Archiv Ladislava Hejdánka | Kartotéka

Jean Brun (1961)

Les mathématiques traitent des êtres immuables mais non séparés (les figures des êtres immuables par leur essence, mais ils ne sont pas séparés car il n´y a pas de figures séparés de ce dont il y a figure, ni de nombres séparés des choses nombrées; cf. Phys. II 2 193 b 22 sq.); la physique traite des êtres qui on en eux-mêmes un principe de mouvement et qui sont par conséquent des êtres mobiles et séparés les uns des autres; quant à la métaphysique, elle s´occupe de l´Etre immobile et séparé (cf. Méta. E 1 1026 a 13; K 7 1064 a 28).
(6514, Aristote et le Lycée, P.U.F., Paris 1961, p. 51.)

Hynek Vignon (2001)

Qui est-ce?
C'est une capitale
Avec une Tour Eiffel
Et un pont
C'est une grande capitale
Dans le pays Tchèque
Avec de belles forêts

Václav Němec (2003)

Se slovem „normální“ je jedna základní potíž, která tkví v jeho dvojznačnosti. „Normálním“ se běžně nazývá to, co odpovídá převládající praxi dané společnosti. Normální v tomto smyslu může být leccos. Jestliže například většina lidí pokládá korupci za legitimní prostředek k prosazení svých zájmů, pak je v tomto smyslu „normální“ uplácet a toho, kdo se vymyká této vžité praxi, lze označit za „nenormálního“. V méně obvyklém, ale zásadnějším smyslu se „normálním“ nazývá jednání v souladu s normami, které nejsou pouhým odrazem toho, jak se lidé ve své většině chovají, ale které naopak stanovují, jak se mají chovat. V tomto smyslu je normální neuplácet, i kdyby korupce představovala převládající a zcela běžnou praxi, protože tato praxe je právě v rozporu s normou, která na základě dobrých důvodů definuje korupci jako něco, co je nesprávné a zhoubné pro společnost jako celek. Existence norem v tomto druhém smyslu je pro společnost zcela zásadní, protože zakládá společný prostor, který umožňuje soužití jednotlivců. Porušování těchto norem naopak problematizuje a podrývá společnou půdu, na níž společnost jako celek spočívá. Společnost, která ve své většině rezignuje na dodržování těchto norem, spěje ke svému rozkladu. Proto existují společenské a státní instituce, které jsou tu zejména od toho, aby garantovaly dodržování těchto norem a sankcionovaly jejich porušování.
(Apoštol svobody a dotěrná monstra, Praha 2007, str. 14.)

Maurice Merleau-Ponty (1953)

La tradition est oubli des origines, disait le dernier Husserl. Justement si nous lui devons beaucoup, nous sommes hors d´état de voir au juste ce qui est à lui. A l´égard d´un philosophe dont l´entreprise a éveillé tant d´échos, et apparemment si loin du point où il se tenait lui-même, toute commémoration est aussi trahison, soit que nous lui fassions l´hommage très superflu de nos pensées, comme pour leur trouver un garant auquel elles n´ont pas droit, – soit qu´au contraire, avec un respect qui n´est pas sans distance, nous le réduisions trop strictement à ce qu´il a lui-même voulu et dit … Mais ces difficultés, qui sont celles de la communication entre les „ego“, Husserl justement les connaissait bien, et il ne nous laisse pas sans ressource en face d´elles. Je m´emprunte à autrui, je le fait de mes propres pensées: ce n´est pas là un échec de la perception d´autrui, c´est /242/ la perception d´autrui.
(Le philosophe et son ombre, in: 4149, Éloge de la philosophie, Gallimard, Paris 1960, p. 241-2.)

slovníky ()

česky: právo (od „pravé“ strany, podobně spravedlnost, správný, pravda, pravý, pravidlo atd.)
německy: Recht (od „rechte“ Seite, richtig, recht haben, Gerechtigkeit, )
anglicky: right (od right side, to be right, righteousness, též straight, correct, true, just)
francouzsky: droit (od přímý, rovný, též pravý; la droite – pravá strana)
latinsky: ius (též iurisprudentia, iustus, iustitia)