Archiv Ladislava Hejdánka | Kartotéka

Zde najdete digitalizovanou podobu Hejdánkovy originální kartotéky. Její celkový objem čítá mnoho tisíc lístků. Zveřejňujeme je po částech, jak je zvládáme zpracovávat. V tuto chvíli máme zpracované to, co prof. Hejdánek sám vypracoval elektronicky. Zbývá ovšem mnoho práce na papírových kartičkách. Kromě Hejdánkových výpisků z četby obsahuje kartotéka také jeho vlastní myšlenkovou práci z posledních let, kterou nejde dohledat jinde.


<<  <   1 / 2   >    >>
záznamů: 7

Matematika dle Aristotela | Aristotelés o matematice | Aristotelés o fysice | Aristotelés o metafyzice | Metafyzika dle Aristotela | Fysika dle Aristotela

Jean Brun (1961)
Les mathématiques traitent des êtres immuables mais non séparés (les figures des êtres immuables par leur essence, mais ils ne sont pas séparés car il n´y a pas de figures séparés de ce dont il y a figure, ni de nombres séparés des choses nombrées; cf. Phys. II 2 193 b 22 sq.); la physique traite des êtres qui on en eux-mêmes un principe de mouvement et qui sont par conséquent des êtres mobiles et séparés les uns des autres; quant à la métaphysique, elle s´occupe de l´Etre immobile et séparé (cf. Méta. E 1 1026 a 13; K 7 1064 a 28).
(6514, Aristote et le Lycée, P.U.F., Paris 1961, p. 51.)
vznik lístku: srpen 2003

„První“ – co je

Ladislav Hejdánek (2009)
Staré latinské úsloví praví: „Primum vivere, deinde philosophari.“ Často to bývá vykládáno tak, že „to první“ je důležitější, možná dokonce nejdůležitější. Ale to je nepochybně mylný výklad. Znát písmenka je jistě předpokladem dovednosti číst, ale je to věc druhotná, pomocná, je to pouhý prostředek, i když musí nezbytně předcházet tomu, k čemu má sloužit a čeho je možno a nutno za jeho pomoci a zprostředkování dosahovat. A totéž platí o samotném čtení: umět číst je předpokladem přečtení (a pochopení) celé řady knih, ale není to rozhodně důležitější než to uplatnění dovednosti, které říkáme gramotnost. Gramotnost je předpokladem sčetlosti a tím i jistého typu a rozsahu vzdělanosti, ale vposledu jde přece o to, co je „potom“, nikoliv o to, čím je třeba „začít“. – Jde ovšem také o to, jak rozumíme slovu „žít“ a co všechno připisujeme nejen životu samému (který se může také změnit na živoření), ale jeho kvalitě. Zajisté platí, že filosofovat může pouze ten, kdo žije; filosofovat nemohou ještě nenarození, a filosofovat už nemohou ti, kdo zemřeli (i když třeba za svého života filosofovali). Ale filosofování je úzce, ba přímo důvěrně spjato se životem a jeho kvalitou, a to nejen tak, že kvalitnější život je lepším předpokladem filosofování, nýbrž zejména také obráceně, že filosofování činí život kvalitnějším. A právě tím se ten vztah jakoby obrací: filosofie má vliv na správu života, ujímá se v něčem jeho vedení.
(Písek, 100413-1.)
vznik lístku: duben 2010

Prague (Praha)

Hynek Vignon (2001)
Qui est-ce?
C'est une capitale
Avec une Tour Eiffel
Et un pont
C'est une grande capitale
Dans le pays Tchèque
Avec de belles forêts
vznik lístku: únor 2001

Tradice

Maurice Merleau-Ponty (1953)
La tradition est oubli des origines, disait le dernier Husserl. Justement si nous lui devons beaucoup, nous sommes hors d´état de voir au juste ce qui est à lui. A l´égard d´un philosophe dont l´entreprise a éveillé tant d´échos, et apparemment si loin du point où il se tenait lui-même, toute commémoration est aussi trahison, soit que nous lui fassions l´hommage très superflu de nos pensées, comme pour leur trouver un garant auquel elles n´ont pas droit, – soit qu´au contraire, avec un respect qui n´est pas sans distance, nous le réduisions trop strictement à ce qu´il a lui-même voulu et dit … Mais ces difficultés, qui sont celles de la communication entre les „ego“, Husserl justement les connaissait bien, et il ne nous laisse pas sans ressource en face d´elles. Je m´emprunte à autrui, je le fait de mes propres pensées: ce n´est pas là un échec de la perception d´autrui, c´est /242/ la perception d´autrui.
(Le philosophe et son ombre, in: 4149, Éloge de la philosophie, Gallimard, Paris 1960, p. 241-2.)
vznik lístku: leden 2000

Právo - kořeny etymologické

slovníky ()
česky: právo (od „pravé“ strany, podobně spravedlnost, správný, pravda, pravý, pravidlo atd.)
německy: Recht (od „rechte“ Seite, richtig, recht haben, Gerechtigkeit, )
anglicky: right (od right side, to be right, righteousness, též straight, correct, true, just)
francouzsky: droit (od přímý, rovný, též pravý; la droite – pravá strana)
latinsky: ius (též iurisprudentia, iustus, iustitia)
vznik lístku: březen 2000