Archiv Ladislava Hejdánka | Kartotéka

Jean Brun (1961)

Les mathématiques traitent des êtres immuables mais non séparés (les figures des êtres immuables par leur essence, mais ils ne sont pas séparés car il n´y a pas de figures séparés de ce dont il y a figure, ni de nombres séparés des choses nombrées; cf. Phys. II 2 193 b 22 sq.); la physique traite des êtres qui on en eux-mêmes un principe de mouvement et qui sont par conséquent des êtres mobiles et séparés les uns des autres; quant à la métaphysique, elle s´occupe de l´Etre immobile et séparé (cf. Méta. E 1 1026 a 13; K 7 1064 a 28).
(6514, Aristote et le Lycée, P.U.F., Paris 1961, p. 51.)

Hynek Vignon (2001)

Qui est-ce?
C'est une capitale
Avec une Tour Eiffel
Et un pont
C'est une grande capitale
Dans le pays Tchèque
Avec de belles forêts

Ladislav Hejdánek (2007)

Filosofie nebude mít nikdy „právo“ se uchylovat do svých vnitřních souvislostí, do svého „systému“, ale vždycky bude muset usilovat o odkrývání či odhalování něčeho nového, ale „skutečného“ – prostě o nějaký nový pohled na skutečnost, přesněji na tu její stránku, která dosud zůstávala buď v pozadí a bez povšimnutí, anebo byla dokonce skryta (ať už proto, že na sebe pozornost poutaly jiné stránky nebo rysy skutečnosti, anebo protože zůstávala skryta nebo dokonce byla aktivně zakryta v důsledku některých nedopatření nebo omylů v samém filosofickém přístupu ke skutečnosti). Filosofie není jen něčím přídavným a dodatečným, neznamená jen nové komentování něčeho, co tu už bylo a je; i ve filosofii je třeba rozpoznávat uvažování a mluvení (psaní) „o“ filosofii a jejích rysech (resp. o filosofech a jejich způsobu myšlení apod.), a na druhé straně filosofický „základní výzkum“. A tento výzkum se nikdy nesmí soustřeďovat výhradně na vnitřní problematiku určitého myšlenkového postupu, tj. na vnitřní problémy určité filosofie, ale musí i takové vnitřní problémy řešit vždy zároveň s ohledem na to, jak to přispěje k tomu, abychom lépe porozuměli skutečnosti vcelku a našemu postavení v tomto celku a vzhledem k tomuto celku.
(Písek, 080519-1.)

Maurice Merleau-Ponty (1953)

La tradition est oubli des origines, disait le dernier Husserl. Justement si nous lui devons beaucoup, nous sommes hors d´état de voir au juste ce qui est à lui. A l´égard d´un philosophe dont l´entreprise a éveillé tant d´échos, et apparemment si loin du point où il se tenait lui-même, toute commémoration est aussi trahison, soit que nous lui fassions l´hommage très superflu de nos pensées, comme pour leur trouver un garant auquel elles n´ont pas droit, – soit qu´au contraire, avec un respect qui n´est pas sans distance, nous le réduisions trop strictement à ce qu´il a lui-même voulu et dit … Mais ces difficultés, qui sont celles de la communication entre les „ego“, Husserl justement les connaissait bien, et il ne nous laisse pas sans ressource en face d´elles. Je m´emprunte à autrui, je le fait de mes propres pensées: ce n´est pas là un échec de la perception d´autrui, c´est /242/ la perception d´autrui.
(Le philosophe et son ombre, in: 4149, Éloge de la philosophie, Gallimard, Paris 1960, p. 241-2.)

slovníky ()

česky: právo (od „pravé“ strany, podobně spravedlnost, správný, pravda, pravý, pravidlo atd.)
německy: Recht (od „rechte“ Seite, richtig, recht haben, Gerechtigkeit, )
anglicky: right (od right side, to be right, righteousness, též straight, correct, true, just)
francouzsky: droit (od přímý, rovný, též pravý; la droite – pravá strana)
latinsky: ius (též iurisprudentia, iustus, iustitia)