LADISLAV HEJDÁNEK ARCHIVES | Cardfile
Here you will find a digitized image of Hejdánek's original filing cabinet. Its total volume is many thousand tickets. We publish them in parts as we handle them. At the moment we have worked out what prof. Hejdánek himself developed electronically. However, much work remains on paper cards. In addition to Hejdánek's extracts from reading, the filing cabinet also includes his own thought work from recent years, which cannot be found elsewhere.
Hejdánek, Ladislav
Jaroslav Kohout
(2004)
Jeden z jeho nejhlubších filosofických interpretů je podle mne Patočka, který rádlovskou filosofii odůvodňoval a v konfrontaci s jinými velkými filosofickými myšlenkami po svém přijímal. Patočka zastával hledisko, že Rádl nebyl filosoficky dostatečně pronikavý, dostatečně pojmově jasný a přesvědčivý. Vůči jiným velkým konceptům svůj velký koncept neobjasnil a dostatečně neobhájil. Naopak sám Patočka Rádlův koncept realizoval svým chartovním vystoupením. To jsou velké antropologické a historické paradoxy: lidé, kteří se k Rádlovi filosoficky nejvíce hlásí a nelíbí se jim Patočkova kritika, přitom nevyvodili z Rádlovy filosofie Patočkovy praktické důsledky. A možná to ani nejde. Je pravda, že Hejdánek za mrtvého Patočku hned obětavě zaskočil, ale komunisti už ho nepovažovali za tak nebezpečného protivníka.
Patočku svět přijal jako filosoficky relevantního kritika komunistické, mocenskopolitické, občanské a morální situace v zemích okupovaných Sovětským svazem, protože to byl pronikavý myslitel s velkorysou argumentací. To se samozřejmě Hejdánkovi nedá vyčítat: kde najít dalšího Masaryka nebo Patočku?
Těžko mohl okamžitě po Patočkovi nastoupit člověk podobného formátu...
Nemohl. Kde mají Angličané nového Shakespeara? Vyskytl se v 16. století, ale druhý už není.
(in: Když se hnětly osudy. Životní příběh filosofa Jaroslava Kohouta. Závěrečná bakalářská práce Kláry Doušové na FHS UK, Praha 2004, str. .)
date of origin: červen 2006
Hejdánek, Ladislav
Aleš Březina
(2010)
... Proč třeba nevyzvednout Přemysla Pittera, který zachránil během války desítky židovských a po válce německých děti a pomáhal, kde se dalo v uprchlických táborech. Proč neocenit Ladislava Hejdánka, který v okamžiku, kdy bylo zavřeno deset předních představitelů VONSu, vzal na sebe dobrovolně vedení disentu. Statečnost spíše můžeme vidět v tom, čemu filozofové říkají „existenciální ručení“. Pokud chceme, zde by mohl být příklad i pro budoucí generace.
Dvě tečky za diskusemi v minulých číslech. Tečka první: O bratrech Mašínových a Milanu Paumerovi, in: Satellite 1 – 416 (2010), str. 8.
date of origin: září 2010
Hejdánek, Ladislav
Mojmír Grygar
(1990)
Habent sua fata libelli – tato sentence plně platí také o studii Ladislava Hejdánka o Halasovi. Autor, inspirován fenomenologickou metodou, kterou v Čechách osobitým způsobem uplatňoval filosof Josef (sic! , LvH) Patočka, s nímž Hejdánek úzce spolupracoval v občanském hnutí Charta 77, mohl svou esej uveřejnit jen v strojopisné edici Svazky pro dialog (číslo 20, Praha 1984). Osobnost Hejdánkova není v holandském prostředí neznáma, o čemž svědčí čestný doktorát, který mu byl udělen u příležitosti 355. výročí založení Amsterodamské univerzity v roce 1987. Také stať Milana Jankoviče o Bohumilu Hrabalovi, kterou přetiskujeme z rukopisu, neměla naději být v Čechách uveřejněna. Tento rozbor několika variací Hrabalových próz a básní spojuje s Hejdánkovou esejí podobný interpretativní přístup, který respektuje mnohovrstevnatost významové výstavby daných básnických textů.
(7123, Úvodem, in: – České studie, Amsterdam 1990, str. 4.)
date of origin: březen 2014