Archiv Ladislava Hejdánka | Kartotéka
Zde najdete digitalizovanou podobu Hejdánkovy originální kartotéky. Její celkový objem čítá mnoho tisíc lístků. Zveřejňujeme je po částech, jak je zvládáme zpracovávat. V tuto chvíli máme zpracované to, co prof. Hejdánek sám vypracoval elektronicky. Zbývá ovšem mnoho práce na papírových kartičkách. Kromě Hejdánkových výpisků z četby obsahuje kartotéka také jeho vlastní myšlenkovou práci z posledních let, kterou nejde dohledat jinde.
Křesťanství a helenizace
John Locke
(1632-1704)
… „Spisovatelé a zápasníci o náboženství je naplňují finesami a vyšperkovávají pojmy, z nichž dělají pak nutnou a základní jeho část; jako by pak nebylo jiné cesty do církve než skrze akademii nebo lyceum. Ale většina lidí nemá kdy pro učenost a logiku ani pro příliš jemné distinkce scholastické. Potřebují však praktického vedení, pro které najdou prosté poučení v Novém zákoně od Ježíše a apoštolů, sboru to mužů, složeného z největší části z nevědomých, ale produševnělých rybářů.“
(podle E. Rádla, Dějiny filosofie II, Praha 1933, str. 131, citace na str. 138 ex: Franz Oppenheimer, System der Soziologie, 1926, II, 53.)
vznik lístku: říjen 2005
Ctnosti u Platóna
Ladislav Hejdánek
(2003)
ARETÉ, virtus, vertu, Tugend, ctnost
podle 7195: Weisheit, Tapferkeit, Mäßigung, Gerechtigkeit
SÓFROSYNÉ DIKAIOSYNÉ
audatia
rozumnost statečnost uměřenost spravedlnost (Písek, 031109-1.)
vznik lístku: listopad 2003
Ctnost | Pravost | ARETÉ
Jan Patočka
(1972)
Časté řešení raných aporetických dialogů, které zanechávají čtenáře na rozpacích o vlastní povaze určované ARETÉ, spočívá jak známo v tom, že příslušná výtečnost, či lépe řečeno pravost, ať běží o statečnost, ukázněnost, zbožnost či bohumilost, není zachytitelná sama pro sebe, je věcně i myšlenkově neoddělitelná od výtečnosti, pravosti, pravdivosti v celku. ARETÉ, pravost, se tak ukazuje jako jedna proti mnohosti slabostí a nepravostí. Není žádný platónštější motiv než tento začátek. ...
(O duši u Platóna, in: Péče o duši II., Praha 1999, str. 58.)
vznik lístku: únor 2007
Přirozenost dobrá | Ctnosti a dobra
Aristotelés
(-384-324)
Abychom však přece uvedli jednotlivosti, jest nutně dobrem předně blaženost, neboť jest něčím, co je samo /52/ o sobě žádoucí a jest soběstačné, uspokojuje, a pro ni volíme mnoho věcí. Za druhé spravedlnost, statečnost, uměřenost, velkomyslnost, velkorysost a ostatní stavy toho druhu; neboť jsou to duševní dobrosti, ctnosti. Za třetí zdraví, krása apod., neboť jsou to dobrosti těla a působí mnoho dober, jako např. … Konečně dobrá přirozenost, pamět, učelivost, důvtip atd., neboť všechny tyto dobrosti mají sílu působiti dobro.
(1032, Rétorika, př. Ant.Kříž, Praha 1948, str. 51-2 – I, 6 – 1362b.)
vznik lístku: listopad 2005