Archiv Ladislava Hejdánka | Kartotéka
Zde najdete digitalizovanou podobu Hejdánkovy originální kartotéky. Její celkový objem čítá mnoho tisíc lístků. Zveřejňujeme je po částech, jak je zvládáme zpracovávat. V tuto chvíli máme zpracované to, co prof. Hejdánek sám vypracoval elektronicky. Zbývá ovšem mnoho práce na papírových kartičkách. Kromě Hejdánkových výpisků z četby obsahuje kartotéka také jeho vlastní myšlenkovou práci z posledních let, kterou nejde dohledat jinde.
Komenský o pravdě | Pravda u Komenského
Jan Patočka
(1966)
Běží nyní o určení ideálu, ideje dokonalého poznání toho trojího.Dokonalým bude, je-li pravdivé. Pravdivost však Komenský chápe nejen jako postižení věcí tak, jak jsou (adaequatio intellectus ad rem cognoscendam), nýbrž jako vnitřní shodu a spojitost věcí s jejich základem, z něhož vyplývají; jako veritas transcendentalis. Pravda ukazuje věci v jejich vzniku, v tom, jak jsou učiněny. Učiněna jsou však podle ideje, tj. podle jisté možnosti být. Ideje jsou však buď idejemi děl Božích nebo přírody nebo posléze umění. (Idea je sice pouhá možnost, ale pouze u věcí stvořených a umělých; idea idejí je ens realissimum.) Umění bere své ideje z přírody, příroda je má od Boha, Bůh sám ze sebe; tj. umění napodobí přírodu, příroda Boha, Bůh sebe sama: příroda je obrazem Božím, zviditelněním neviditelného, umění / obrazem či nápodobou přírody, Bůh však je sám v sobě předlohou všeho ostatního, vzorem a ideou idejí – není správné, že Bůh svobodně tvoří ideje a věčné pravdy (jak myslí například Descartes). …
(Komenského názory etc., in: 7855, Komeniologické studie II., Praha 1998, s. 245-6.)
vznik lístku: říjen 2003
Ontologie – Kategorienlehre | Kategorie – teorie
Nicolai Hartmann
(1939)
Das erste Anliegen der Ontologie geht dahin, die Frage nach dem „Seienden als Seienden“ in ihrer vollen Allgemeinheit zu klären, sowie sich der Gegebenheit des Seienden grundsätzlich zu versichern. Mit dieser Aufgabe hat es die Grundlegung der Ontologie zu tun. Daneben tritt in zweiter Linie das Problem der Seinsweisen (Realität und Idealität) und ihres Verhältnisses zueinander. Die Behandlung dieses Problems fällt der Modalanalyse zu. Denn in den variierenden Verhältnissen von Möglichkeit, Wirklichkeit und Notwendigkeit, sowie deren negativen Gegengliedern, wandelt sich die Seinsweise ab.
Soweit steht die Untersuchung noch diesseits aller inhaltlichen Fragen, und folglich auch diesseits aller Erörterung von konstitutiven Grundlagen des Seienden. Erst mit der inhaltlichen Differenzierung des Seinsproblems tritt die Untersuchung an diese Grundlagen heran. Sie geht damit in ein drittes Stadium über und wird zur Kategorienlehre.
Alles, was die Ontologie über jene allgemeinen Bestimmungen des ersten und zweiten Fragebereichs hinaus über das Seiende ausmachen kann, bewegt sich im Geleise der Kategorialanalyse. ...
(3474, Der Aufbau der realen Welt, Berlin 19643, str.1.)
vznik lístku: duben 2013