšem díky naší schopnosti tvořit věty významné bez faktického obsahu, díky naší schopnosti konvence. Tato schopnost nás vyzvedá z pasivnosti pouhých animalií, dovoluje nám právě antecipovat, lépe: předpokládá vyzvednutí z rámce pouhé danosti.. Náš život v jazyce, naše přebývání v něm je tedy samo dokladem toho, že existujeme v distanci vůči danému, že v něm nejsme tak naprosto uvězněni, jak by nám chtěli vsugerovat pozitivisté, i když předmětně z rámce daného nemůžeme proniknout. Lze koncedovat pozitivistům ...
(Negativní platonismus, Praha 2007, str. 39; též: Péče o duši I., Praha .)
date of origin: září 2007
Jazyk
Jan Patočka
(1950?)
Jazyk je tedy historie, nikoli jednorázová struktura, není dán, nýbrž tvoří se fakty našeho úsilí, která smě/35/řují k stále větší úplnosti a obsažnosti, aniž kdy může být zaručena všeobsáhlost; tak na rozdíl od pasivních smyslových daností u zvířete vnímá a chápe člověk stále nový a nový význam. Ale historičnost struktury jazyka je možná jenom tím, že člověk je vůči senzuálním datům (jako vůbec vůči všemu, co je mimo něho a před ním hotovo a fixováno) uvolněn, že je „svobodný“.
Tato uvolněnost vůči „smyslovým datům“ projevuje se již tím, že tato data musí být interpretována, musí vejít do našich jazykových, „logických“ schémat, která nám umožňují uvést je v přehled a souvislost – ...
(Věčnost a dějinnost, in: Negativní platonismus, Praha 1990, str. 34-35.)
date of origin: leden 2015
Jazyk a jeho „svody“
Jan Patočka
(1948-52)
Ale v tom je právě jeden ze svodů jazyka, který je určen prakticky k označování realit, že i nejsoucno nás učí chápat jako předmětné nejsoucno, tudíž jako pouhý relační pojem, jak to učinil již Platón v Sofistovi a po něm mnozí jiní. Jako relační pojem, jako vztah mezi jsoucími věcmi, se nejsoucno dá fixovat a zachytit; ale Platón též věděl, že nejsoucno se skrývá, že je podstatně v skrytu a že se nám původněji než jako pojem, do něhož je hledí zaklít naše zpředmětňující myšlenka, jeví jako moc určující náš život.
V jakém smyslu určuje náš život moc jiná, než jsou předmětnosti, které se vyskytují v univerzu, jsou v něm dány a které nezbývá než uznat? ...
(Písek, 141115-2.)
date of origin: listopad 2014