ARCHIV LADISLAVA HEJDÁNKA
Tomáš Garrigue Masaryk  ✖ Kvantifikace  ✖

Kvantifikace

Tomáš Garrigue Masaryk (1898)
... Marx tkví v době staré právě svou metodou vědeckou. Metoda má pro vědu moderní proto takovou důležitost, že věda je prací, prací drobnou. Marx má mnoho z Metody staré, aristokratické – na místě pracné empirie se konstruuje, a slova se berou za věci. ...
... To je vůbec veliké měřítko vědecké přesnosti; rozhodnout se a ustálit o principech není tak těžké= jako vymezit správný stupeň, ať běží o určení času, prostoru, pohybu, intensity nebo kvality působení příčin fysických i duševních. Všecka práce vědecká tkví nakonec v odměřování a v odvažování.
Marx to pochopoval. Odtud jeho záliba v materialismu, jako by v něm měl záruku měření přesnějšího. To byl omyl. Přesnost nežádá redukovat celý svět na kvantity a na hmotu. Materialism vedl Marxe k jeho theorii hodnoty, respektive nadhodnoty. Převedl všecku práci fysickou a duševní na jednoduchou práci hmotnou a myslil, že tím má přesné měřítko hodnoty. Mýlil se – práce, i když se pojímá psychofysicky, nedá se měřit čistě kvantitativně; bez odhadování kvalitativního, ostatně i kvantita/409/tivního, ve vědě se neobejdeme. I se stanoviska Marxova nelze se vyhnout otázce po motivaci práce, ale tím jsme v etice a ve filosofii. Ekonomika materialistická je nemožné; nemožná nejen co do učení, ale i metodicky.
Avšak dovedu tento materialism pochopit. Cítím v něm úsilí, zjednat uznání práci člověka malého, vážím si Marxova protestu proti romantické sentimentalitě, která nechce pochopit, že celý řád společenský se udržuje a zdokonaluje jen prací v potu tváře.
(0065-I., Otázka sociální I., Praha 5(3)1946, str. 408-09.)
vznik lístku: leden 2008