Archiv Ladislava Hejdánka | Kartotéka
Zde najdete digitalizovanou podobu Hejdánkovy originální kartotéky. Její celkový objem čítá mnoho tisíc lístků. Zveřejňujeme je po částech, jak je zvládáme zpracovávat. V tuto chvíli máme zpracované to, co prof. Hejdánek sám vypracoval elektronicky. Zbývá ovšem mnoho práce na papírových kartičkách. Kromě Hejdánkových výpisků z četby obsahuje kartotéka také jeho vlastní myšlenkovou práci z posledních let, kterou nejde dohledat jinde.
Věci a slova | Láska a poznání | Slova a věci | Poznání a láska | Pozorování
Tomáš Garrigue Masaryk
(1931)
...Takovými velkými hesly se mohou lidé opíjet, ale nemohou se jimi naučit pracovat. Osvobodili jsme se od despotických pánů; teď ještě se musíme osvobodit od velkých a despotických slov... Pravda, lidé se drží slov nejen v politice, nýbrž ve všech oborech, v náboženství, vědě, filosofii. Proto jsem vždy kladl důraz na věci, na pozorování a poznání faktů; ale dobře pozorovat a poznávat – k tomu je třeba lásky.
(Karel Čapek: Hovory s Tomáš Garrigue Masarykem, Praha 1990, str. 115.)
vznik lístku: srpen 2006
Pravda
Tomáš Garrigue Masaryk
(1898)
Dále práci charakterizuje vedle této přesnosti – pozornost. Vědecky pracovat znamená být pozorným. Dej pozor! Jiného logického pravidla není. Celý experiment není než dávat pozor. A to není jen intelektuální vlastnost, nýbrž i mravní: konstatovat pravdu, neklamat ve vědě sebe ani jiných.
A my pořád zúmyslně nebo nezúmyslně nedáváme pozor.
(0024, Jak pracovat, Praha 1946, str. 31-32.)
vznik lístku: září 2003
Pravda
Tomáš Garrigue Masaryk
(1898)
Po stránce logické je otázka: do které míry mě učí logika (podstatně individuální), a pokud má pravdu kolektivum? V praxi samé se řeší tato otázka tím, že se uznává princip majoritní, …
(0024, Jak pracovat, Praha 1946, str. 66.)
vznik lístku: září 2003
Stopař a „poučenost“
Arthur Upfield
(1955)
„No, pak jste od svých stopařů nemohli očekávat, že jeho stopy najdou. Kdyby byli dostatečně poučeni, snad by na místě druhého zločinu našli tytéž stopy, které viděli na místě prvního činu. A i tak by to museli být stopaři nadmíru inteligentní.“ ... „Prostě je to takhle. Dostanete zprávu, že kdesi na poušti leží zavražděná domorodá žena. Pedersen a jeho stopař se vydají na místo činu. Stopař ví všechno o vraždě i o oběti. Ví dokonce i to, kdo tu ženu zabil, i když mu to nikdo neřekl žádným známým jazykem. My víme, že se tohle stává, ale svůj názor, jak se podobné informace šíří, si necháváme pro sebe, aby se nám nějací vzdělaní pošetilci nevysmáli. Čili váš stopař zná vraha. Jakmile je doveden na místo činu, stává se vlastně jenom jakýmsi ohařem, který smí očichat předmět, na němž lpí pach štvané zvěře. Jde-li však o vraždu, kterou spáchal běloch, musíte pachatele stopaři popsat: jeho chůzi, jeho přibližný věk, jeho tělesnou váhu a výšku.“
(Vdovy z Broom, ex: Třikrát Napoleon Bonaparte, přel. Fr. Jungwirth, Grafoprint-Neubert, Praha 1995, str. 17.)
vznik lístku: únor 2013
Pravda
Tomáš Garrigue Masaryk
(1898)
V duchu tohoto positivistického historismu hledá Engels pravdu v procesu poznávání samém, v dlouhém historickém vývoji vědy, …
(Otázka sociální I, Praha 1946, str. 87-88.)
vznik lístku: září 2003