Archiv Ladislava Hejdánka | Kartotéka

Zde najdete digitalizovanou podobu Hejdánkovy originální kartotéky. Její celkový objem čítá mnoho tisíc lístků. Zveřejňujeme je po částech, jak je zvládáme zpracovávat. V tuto chvíli máme zpracované to, co prof. Hejdánek sám vypracoval elektronicky. Zbývá ovšem mnoho práce na papírových kartičkách. Kromě Hejdánkových výpisků z četby obsahuje kartotéka také jeho vlastní myšlenkovou práci z posledních let, kterou nejde dohledat jinde.


Učenost a „mnohovědění“

Ladislav Hejdánek (2009)
České slovo „učenec“ nebo „učenost“ vlastně poukazuje na to, že jde o někoho, kdo se hodně „učil“, kdo toho tedy (snad) hodně ví, hodně zná a pamatuje – ale to za tím „učením“ zůstává trochu skryto a jakoby pozadu. V běžném hovoru se to málo cítí a málokdy se o tom uvažuje. Komenský v Labyrintu zesměšňuje ty, co si své „vědomosti“ nosí v krabičkách nebo bedýnkách na břiše (najít!), ale řekněme si upřímně: jaký je rozdíl mezi těmi, kdo si různé jednotlivé (a nesouvislé) vědomosti nosí v hlavě, a těmi, kdo si je napíší na lístečky a dají nahodile do krabičky? Kartotéka jen napomáhá paměti, rozšiřuje ji – je to vlastně plod vynálezu písma, který se obvykle považuje za velmi významný pro rozvoj vzdělanosti. Kartotéka není směšná proto, že by snad lidé měli správně mít všechno uloženo v hlavě, ale leda proto, že v ní není pořádek, systém, že v ní její majitel málokdy najde právě to, co potřebuje. Pokud kartotéka funguje, je nepochybně velkou pomocí každému, kdo si chce zachovat mysl volnou pro promýšlení nových věcí. A pokud ten pořádek chybí naopak také v hlavě, veškerá paměť – a to včetně té v kartotékách – je prakticky k ničemu.
(Písek, 091227-1.)
vznik lístku: prosinec 2009

Událost(i)

Roberto Casati-Achille Varzi (2006)
Broadly understood, events are things that happen – things such as births and deaths, thunder and lightening, explosions, weddings, hiccups and hand-waves, dances, smiles, walks. Whether such things form a genuine metaphysical category is a question that has attracted the sustained interest of philosophers, especially in the second half of the 20th century. But there is little question that human perception, action, language, and thought manifest at least a prima facie commitment to entities of this sort:
- Pre-linguistic infants appear to be able to discriminate and „count“ events. The content of adult perception, especially in the auditory realm, endorses the discrimination and recognition as events of some aspects of the perceived scene.
- Humans (and arguably other animals) form the intention to plan and execute actions, and to bring about changes in the world.
- Dedicated linguistic devices (such as verb tenses and aspects, nominalization of some verbs, certain proper names) are tuned to events and event structures, as opposed to entities and structures of other sorts.
- Thinking about the temporal, causal, and intentional aspects of the world seems to require parsing those aspects in terms of events and their descriptions.
- It is not clear to what extent such commitments are to be understood as an integrated phenomenon or as four separate, independent dispositions. However, there exist significant signs of convergence among the various commitments. For instance, the events that are perceived appear to be categorically homogeneous with those that are talked about or thought of in causal explanations [Zacks et al. 2001].
(First published Mon Apr 22, 2002; substantive revision Mon May 8, 2006.)
vznik lístku: únor 2007