Archiv Ladislava Hejdánka | Kartotéka
Zde najdete digitalizovanou podobu Hejdánkovy originální kartotéky. Její celkový objem čítá mnoho tisíc lístků. Zveřejňujeme je po částech, jak je zvládáme zpracovávat. V tuto chvíli máme zpracované to, co prof. Hejdánek sám vypracoval elektronicky. Zbývá ovšem mnoho práce na papírových kartičkách. Kromě Hejdánkových výpisků z četby obsahuje kartotéka také jeho vlastní myšlenkovou práci z posledních let, kterou nejde dohledat jinde.
SÉMA (σήμα)
Adolf Kaegi
(151931)
das Kennzeichen, Zeichen, u. zwar • 1) das Kennzeichen, Merkmal, Grenzzeichen, • 2) das von einer Gottheit gesendete Vorzeichen, Wetterzeichen, beim Opfer Wunderzeichen, überh. Vorbedeutung, • 3) das hinterlassene Zeichen, die Spur, • 4) das Zeichen, Signal, • 5) das Abzeichen, die Wahrzeichen, Insignien, BVerzierungen der Schiffe, das Feldzeichen, Panier od. Fahne, • 6) das Siegel, • 7) das Grabmal, Grab, • 8) symbolisches Zeichen, Bilder, • 9) Beweis (bes. σημεο), • 10) mathem. t. t. Punkt
σημαίνω • 1) ein Zeichen geben, … • 2) etwas Geschehenes oder Vorhandenes bezeichnen, …
(2634, Benselers Griechisch-deutsches Wörterbuch, bearb. Adolf Kaegi, Nachdr., Leipzig 151962, S. 709-10.)
vznik lístku: leden 2003
Jazyk přirozený
Jan Štěpán
(1998)
jazyk přirozený znaková soustava sloužící běžné komunikaci ve formě mluvené, příp. psané. J. p. vykazuje řadu nedostatků (↑homonymie, ↑synonymie, ↑vágnost), které jej diskvalifikují jako prostředek přesného vyjadřování a sdělování. Proto jsou pro odborné účely vyvíjeny ↑jazyky vědecké.
(Filosofický slovník, Naklad. Olomouc, Olomouc 21998, str. 199.)
vznik lístku: prosinec 2000
Sémantika
Jan Štěpán
(1998)
sémantika součást ↑sémiotiky, která studuje vztahy mezi ↑formou (kterou výhradně zkoumá ↑syntaktika) a ↑významem ↑znaků a jejich komplexů. O každém výrazu lze na úrovni s. rozhodnout nejen zda je nebo není gramaticky správný, ale navíc dodává, příp. nachází ↑interpretaci (správných) výrazů, tj. přiřazuje výrazům objekty, k nimž odkazují.
(Filosofický slovník, Naklad. Olomouc, Olomouc 21998, str. 361.)
vznik lístku: prosinec 2000
Extenzionalita
Jan Štěpán
(1998)
extenzionalita koncepce ↑sémantiky, podle níž jsou logicky reprezentovatelné pouze ↑extenze. Předpokládá omezení na jediný možný (skutečný) svět a fixní čas (časový řez). Toto pojetí je výhodné a postačující při aplikaci především klasické logiky (↑logika klasická) na věd. jazyky, je však nedostačující pro logickou analýzu přirozeného jazyka (↑analýza logická). Speciálně je e. omezením, které přijímá klasická logika a týká se výběru ↑funktorů. Přípustné jsou zde pouze takové funktory, pro něž platí, že ↑denotát složeného výrazu vzniklého užitím příslušného funktoru je plně určen pomocí denotátů složek, přičemž ↑smysl těch výrazů nehraje žádnou roli. Např. všechny ↑spojky výrokové logiky (↑logika výroková) vyhovují této podmínce.
(Filosofický slovník, Naklad. Olomouc, Olomouc 21998, str. 117.)
vznik lístku: prosinec 2000
Množina
Jan Štěpán
(1998)
množina libovolný soubor libovolných vzájemně odlišitelných objektů (prvků m.) uvažovaný jako jeden celek. Na rozdíl od ↑třídy nemusí jít o objekty homogenní (splnující současně nějakou vlastnost). M. je vymezena, lze-li zjistit, zda libovolně zvolený objekt je či není jejím prvkem. Pojem m. lze korektně definovat pouze axiomaticky.
(Filosofický slovník, Naklad. Olomouc, Olomouc 21998, str. 271.)
vznik lístku: prosinec 2000