Archiv Ladislava Hejdánka | Kartotéka
Zde najdete digitalizovanou podobu Hejdánkovy originální kartotéky. Její celkový objem čítá mnoho tisíc lístků. Zveřejňujeme je po částech, jak je zvládáme zpracovávat. V tuto chvíli máme zpracované to, co prof. Hejdánek sám vypracoval elektronicky. Zbývá ovšem mnoho práce na papírových kartičkách. Kromě Hejdánkových výpisků z četby obsahuje kartotéka také jeho vlastní myšlenkovou práci z posledních let, kterou nejde dohledat jinde.
(choses) extérieures | Vnějšek (vnější věci)
Blaise Pascal
(1623-62)
23-67 Vanité des sciences.
La science des choses extérieures ne me consolera pas de l'ignorance de la morale au temps d'affliction, mais la science des moeurs me consolera toujours de l'ignorance des sciences extérieures.
(Pensées, in : 4682, Oeuvres complètes, Du Seuil, Paris 1963, p. 503.)
vznik lístku: únor 2010
Protivenství | Resistence
Lucius Annaeus Seneca
(-5 - +65)
Epistula LXXVIII.
Toto contra ille pugnet animo; vincetur, si cesserit, vincet, si se contra dolorem suum intenderit. Nunc hoc plerique faciunt, adtrahunt in se ruinam, cui obstandum est. Istud quod premit, quod inpendet, quod urget, si subducere te coeperis, sequetur et gravius incumbet; si contra steteris et obniti volueris, repelletur. …
[Let such a man fight against them with all his might: if he once gives way, he will be vanquished; but if he strives against his sufferings, he will conquer. As it is, however, what most men do is to drag down upon their own heads a falling ruin which they ought to try to support. If you begin to withdraw your support from that which thrusts toward you and totters and is ready to plunge, it will follow you and lean more heavily upon you; but if you hold your ground and make up your mind to push against it, it will be forced back. …]
(…., Ad Lucilium Epistulae morales, London 1970, p. 190 / 191.)
vznik lístku: březen 2000
Vnitřek – vnějšek | Vnějšek – vnitřek
Jan Patočka
(1964)
... Jen zhruba tolik: opozice „vnějšek-vnitřek“ není nic jiného než část původní prostorové struktury; co říkáš o objevení prostoru Ř ky, v této podobě nezdá se mi odpovídat skutečnosti; tj. Řekové objevili prostor abstraktně, v geometrii a filosofii, ne v umění; původní časová struktura není o nic „čistší“ než struktura „vnějšek-vnitřek“. U gotiky je mi zvláštní, že ...
(Z dopisu 7/64 Václavu Richterovi z 1. 12. 1964.)
(7164, Dopisy Václavu Richterovi, Praha 2001, str. 138.)
vznik lístku: duben 2008
Vnějšek – vnitřek | Vnitřek – vnějšek
Jan Patočka
(1964)
... To, co vykládáš o původním vnějšku-vnitřku, jsou nepochybně prostorová určení, i když snad nebyl v počátcích prostor abstraktně vyčleněn s takovou určitostí jako později. Běží však o vnějšek-vnitřek nikoli určitého předmětu, nýbrž o tento vztah jako všeobecný,a ten právě spolu se sousedností a některými jinými tvoří jádro prostorových vztahů. Prostorové vztahy pak jsou empiricky zá/140/klad a konstrukce prostoru. Tato konstrukce je možná dílem Řeků, ale prostorové vztahy ovšem nikoli. A proto je tak těžko vyznat se v Tvých tezích o vývoji uměleckého prostoru, poněvadž prostorové vztahy a prostor jako konstrukci nerozlišuješ.
(Z dopisu 8/64 Václavu Richterovi z 29. 12. 1964.)
(7164, Dopisy Václavu Richterovi, Praha 2001, str. 139.)
vznik lístku: duben 2008
Kultivace ducha (duše)
Marcus Tullius Cicero
(-149)
A. I fit is as you say, have we not mason to fear that you are tricking out philosophy in borrowed plumes? What stronger proof of its uselessness can there bet than to find instances of completely trained philosophers who lead disgraceful lives?
M. That is really no proof, for not all cultivated fields are productive, and the datum of Accius is false:
Though placed in poorer soil good seed can yet
Of its own nature bear a shining crop,
and in the same way not all educated minds bear fruit. Moreover, to continue the same comparison, just as a field, however good the grand, cannot be productive without cultivation, so the soul cannot be productive without teaching. So true it is that the one without the other is ineffective. Now the cultivation of the soul is philosophy; this pulls out vices by the roots and makes souls fit for the reception of seed, and commits to the soul and, as we may say, sows in it seed of a kind to bear the richest fruit /161/ when fully grown. Let us go on then as we have begun; tell me if you will, what subject you wish to have discussed.
(4566, Tusculan Disputations, Cicer. Opera vol. XVIII, Loeb 141, transl. J. E. King, Cambridge (Ma) – London 1971, p. 159, 161 – II, V, 13.)
vznik lístku: leden 2009