Archiv Ladislava Hejdánka | Kartotéka

Romain Rolland (1918)

V rozsáhlém sesutí naší civilisace bloudí hodně často myšlenka v rozvalinách Evropy. V temném bludišti, do něhož pronikají tu a tam sluneční šípy, hledá ve Věčném návratu tvary, podobající se těm, jež ji obklopují a dávají jí klíč k přítomnosti. Hledá tvary, které ... Hledá velké duchy, jejichž jasný a osobitý rozum vyjádřil tyto doby, podstatu jejich touhy, jejich metafyzický sen a hledá ještě víc to, čím chtěli býti /8/ než to, čím byli. Naši mistři filosofové moderní Evropy se nám stali jakýmisi přáteli ze včerejška, kteří nás nechali odejít uprostřed bouře a nešli za námi. Věrní a domáčtí zůstávají u domácího krbu, ale krb se zřítil: bude znovu vybudován? Jejich hlas je nám posvátný, protože nám připomíná dobrodiní své odpovědi na naše včerejší otázky, neodpovídá však již na naše otázky dnešní.
(Empedoklés z Akragantu, Symposion, Praha 1947, str. 7-8.)

Tomáš Garrigue Masaryk (1879)

Stal jsem se suplentem na zdejším gymnáziu, a sice proto, že musíme vydělávat hodně peněz; následkem okupace Bosny byl totiž můj bratr povolán do pole, zanechal svého obchodu, a tím ztratil mnoho peněz, které teď musíme vydělat. Proto supluji, dávám hodiny atd., takže jsem od časného rána do 8 ½ več. z domu. Můj duch je tím tak stísněn, že nejsem srdečného slova, nemluvě o dopisu, a proto raději vůbec nepíšu.
(dopis E. Husserlovi, Vídeň, 7. 1. 1879)
(ex: Jan Patočka, Masaryk (soubor připravený Chvatíkem a spol.), Praha 1979, str. 359.)