Archiv Ladislava Hejdánka | Kartotéka
Zde najdete digitalizovanou podobu Hejdánkovy originální kartotéky. Její celkový objem čítá mnoho tisíc lístků. Zveřejňujeme je po částech, jak je zvládáme zpracovávat. V tuto chvíli máme zpracované to, co prof. Hejdánek sám vypracoval elektronicky. Zbývá ovšem mnoho práce na papírových kartičkách. Kromě Hejdánkových výpisků z četby obsahuje kartotéka také jeho vlastní myšlenkovou práci z posledních let, kterou nejde dohledat jinde.
Ontologie – Kategorienlehre | Kategorie – teorie
Nicolai Hartmann
(1939)
Das erste Anliegen der Ontologie geht dahin, die Frage nach dem „Seienden als Seienden“ in ihrer vollen Allgemeinheit zu klären, sowie sich der Gegebenheit des Seienden grundsätzlich zu versichern. Mit dieser Aufgabe hat es die Grundlegung der Ontologie zu tun. Daneben tritt in zweiter Linie das Problem der Seinsweisen (Realität und Idealität) und ihres Verhältnisses zueinander. Die Behandlung dieses Problems fällt der Modalanalyse zu. Denn in den variierenden Verhältnissen von Möglichkeit, Wirklichkeit und Notwendigkeit, sowie deren negativen Gegengliedern, wandelt sich die Seinsweise ab.
Soweit steht die Untersuchung noch diesseits aller inhaltlichen Fragen, und folglich auch diesseits aller Erörterung von konstitutiven Grundlagen des Seienden. Erst mit der inhaltlichen Differenzierung des Seinsproblems tritt die Untersuchung an diese Grundlagen heran. Sie geht damit in ein drittes Stadium über und wird zur Kategorienlehre.
Alles, was die Ontologie über jene allgemeinen Bestimmungen des ersten und zweiten Fragebereichs hinaus über das Seiende ausmachen kann, bewegt sich im Geleise der Kategorialanalyse. ...
(3474, Der Aufbau der realen Welt, Berlin 19643, str.1.)
vznik lístku: duben 2013
Konstrukce myšlenkové | Pravda (cíl poznání)
Albert Einstein
(???)
Máme poznání pravdy, anebo skromněji pověděno, pochopení poznatelného světa konstruktivním logickým myšlením zvolit za samostatný cíl svého snažení? Anebo má být toto snažení po rozumovém poznání podřízeno nějakým jiným cílům, například „praktickým“? Pouhé myšlení nemá vůbec prostředek, aby rozhodlo tuto otázku. Toto rozhodnutí má však značný vliv na naše myšlení a hodnocení, jestliže předpokládáme, že má charakter neochvějného přesvědčení. Dovolte mně tedy doznat: Pro mne je snaha poznávat jedním z oněch samostatných cílů, bez nichž se myslícímu člověku zdá nemožným uvědoměle přitakávat životu.
V podstatě snahy poznávat tkví to, že se snaží jak o dalekosáhlé zvládání rozmanitých zkušeností, tak o jednoduchost a úspornost základních hypotéz. Zda se tyto cíle nakonec sjednotí, je při primitivním stavu našeho bádání věcí víra. Bez takové víry by pro mě přesvědčení o samostatné ceně poznání nebylo silné a neochvějné.
Tento takřka zbožný postoj vědeckého člověka k pravdě není bez vlivu na celou osobnost. …
(K ponižování vědeckého člověka, in: 2ll8, Jak vidím svět, Praha l96l, s. l24.)
vznik lístku: srpen 2000