Archiv Ladislava Hejdánka | Kartotéka

Jean Brun (1961)

Les mathématiques traitent des êtres immuables mais non séparés (les figures des êtres immuables par leur essence, mais ils ne sont pas séparés car il n´y a pas de figures séparés de ce dont il y a figure, ni de nombres séparés des choses nombrées; cf. Phys. II 2 193 b 22 sq.); la physique traite des êtres qui on en eux-mêmes un principe de mouvement et qui sont par conséquent des êtres mobiles et séparés les uns des autres; quant à la métaphysique, elle s´occupe de l´Etre immobile et séparé (cf. Méta. E 1 1026 a 13; K 7 1064 a 28).
(6514, Aristote et le Lycée, P.U.F., Paris 1961, p. 51.)

Josef Lukl Hromádka (1931)

Myšlení křesťanské muselo neustále zápasit z židovským moralismem, spekulativním idealismem i stoickým imanentismem. Víra, že v Kristu člověku přišel na svět sám Bůh, Bůh nadsvětský a nestvořený, Bůh, který je nesrovnatelný s čímkoli na světě a v lidském životě, tato víra byla neustále lámána a přetvořována cizími, mimokřesťanskými motivy. A přece na ní stála celá stavbě nové společnosti, v ní byl smysl křesťanského zápasu o vítězství. Na ní visela síla skutečného theismu. Neboť v tom okamžiku, kdy víra v Boha Stvořitele byla odtržena od národních nadějí a bojů židovských, byla to /112/ víra v Krista, která odlišila víru v Boha od abstraktního idealismu. Monotheism antický je propastně vzdálen od monotheismu izraelského. Plato, Aristoteles, Xenofanes dospěli víry v jednoho Boha myšlenkovou abstrakcí; izraelský prorok uvěřil v Boha, protože byl osobně Bohem povolán, by postaven před velké skutky, které Bůh učinil s lidem izraelským, a byv poslán, aby byl nositelem Božích rozkazů ve své vyvoleném národě. Víra ve Stvořitele neexistoval před křesťanstvím jinak než v tomto nejužším spojení s dějinami, závazky a úkoly národa izraelského. Víra v Boha není myslitelna bez této dějinné a osobní dynamiky. Když příchodem Kristovým bylo poslání národa vyvoleného u konce, stal se věřící vztah k Ježíši Kristu výrazem nové skutečnosti. V Kristu přišel Bůh, aby se k němu navrátil všechen lid, aby ho byl poslušen a aby celá svět se stal místem i podnožím jeho spravedlnosti a milování. Bůh kraluje a koná dílo své milosti v Kristu. Bez této víry, že v Kristu přišel do lidského světa sám Bůh, boří se vše, co v dějinách národa izraelského, ve smělých zápasech proroků, v tichých i vášnivých modlitbách žalmistů bylo přineseno a odevzdáno celému lidstvu; víra v Boha Zase se mění ve spekulaci, mystiku a šedivý moralism. Na místo skutečného Boha vstupuje zase lidský pojem, kosmický řád a lidské mravní pachtění.
(0668, Křesťanství v myšlení a životě, Praha 1931, str. 111-12.)

Hynek Vignon (2001)

Qui est-ce?
C'est une capitale
Avec une Tour Eiffel
Et un pont
C'est une grande capitale
Dans le pays Tchèque
Avec de belles forêts

Maurice Merleau-Ponty (1953)

La tradition est oubli des origines, disait le dernier Husserl. Justement si nous lui devons beaucoup, nous sommes hors d´état de voir au juste ce qui est à lui. A l´égard d´un philosophe dont l´entreprise a éveillé tant d´échos, et apparemment si loin du point où il se tenait lui-même, toute commémoration est aussi trahison, soit que nous lui fassions l´hommage très superflu de nos pensées, comme pour leur trouver un garant auquel elles n´ont pas droit, – soit qu´au contraire, avec un respect qui n´est pas sans distance, nous le réduisions trop strictement à ce qu´il a lui-même voulu et dit … Mais ces difficultés, qui sont celles de la communication entre les „ego“, Husserl justement les connaissait bien, et il ne nous laisse pas sans ressource en face d´elles. Je m´emprunte à autrui, je le fait de mes propres pensées: ce n´est pas là un échec de la perception d´autrui, c´est /242/ la perception d´autrui.
(Le philosophe et son ombre, in: 4149, Éloge de la philosophie, Gallimard, Paris 1960, p. 241-2.)

slovníky ()

česky: právo (od „pravé“ strany, podobně spravedlnost, správný, pravda, pravý, pravidlo atd.)
německy: Recht (od „rechte“ Seite, richtig, recht haben, Gerechtigkeit, )
anglicky: right (od right side, to be right, righteousness, též straight, correct, true, just)
francouzsky: droit (od přímý, rovný, též pravý; la droite – pravá strana)
latinsky: ius (též iurisprudentia, iustus, iustitia)