Archiv Ladislava Hejdánka | Kartotéka | Inkarnace jako „událost“



Událost jako „inkarnace“ (theologicky) | Inkarnace jako „událost“

Josef Lukl Hromádka (1931)
Víra křesťanova v Ježíše Krista má smysl opačný: jde o jedinečnou událost dějinnou, o skutečného člověka, /87/ o to, co se stalo, nikoli o to, co se stále přírodně děje a opakuje.
Víra v inkarnaci Kristovu je v protivě ke každému přírodnímu mythu a idealismu; to, co se stalo v Kristu, je jedinečné, je to příchod Boží na svět, který se nebude opakovat, je to událost, ve které je člověk předmětem Božího útoku a spasitelného díla. Na čem záleží, je právě tato událost, dějství, to co se stalo (jednou stalo) mezi Bohem a člověkem. Není dovoleno nedbat události a hledat za ní nějakou obecnou, abstraktní ideu, symbolism kosmického dějství, nějaký hlubší ideový smysl. Myšlení lidské je ve stálém pokoušení vykládat a vysvětlovat si Ježíše Krista jako nositele a učitele idejí, jako největší známé uskutečnění absolutní, abstraktní, rozumové nebo mravní pravdy: slovo „μονογενής“, „unicus“, není bráno doopravdy, nýbrž pouze obrazně a jinotajně jako vyjádření obecné pravdy, že Ježíš je pouze prvním nebo nejlepším uskutečňovatelem toho, čeho my všichni máme a můžeme dosáhnout a k čemu jsme svou přirozenou podstatou určeni. „Slovo tělo učiněno jest“ (Verbum caro factum est) znamená pro idealistu, že Ježíš myšlenkově pochopil i mravně naplnil to, co je potenciálně v podstatě lidství, – jednotu Boha a člověka. Všichni prý jsme od přirozenosti dětmi Božími, všichni máme stejnou možnost se jimi státi, jen když poznáme a si uvědomíme otcovství Boží a své synovství. Není prý jiné překážky pro dětinský náš poměr k Otci než to, že si tohoto dětinství neuvědomujeme a o ně neusilujeme.
Křesťanova víra v Ježíše Krista, jediného Syna Božího, je radikální protest proti idealistickému zjednodušování a logisování toho, co se nedá zjednodušit a zlogisovat. Idealista, ať antický nebo moderní, chce být pozorovatelem, divákem a vykladačem, místo aby si byl /88/ vědom, že jde o něho přímo a že se něco děje, co znamená pro něho bezohlednou vývu zastavit se a účtovat se životem. ...
(0668, Křesťanství v myšlení a životě, Praha 1931, str. 86-88.)
vznik lístku: červenec 2007