Archiv Ladislava Hejdánka | Kartotéka

Jean Brun (1961)

Les mathématiques traitent des êtres immuables mais non séparés (les figures des êtres immuables par leur essence, mais ils ne sont pas séparés car il n´y a pas de figures séparés de ce dont il y a figure, ni de nombres séparés des choses nombrées; cf. Phys. II 2 193 b 22 sq.); la physique traite des êtres qui on en eux-mêmes un principe de mouvement et qui sont par conséquent des êtres mobiles et séparés les uns des autres; quant à la métaphysique, elle s´occupe de l´Etre immobile et séparé (cf. Méta. E 1 1026 a 13; K 7 1064 a 28).
(6514, Aristote et le Lycée, P.U.F., Paris 1961, p. 51.)

Ladislav Hejdánek (2010)

J. B. Kozák se ve své habilitační práci intenzivně zabýval vztahem logiky a ekonomizace myšlení; inspirací mu asi byl zejména Herbert Spencer Jennings knížkou „Behaviour of Lower Organisms“(1906), ale na první pohled se tato „biologizace“ zdá být ještě problematičtější koncepcí, než jakou byl psychologismus, tak ostře kritizovaný hlavně Husserlem. Henri Bergson prý kdesi prohlásil (napsal), že „člověk má na to, aby si zjednodušil život, vynaložit stejné úsilí, jaké vynakládá, když si ho komplikuje“ (podle: Perly ducha, ed. Milada Kortmanová, Ostrava 1996). Nebudu si to ověřovat, ale v každém případě to považuji za dost hloupou zásadu. Život sám, zejména individuální i historický vývoj živých bytostí, stojí a padá se stupňováním komplexity; ne každá komplexnost je ovšem užitečná, perspektivní a vítaná. Chceme-li ovšem zbytečnou komplexnost odstranit, je to jistě dobrá věc, ale není to vlastně žádné „zjednodušení“, ale pouhé odstranění zbytečností, balastu. Skutečného, tj. účinného, efektivního zjednodušení lze dosahovat právě jen novými „vynálezy“ a tedy jistého typu novou složitostí, novou komplexitou. – Ale je tu ještě jedna cesta, kterou do toho nemůžeme zahrnout, a tou je právě ekonomizace, tj. svěřením určitých operací nižším operátorům, tj. vykonavatelům nižší, podřízené úrovně. Ale ani to nemůžeme dost dobře nazvat pouhým zjednodušením, neboť na počátku musel opět stát vynález nějaké nové cesty, nové metody, která teprve dodatečně byla vylepšována – a možná po jedné stránce i zjednodušována. Ale také zde platí, že ne každé zjednodušení je vylepšením, tak jako ne každá komplexifikace je už eo ipso zlepšením. Zkrátka a dobře: ekonomizace nemůže nikdy spočívat jen v nějakém zjednodušení, nemůže být na pouhé zjednodušení redukována. A tím je také aspoň v jistém smyslu dána odpověď na kritiku, vytýkající určitým koncepcí „biologizaci“ nebo „psychologizaci“: pokud se takové koncepce opravdu dopouštějí redukcionismu, je jejich kritika oprávněná. Ale pokud nechtějí z nižší úrovně odvozovat úroveň vyšší, ale chtějí zkoumat, do jaké míry a v jaké podobě jsou nižší funkce zapojovány do vyšších souvislostí a komplexů souvislostí, je takový postup naprosto oprávněný.
(Písek, 101127-1.)

Hynek Vignon (2001)

Qui est-ce?
C'est une capitale
Avec une Tour Eiffel
Et un pont
C'est une grande capitale
Dans le pays Tchèque
Avec de belles forêts

Maurice Merleau-Ponty (1953)

La tradition est oubli des origines, disait le dernier Husserl. Justement si nous lui devons beaucoup, nous sommes hors d´état de voir au juste ce qui est à lui. A l´égard d´un philosophe dont l´entreprise a éveillé tant d´échos, et apparemment si loin du point où il se tenait lui-même, toute commémoration est aussi trahison, soit que nous lui fassions l´hommage très superflu de nos pensées, comme pour leur trouver un garant auquel elles n´ont pas droit, – soit qu´au contraire, avec un respect qui n´est pas sans distance, nous le réduisions trop strictement à ce qu´il a lui-même voulu et dit … Mais ces difficultés, qui sont celles de la communication entre les „ego“, Husserl justement les connaissait bien, et il ne nous laisse pas sans ressource en face d´elles. Je m´emprunte à autrui, je le fait de mes propres pensées: ce n´est pas là un échec de la perception d´autrui, c´est /242/ la perception d´autrui.
(Le philosophe et son ombre, in: 4149, Éloge de la philosophie, Gallimard, Paris 1960, p. 241-2.)

slovníky ()

česky: právo (od „pravé“ strany, podobně spravedlnost, správný, pravda, pravý, pravidlo atd.)
německy: Recht (od „rechte“ Seite, richtig, recht haben, Gerechtigkeit, )
anglicky: right (od right side, to be right, righteousness, též straight, correct, true, just)
francouzsky: droit (od přímý, rovný, též pravý; la droite – pravá strana)
latinsky: ius (též iurisprudentia, iustus, iustitia)