Archiv Ladislava Hejdánka | Kartotéka

Aristotelés (–384-324)

It remains to disarm the considerations urged in /263/ support of the existence of the unlimited not only as a potentiality but as actually compassed. Some of them do not follow as alleged from the admitted premises; and the rest can be met along some other line od sound reasoning.
(1)Admitting that things never cease to come into being, it does not follow that there actually exists some sense-perceptible body unlimited in quantity; for though the sum of things be limited, things may come out of and pass into each other without end.
(2)Again, being in contact and being limited are different things. Contact is a relation with something else, for there must be something to touch the touched; and this may happen to something limited incidentally; but ,being limited‘ is not a relation. Also a limited thing need not be touched by a thing homogeneous with itself and cannot be touched by any other.
(3)It is futil to trust to what we can conceive as a guide to what is or can be; for the excess or defect in such a case lies not in the thing but in the conceiving. One might conceive any one of us to be many times as big as we are, without limit; but if there does not exist a man too big for the city to hold, for instance, or even bigger than the men we know of, that is not because we have conceived him to exist, but because he does; and whethe we have or have not conceived him to exist is a mere incident.
Fys. III, 8, 208a
(The Physics I, London etc. 1970, p. 261+263

Václav Klaus (1996)

Höschl: To mi připomíná, že Vy dělíte časové periody vždycky na krátkodobé, tzn. bezprostřední (co musíme udělat teď hned, dnes, zítra), střednědobé a dlouhodobé. A možná, že jedno z odborných nedorozumění v naší společnosti a v dialogu s Vámi spočívá v tom, že toto si Vaši oponenti ne vždy uvědomují a do¬chází k tomu, že krátkodobé řešení může vypadat jako ideově odlišné od dlouho¬dobého a je třeba na to dlouhodobé jaksi nezapomínat a zdůraznit: ano, ale toto platí pro periodu 5, 10, 20, 50 let a toto je třeba udělat zítra.
Klaus: Myslím, že toto je dost důležitá poznámka. Když vezmu sebe, který vystudoval tady někde Vysokou školu ekonomickou a pak se teprve setkal se skutečnou ekonomií a skutečnou metodologií společenských věd, tak vím, jak pozdě a teprve tam jsem najednou objevil některé kánony, které jsou základními východisky. Například nepřetržité oddělování krátkého, středního a dlouhého ob¬dobí. Okamžitě dělení si té houštiny faktorů, které před námi jsou a působí na ty, které jsou krátkodobě konstantní nebo krátkodobě variabilní, střednědobě, dlou¬hodobě... Myslím, že to je důležitý návyk, který lidé jako já v sobě musí mít, aby si okamžitě podvědomě rozdělovali, co je krátkodobě pevné, co není pevné, co se měnit dá, co se měnit nedá – a to myslím je jedna z důležitých věcí.
Höschl: Protože takovéto dialogy s Vámi neprobíhají často a Vám tyto věci při¬padají samozřejmé, tak jste potom třeba kritizován za něco, o čem samozřejmě víte, že dlouhodobě by tak být nemělo, ale krátkodobě je to nutné (a obráceně), a to je pak opravdu jenom „nedorozumění“, jak Vy často říkáte..
(Z přepisu pořadu „Setkávání“, vysílaného živě stanicí ČR 3 Vltava 22.9.1996.)