ARCHIV LADISLAVA HEJDÁNKA
M  ✖ Moudrost  ✖
<< < 1 / 2 > >> záznamů: 9

Počátky (ARCHAI) a „věda“ o nich | Jednota „vědy“ o ARCHAI | SOFIA jako „věda“ | Moudrost (SOFIA) jako „věda“

Aristotelés (-706)
Z našich dřívějších úvah, v nichž jsme vyložili názory jiných filosofů o počátcích, vyplývalo, že moudrost jest věděním o počátcích. Přitom se však může vyskytnouti otázka, zda se má moudrost pokládat za jedinou vědu, či obsahuje-li mnoho věd. Je-li třeba pokládati ji za vědu jedinou, jest nutno poznamenat, že jedna věda týká se vždy protiv. Ale počátky nejsou si navzájem protivné. Není-li však vědou jedinou, jaký ráz musí míti vědy, jež obsahuje?
(0176, Metafysika, přel. Ant. Kříž, Praha 1946, str. 268.)
vznik lístku: listopad 2008

Zápas slov (a moudrost) | Moudrost (a zápas slov) | Sofistika (a moudrost) | Rétorika (jako zápas slov - a moudrost)

Aristofanés (-423)
SBOR
k divákůmA nyní ukáží ti dva vtipnými řečmi jakož
i úvahou a velikým bohatstvím průpovědí,
který z nich dvou bude líp umět bojovat v zápase slov.
Moudrost tu nyní podstoupí svůj velký boj. 955
Pro moudrost vedou moji druhové svůj velký zápas.
(7537, Oblaky, př. J.Šprincl, Praha 1996, str. 94.)
vznik lístku: srpen 2002

Moudrost

Ozeáš ()
10Kdo jest moudrý, porozuměj těmto věcem, a rozumný poznej je; nebo přímé jsou cesty Hospodinovy, a spravedliví choditi budou po nich, přestupníci pak padnou na nich.
Ozeáš 14, 10
(6630, Biblí svatá, podle kralického vydání z r. 1579-1593, s. 782.)
vznik lístku: prosinec 2000

Moudrost a věda (filosofie)

Aristotelés (-384-324)
V Ethice jsem vyložil, jaký je rozdíl mezi uměním a věděním a ostatními sourodými pojmy. Na tomto místě pojednávám o věci proto, abych ukázal, že tak zvanou moudrost všichni pokládají za vědu, jejímž předmětem jsou první příčiny a počátky. Proto se zdá, jak již dříve bylo řečeno, že člověk zkušený jest moudřejší než ti, kdo mají jenom nějaký vjem, odborný znalec že jest zase moudřejší než lidé zkušené, vedoucí než prostý dělník, a že vědám theoretickým náleží moudrost ve větší míře než vědám poietickým. Je tedy zjevno, že moudrost jest věda, jež vykládá jistý druh příčin a počátků.
(0176, Metafysika, př. K. Kříž, Praha 1946, str. 36; Met. I, 1, 981b-982a.)
vznik lístku: září 2003

Moudrost (SOFIA)

Přísloví ()
27A jedna jsouc všecko může, sama jednostejná zůstávajíc, všecko obnovuje, a po rodinách v duše svaté přecházejíc, přátely Boží a proroky činí. 28Žádného zajisté Bůh nemiluje, kromě toho, kterýž s moudrostí bydlí. 29Nebo ona jest krásnější nežli slunce a nežli všecko spořádání hvězd, k světlu jsouc přirovnána, za přednější bývá uznána. 30Nebo na jeho místo vstupuje noc, ale moudrosti nepřemáhá zlost.
(7437, Apokryfy, pův.Kral., Praha 1952, str. 197.)
27Et cum sit una, omnia potest; / Et in se permanens omnia innovat, / Et per nationes in animas sanctas se transfert, / Amitos Dei et prophetas constituit. / 28Neminem enim diligit Deus, / Nisi eum dui cum sapientia inhabitat. / 29Est enim haec speciosior sole, / Et super omnem dispositionem stellarum: / Luci comparata, invenitur prior. / 30Illi enim succedit nox; / Sapientiam autem non vincit malitia.
(6470, Vulgata, nova editio, 1985, p. 624.)
vznik lístku: duben 2008