Zde najdete digitalizovanou podobu Hejdánkovy originální kartotéky. Její celkový objem čítá mnoho tisíc lístků. Zveřejňujeme je po částech, jak je zvládáme zpracovávat. V tuto chvíli máme zpracované to, co prof. Hejdánek sám vypracoval elektronicky. Zbývá ovšem mnoho práce na papírových kartičkách. Kromě Hejdánkových výpisků z četby obsahuje kartotéka také jeho vlastní myšlenkovou práci z posledních let, kterou nejde dohledat jinde.
Jan Patočka
(1975)
Husserlova základní myšlenka je, jak shora uvedeno, že filosofie musí být založena nikoli na principech, na obecných pojmech a větách, které zůstávají vždy hypotézami, byť i nezbytnými k vysvětlení jednotlivých skutečností; že musí být založena na fenoménech, na tom, co se ukazuje, co je přítomné pro pohled, pro názor. Ale fenoménům stojí v cestě náš způsob, jak jich využíváme v denní praxi i ve vědách. V denní praxi jich používáme k účelům udržování života jeho nároků. Ve vědě ke kauzálnímu zařazení, k předvídání zkušenosti (což je nakonec rovněž druh praxe, jak se to projevuje v technologii, technice a jejich propletentosti s teorií). Máme-li nyní zachytit čistě to, co se ukazuje, fenomény, musíme provést „vyřazení“, „epoché“ od všech těchto zájmů a víry v předmětnosti jako takové, pokud přesahují to, co se čistě ukazuje. Epoché není ani zápor existence, ani pochybnost o ní, ani pouhá abstrakce, nýbrž je to akt svobody, který se věci nedotýká, a je proto vždycky /156/ možný. Jeho rozsah i dosah je univerzální: vztahuje se na celou „generální tezi“ přirozené víry v svět, která charakterizuje naše běžné chování světských, konečných bytostí, které se touto tezí samy zkonečňují. Avšak odkud se bere ona síla svobody, ona suspenze toho, co mi původně platí, byť i neprokázaně, ale přece neodbytně? Epoché je něco negativnějšího než negace, která je vždy rovněž tezí: v epoché se neklade právě nic.
(7584, Kacířské eseje ..., Praha 1990, str. 154.)
vznik lístku: červen 2006