Archiv Ladislava Hejdánka | Kartotéka

Zde najdete digitalizovanou podobu Hejdánkovy originální kartotéky. Její celkový objem čítá mnoho tisíc lístků. Zveřejňujeme je po částech, jak je zvládáme zpracovávat. V tuto chvíli máme zpracované to, co prof. Hejdánek sám vypracoval elektronicky. Zbývá ovšem mnoho práce na papírových kartičkách. Kromě Hejdánkových výpisků z četby obsahuje kartotéka také jeho vlastní myšlenkovou práci z posledních let, kterou nejde dohledat jinde.


Klam | Objektivita

Jiří Fiala (1995)
Prodává se teď u nás několik knížek ´magických obrázků´. Předpokládám, že jste se s nimi už setkali a že jste všelijak šilhali ze správné vzdálenosti tak dlouho, až z obrázku vystoupil téměř hmatatelný třírozměrný útvar. Z některých obrázků lze dokonce při dalším a úpornějším šilhání vydobýt útvary další, složitější či negativní. Tak a teď kladu otázku: je klamem ten třírozměrný útvar, který spatříme po jistém úsilí, anebo je klamem obrázek sám, ´bez šilhání´? Je to otázka záludná, neboť souvisí s otázkou: je svět přirozené smyslové zkušenosti klamem – a tím pravým a skutečným světem je svět přírodních zákonů třeba kvantové mechaniky? Jak je tomu vlastně s ´objektivitou´ oněch třírozměrných útvarů? Že by to byla pouhá zdání? Zvláštní zdání, jsou-li ´intersubjektivně testovatelná´ – což je zhruba Kantovo (a Popperovo) kritérium objektivity. Co teď s jedinci, kteří to nevidí? Kolik je lidí, kteří nevidí nic z kvantové mechaniky! K tomu, abychom něco viděli (ve vědě, ale právě tak v umění), je zapotřebí dosti dlouhé průpravy, výcviku. Třeba jen k tomu, abychom v mikroskopu viděli to, co vidět máme. Známé jsou zkušenosti etnografů: jsou kultury, kde ani na nejrealističtější fotografii neuvidí nic, ani své nejbližší nepoznají; fotografie pro ně vůbec nemají smysl.
(Oslava klamu, in: Vesmír 74, 1995, č. 3, str. 178.)
vznik lístku: březen 2003

Odpovědní tiskopis…

František Trávníček (1952)
- na odpověď; o. list = kterým se vyhlašovalo nepřátelství, opovědný;
odpovědnictví, stř. = vyhlášení nepřátelství (zastar.);
odpovědník, -a, m. = odpovědný nepřítel (zastar., Nov., Sez.);
odpovědnost ║ zod-, -i, ž., 1. o. za vlastní činy, jednání = vědomí dosahu, následků jich, jeho; 2. o. za koho, zač = ručení za jeho činy, za správný chod (podniku…); mít, brát na sebe o. zač; být volán k –sti; činiti co na vlastní o.;
odpovědný nepřítel = který vyhlásí nepřátelství, úhlavní, opovědný; o. boj = opovědný ze msty; o. list = kterým se vyhlašovalo nepřátelství, opovědný;
odpovědnýzod- [zříd. kniž. -den] 1. o., zod. za své činy = vědomý jejich dosahu, následků; 2. o., zod. za koho, zač = ručící
(Slovník jazyka českého, Praha 41952, str. 1075.)
vznik lístku: srpen 2005