Drosofila jako akvarijní krmivo
| raw | skeny ◆ různé, česky, vznik: 24. 9. 1956 ◆ poznámka: http://ziva.avcr.cz/1957-2/drosifila-jako-akvarijni-krmivo.html
- in: Živa. Časopis pro biologickou práci 5 (43), 1957, č. 2, str. 70–72
Strojový, zatím neredigovaný přepis
====================
Scan0933.jpg
====================
1 1 Drosophila paro 2 arvariſm Ermivo Koncept. 1956 03A Cervenec 1956 (dokončens 10310 vráti 1956)
Scan0933.jpg
====================
1 1 Drosophila paro 2 arvariſm Ermivo Koncept. 1956 03A Cervenec 1956 (dokončens 10310 vráti 1956)
====================
Scan0934.jpg
====================
musime si pormal, že Krmiva - to je třeba přiznat jsou dosud slabou stránkou naší vivaristiky. V mnohém směru se sice již podařilo přiblížit podKu pr. mínky v akvariích & terrariích co nejvíc přírodě, ale potrava, na niž jsou naši chovanci odkázáni, je stále nedostatečná. V mnoha případech je tato nedostatečnost pravým důvodem neúspěchů v chovu nebo alespoň příčinou menšího vzrůstu a mdlejšího vybarvení chovaných kusů. Tu nejde jenom o přechodný nedostatek živého krmiva na př. v zimě a za časného jara. Jde především o to, že se celkovým složením podávaného krmiva silně vzdalujeme od potravy přirozené. U některých ryb - hlavně povrchových tvoří dospělý hmyz J. jako mouchy, mušky, komáři, jepice a pod. za přirozených podmínek a u jiných převážnou nee nýclespoň podstatnou část potravy. Tuto skutečnost SU přehlíží ve své pěstitelské praxi naprostá většina akvaristů jina. nak v oboru vzdělanýchý kteří se ku př. výborně vyznají v otázkách. e tvrdosti nebo kyselosti vody, jimž se v poslední době věnuje mimořádná pozornost. Jsou ovšem jisté obtíže, na něž narazíme při pokusu o splnění požadavku co nejpřirozenějšího složení potravy; přesto soudím, že hlavní nesnází je nedostatek zájmu u samotných akvaristů, který působí, že otázka krmiv stále ještě uniká jejich pozornosti. / ovſené, vinné z Z Jednou cest k nápravě je užití t.zv. banánové nebo také octové mušky z rodu Drosophila jako akvarijního a terrarijního krmiva. melanogaster Drosophila je už dlouho pěstována v genetických laboratpřích. je propisonan menin rýrnam V posledních letech yšak hlavěšně u nás silně ztratila na význaj'n ve una's mu a tak se sní setkáme jen ojediněle. Je to chyba už proto, že (představuje neobyčejně vhodný, ba nenahraditelný materiál při školních demostracích pro rychlý sled generací. Akvaristé musí je spojeno Izatím pak litovat především proto, že vhodné rasy si mohou opatřit jen veľkými toho rinam s největšími obtížemi. Drosophila byla objevena pro akvaristiku poměrně již dost dávno. (Ústní sdělení p. Chvátala z akvaristického kroužku Elodea.) Na majú vhodnost krmení ryb drosophilami poukázal také Dr Josef Šula ve svém článku o školních pokusech s drosophilou; od něho jsem dostal r.1944 několik ras, mezi nimi i bezkřídlou rasu "vestigial". Jeho krátké poznámce na konci článku, v níž poukazoval na možnosti upotřebení přebytečných kusů jako potravy, jsem tenkrát nevěnoval příliš pozornosti. Teprve po několika letech, kdy jsem vsak zvon s mouchami už nepracoval a pouze jsem uchovával čisté rasy, zkusil jsem opravdu přebytečnými kusy krmit několik rybek, které jsem nobs there chovati prafelé! tehdy choval. Výsledky byly překvapující: ryby/Xiphophorus helleBetter pleidens delineatus, thicole barbatulus) sluite ri, Lebis tes reticulatus, ale také domácí (Beuràs pochilus. Phonious laevis a dokonce mireure
Scan0934.jpg
====================
musime si pormal, že Krmiva - to je třeba přiznat jsou dosud slabou stránkou naší vivaristiky. V mnohém směru se sice již podařilo přiblížit podKu pr. mínky v akvariích & terrariích co nejvíc přírodě, ale potrava, na niž jsou naši chovanci odkázáni, je stále nedostatečná. V mnoha případech je tato nedostatečnost pravým důvodem neúspěchů v chovu nebo alespoň příčinou menšího vzrůstu a mdlejšího vybarvení chovaných kusů. Tu nejde jenom o přechodný nedostatek živého krmiva na př. v zimě a za časného jara. Jde především o to, že se celkovým složením podávaného krmiva silně vzdalujeme od potravy přirozené. U některých ryb - hlavně povrchových tvoří dospělý hmyz J. jako mouchy, mušky, komáři, jepice a pod. za přirozených podmínek a u jiných převážnou nee nýclespoň podstatnou část potravy. Tuto skutečnost SU přehlíží ve své pěstitelské praxi naprostá většina akvaristů jina. nak v oboru vzdělanýchý kteří se ku př. výborně vyznají v otázkách. e tvrdosti nebo kyselosti vody, jimž se v poslední době věnuje mimořádná pozornost. Jsou ovšem jisté obtíže, na něž narazíme při pokusu o splnění požadavku co nejpřirozenějšího složení potravy; přesto soudím, že hlavní nesnází je nedostatek zájmu u samotných akvaristů, který působí, že otázka krmiv stále ještě uniká jejich pozornosti. / ovſené, vinné z Z Jednou cest k nápravě je užití t.zv. banánové nebo také octové mušky z rodu Drosophila jako akvarijního a terrarijního krmiva. melanogaster Drosophila je už dlouho pěstována v genetických laboratpřích. je propisonan menin rýrnam V posledních letech yšak hlavěšně u nás silně ztratila na význaj'n ve una's mu a tak se sní setkáme jen ojediněle. Je to chyba už proto, že (představuje neobyčejně vhodný, ba nenahraditelný materiál při školních demostracích pro rychlý sled generací. Akvaristé musí je spojeno Izatím pak litovat především proto, že vhodné rasy si mohou opatřit jen veľkými toho rinam s největšími obtížemi. Drosophila byla objevena pro akvaristiku poměrně již dost dávno. (Ústní sdělení p. Chvátala z akvaristického kroužku Elodea.) Na majú vhodnost krmení ryb drosophilami poukázal také Dr Josef Šula ve svém článku o školních pokusech s drosophilou; od něho jsem dostal r.1944 několik ras, mezi nimi i bezkřídlou rasu "vestigial". Jeho krátké poznámce na konci článku, v níž poukazoval na možnosti upotřebení přebytečných kusů jako potravy, jsem tenkrát nevěnoval příliš pozornosti. Teprve po několika letech, kdy jsem vsak zvon s mouchami už nepracoval a pouze jsem uchovával čisté rasy, zkusil jsem opravdu přebytečnými kusy krmit několik rybek, které jsem nobs there chovati prafelé! tehdy choval. Výsledky byly překvapující: ryby/Xiphophorus helleBetter pleidens delineatus, thicole barbatulus) sluite ri, Lebis tes reticulatus, ale také domácí (Beuràs pochilus. Phonious laevis a dokonce mireure
====================
Scan0936.jpg
====================
O 2 nemusely být na novou potravu navykány, jak to je v jiných případech nutné, a nadto jim mouchy tak zachutnaly, že se brzo vrhaly k hladině, jakmile se jí něco dotklo. U té zkušenosti jsem zůstal stat; k soustavnému krmení drosophilami nimam ani k přikrmování ve větším rozsahu jsem tehdy nepřistoupil. A2 1 Teprve po řadě dalších let se ukázalo, že by krmení drosophilami "v literature se objevuyé nové mincze. mohlo mít určitější význam mezi akvarijními krmivy. Tak na př. Hans Geyer v své knize "Futterkunde" uvádí drosophilu jako krmivo, Hans 1955 F. Sauer v časopise Aquarien und Terrarien piše o drosophilách ja1955 ko akvarijním krmivu článek, u nás na př. Vogel učinil krátkou zmínku ve své knížce "Akvarijní rybky". Nikde však se nenajde podrobný návod, a tak ačkoliv je možnost krmení drosophilami již celkem známa, málokdo ví o způsobu jejich pěstování. To se ukázalo také na společné besedě akvaristů z celé řady pražských i mimopražských kroužků, kterou pořádal 14. dubna 1956 kroužek ZK ROH Vagonky TATRA-Smíchov. Přímý dotaz z řad maabaakýah litvínovských ten večer akvaristů mi byly pobídkou k několika stručným poznámkám o způsobu chovu a později k napsání tohoto článku. Nestačí pouhá zmínka o možnosti použití nového krmiva. Je třeba ukázat výhody i nevýhody jer takového pěstování a vůbec všechny okolnosti, které mají velký praktický význam pro akvaniatu každého akvaristu, který musí uvaKrálovstri. seinen erdieneſ obraz piction feme žovat o místě i o estetickém vzhledu svého koutat. ari 3 mm dlouha mustar Vermiren Nejhojnější zástupce rodu, Drosophila melanogaster je rozšířeFire. XXII r. 1993-4. na s málo výjimkami po celém světě a je běžná i u nás. Mouchy i ale hare octorými barteriemi, jejich larvy se živí převážně kvasinkami, a tak je najdeme všude tam, kde něco kvasí. Zvláště nampadaim v pozdním létě a na podzim se rojí nad kvasícím ovocem nebo otevřenou šťávou stovky drobných mušek, které lehko pochytáme, využívajícé jejich jemného čichu. Stačí, postavíme-li do okna nádobku s užším hrdlem, na jejíž troem jenom. s prom dno dáme ne silně kvasícího ovoce nebo šťávy, a mušky mom budou z velké dálky přilákány do nádobky, kterou pak stačí rychle druhé přiklopit. Chceme-li mouchy soustředit v jedné nádobě, abychom nia jeon prétationang mohli pokračovat v chytání do druhé, využijeme toho, že jdou za světlem. Nádobu, z níž chceme mouchy odstranit, postavíme dnem od světla, přiklopíce ji tvrdým papírem, a s druhé strany papíru nastavíme druhou nádobu se stejně širokým hrdlem tak, aby dnem mířijoouse ra vysuneme la k světlu, Potom papír odstraníme a mouchy, přitahovány, světlem, Teron nebo pretétion / přejdou všechny do připravené prázdné nádoby. Krmit tedy můžeme především takto chytanými muškami, a to bud čerstvými anebo sušenými. Mušek lze nachytat velké množství, usmrtit a usušit do zásoby. I tak mají daleko větší hodnotu než sušené perloočky. V době, kdy se mušky v přírodě nevyskytují, můžeme je obrais. plimètni a affe este no roas'elmi terutinami. * paroly
Scan0936.jpg
====================
O 2 nemusely být na novou potravu navykány, jak to je v jiných případech nutné, a nadto jim mouchy tak zachutnaly, že se brzo vrhaly k hladině, jakmile se jí něco dotklo. U té zkušenosti jsem zůstal stat; k soustavnému krmení drosophilami nimam ani k přikrmování ve větším rozsahu jsem tehdy nepřistoupil. A2 1 Teprve po řadě dalších let se ukázalo, že by krmení drosophilami "v literature se objevuyé nové mincze. mohlo mít určitější význam mezi akvarijními krmivy. Tak na př. Hans Geyer v své knize "Futterkunde" uvádí drosophilu jako krmivo, Hans 1955 F. Sauer v časopise Aquarien und Terrarien piše o drosophilách ja1955 ko akvarijním krmivu článek, u nás na př. Vogel učinil krátkou zmínku ve své knížce "Akvarijní rybky". Nikde však se nenajde podrobný návod, a tak ačkoliv je možnost krmení drosophilami již celkem známa, málokdo ví o způsobu jejich pěstování. To se ukázalo také na společné besedě akvaristů z celé řady pražských i mimopražských kroužků, kterou pořádal 14. dubna 1956 kroužek ZK ROH Vagonky TATRA-Smíchov. Přímý dotaz z řad maabaakýah litvínovských ten večer akvaristů mi byly pobídkou k několika stručným poznámkám o způsobu chovu a později k napsání tohoto článku. Nestačí pouhá zmínka o možnosti použití nového krmiva. Je třeba ukázat výhody i nevýhody jer takového pěstování a vůbec všechny okolnosti, které mají velký praktický význam pro akvaniatu každého akvaristu, který musí uvaKrálovstri. seinen erdieneſ obraz piction feme žovat o místě i o estetickém vzhledu svého koutat. ari 3 mm dlouha mustar Vermiren Nejhojnější zástupce rodu, Drosophila melanogaster je rozšířeFire. XXII r. 1993-4. na s málo výjimkami po celém světě a je běžná i u nás. Mouchy i ale hare octorými barteriemi, jejich larvy se živí převážně kvasinkami, a tak je najdeme všude tam, kde něco kvasí. Zvláště nampadaim v pozdním létě a na podzim se rojí nad kvasícím ovocem nebo otevřenou šťávou stovky drobných mušek, které lehko pochytáme, využívajícé jejich jemného čichu. Stačí, postavíme-li do okna nádobku s užším hrdlem, na jejíž troem jenom. s prom dno dáme ne silně kvasícího ovoce nebo šťávy, a mušky mom budou z velké dálky přilákány do nádobky, kterou pak stačí rychle druhé přiklopit. Chceme-li mouchy soustředit v jedné nádobě, abychom nia jeon prétationang mohli pokračovat v chytání do druhé, využijeme toho, že jdou za světlem. Nádobu, z níž chceme mouchy odstranit, postavíme dnem od světla, přiklopíce ji tvrdým papírem, a s druhé strany papíru nastavíme druhou nádobu se stejně širokým hrdlem tak, aby dnem mířijoouse ra vysuneme la k světlu, Potom papír odstraníme a mouchy, přitahovány, světlem, Teron nebo pretétion / přejdou všechny do připravené prázdné nádoby. Krmit tedy můžeme především takto chytanými muškami, a to bud čerstvými anebo sušenými. Mušek lze nachytat velké množství, usmrtit a usušit do zásoby. I tak mají daleko větší hodnotu než sušené perloočky. V době, kdy se mušky v přírodě nevyskytují, můžeme je obrais. plimètni a affe este no roas'elmi terutinami. * paroly
====================
Scan0938.jpg
====================
3 do pěstovat doma. Nesmírnou výhodou je jejich rychlý vývoj i snadný chov. Při vhodné teplotě se líhne larva asi 24 hodinypo snesení vajíčka, po tyden 6 dnech se zakuklí a v stadiu kukly setrvává rovněž asi dmí. Celý vývoj proběhne tedy ve 14 dnech, a protože samička může být oplodněna již několik hodin po vylíhnutí z kukly, můžeme tak získat až dvě generace much do měsíce. Mušky žijí asi měsíc; v té době kladou samice 200 až 300 vajíček. Při nižších teplotách se vývoj zpomaluje. Nejlépe je udržovat teplotu něco nad 20°c. nan). K pěstování drosophil potřebujeme živnou půdu. Její složení závisí na naší vynalézavosti a ovšem na našich možnostech. Použijeme odpadků z ovoce nebo zeleniny, kvasícího kompotu, otlučených a změklých hrušek, červávých švestek, slupek z oloupaného ovoce, strojkem vytlačených zbytků při přípravě šťávy z malin, ostružin, rybízu podle quote atd. Přidáme něco ovesných vloček nebo krupice, dolejeme trochou vody až vznikne hustá kaše a bud hned přimísíme trochu obyčejných kvasnic, nebo jimi, rozmíchanými ve vlažné vodě, pokropíme dodatečně asi 2-3 cm vysokou vrstvu, kterou pokryjeme dno skleněné nádoby, jejíž velikost bude záležet na požadované produktivitě chovu. Protože kaše po několika dnech začne obyčejně řídnout a protože se larvy v příliš řídké kaši často utopí, je dobře kaši povařit s nějakým zahušťovaPetosa cím prostředkem jako je agar, želatina nebo prodávaná Opekta. Takoher to nedel. vá kaše vydrží také delší dobu; (zřídkakdy ovšem celý měste. Musíme proto kaši připravovat dosti často, zvlášť používáme-li přímo ovocných zbytků, aniž bychom je zahušťovali; v takovém případě musuma za letních měsíců kaše vydrží sotva tak, dlouho, aby se nám z naklanore Arucker dených vajíček vylíhlgmušica. nám Vidyl ani generace musel. I tu je pomoc celkem snadná. genetických laboratořích ovšem nex 4-5 ля musime Al Gla produkce pomèrné ne shqué. úrovning, paloivt me non chor Mag. vrag signiden 14 dui pried. ní možno připravovat kašič tak často. Používá se složitěji připra(he roncs, je ovšem produsen for Pelur dates ſlim piedslinks. u não. vovaného krmiva, které však vydrží až čtvrt roku. Také zde je řada receptů; uvedeme jeden, který se nám osvědčil (J.Šula jej popsal v r.1944). pored mono Kromě vody potřebujeme šrot nebo mouku, nejlépe kukuřičnou (hrubě # mletou), cukr, á kvasnice a agar, který koupíme v lékárně. Domiyamb studenémvodymnazvaňámamomgmagara Nejprve rozpustíme tři díly cukru ve dvou dílech vody a připravíme si tak hustý syrup. Pak rozvaříme 8 g agaru v 500 ccm budem vody (ze studena), a potom do vroucí vody s agarem přidáme 95 ccm syrupu a povaříme. Dále si připravíme kukuřičnou kaši tak, že do 200 ccm studené vody dáme 100 g kukuřičné mouky, promícháme a maohámamatára a po chvíli stání přidáme do horké. vody s agarom a syrupem a znovu povaříme za stálého míchání. Po do pokryjeme dno skleněné nádoby asi na 2-3 cm a kaudmwy.chinadihuu zapíchneme kornoutek z filtračního nebo obyčejného ssacího na němž se larvy nejraději kuklí. Nakonec kápneme na povrch, Murime nar pomemenal, re se mi sredivle reton procento papíry, повтоте vychladlé rady, wolisté kaše v letních mèrid N
Scan0938.jpg
====================
3 do pěstovat doma. Nesmírnou výhodou je jejich rychlý vývoj i snadný chov. Při vhodné teplotě se líhne larva asi 24 hodinypo snesení vajíčka, po tyden 6 dnech se zakuklí a v stadiu kukly setrvává rovněž asi dmí. Celý vývoj proběhne tedy ve 14 dnech, a protože samička může být oplodněna již několik hodin po vylíhnutí z kukly, můžeme tak získat až dvě generace much do měsíce. Mušky žijí asi měsíc; v té době kladou samice 200 až 300 vajíček. Při nižších teplotách se vývoj zpomaluje. Nejlépe je udržovat teplotu něco nad 20°c. nan). K pěstování drosophil potřebujeme živnou půdu. Její složení závisí na naší vynalézavosti a ovšem na našich možnostech. Použijeme odpadků z ovoce nebo zeleniny, kvasícího kompotu, otlučených a změklých hrušek, červávých švestek, slupek z oloupaného ovoce, strojkem vytlačených zbytků při přípravě šťávy z malin, ostružin, rybízu podle quote atd. Přidáme něco ovesných vloček nebo krupice, dolejeme trochou vody až vznikne hustá kaše a bud hned přimísíme trochu obyčejných kvasnic, nebo jimi, rozmíchanými ve vlažné vodě, pokropíme dodatečně asi 2-3 cm vysokou vrstvu, kterou pokryjeme dno skleněné nádoby, jejíž velikost bude záležet na požadované produktivitě chovu. Protože kaše po několika dnech začne obyčejně řídnout a protože se larvy v příliš řídké kaši často utopí, je dobře kaši povařit s nějakým zahušťovaPetosa cím prostředkem jako je agar, želatina nebo prodávaná Opekta. Takoher to nedel. vá kaše vydrží také delší dobu; (zřídkakdy ovšem celý měste. Musíme proto kaši připravovat dosti často, zvlášť používáme-li přímo ovocných zbytků, aniž bychom je zahušťovali; v takovém případě musuma za letních měsíců kaše vydrží sotva tak, dlouho, aby se nám z naklanore Arucker dených vajíček vylíhlgmušica. nám Vidyl ani generace musel. I tu je pomoc celkem snadná. genetických laboratořích ovšem nex 4-5 ля musime Al Gla produkce pomèrné ne shqué. úrovning, paloivt me non chor Mag. vrag signiden 14 dui pried. ní možno připravovat kašič tak často. Používá se složitěji připra(he roncs, je ovšem produsen for Pelur dates ſlim piedslinks. u não. vovaného krmiva, které však vydrží až čtvrt roku. Také zde je řada receptů; uvedeme jeden, který se nám osvědčil (J.Šula jej popsal v r.1944). pored mono Kromě vody potřebujeme šrot nebo mouku, nejlépe kukuřičnou (hrubě # mletou), cukr, á kvasnice a agar, který koupíme v lékárně. Domiyamb studenémvodymnazvaňámamomgmagara Nejprve rozpustíme tři díly cukru ve dvou dílech vody a připravíme si tak hustý syrup. Pak rozvaříme 8 g agaru v 500 ccm budem vody (ze studena), a potom do vroucí vody s agarem přidáme 95 ccm syrupu a povaříme. Dále si připravíme kukuřičnou kaši tak, že do 200 ccm studené vody dáme 100 g kukuřičné mouky, promícháme a maohámamatára a po chvíli stání přidáme do horké. vody s agarom a syrupem a znovu povaříme za stálého míchání. Po do pokryjeme dno skleněné nádoby asi na 2-3 cm a kaudmwy.chinadihuu zapíchneme kornoutek z filtračního nebo obyčejného ssacího na němž se larvy nejraději kuklí. Nakonec kápneme na povrch, Murime nar pomemenal, re se mi sredivle reton procento papíry, повтоте vychladlé rady, wolisté kaše v letních mèrid N
====================
Scan0939.jpg
====================
i prodávání nastrouhané do tarto pispravovane Inocena ogentbor AS as evral onde étofel enboáy AT ev peleniny. rèse (murtre, desluang, pobble вете було дойкамд за вет toimes robrix bét v jolasm fog untuo v dobrodget doláši kand! ( Calorem ubiq uoaviš smejudontog Liqoensb Lavotasq 1 folbaqbo emotivo, dostonom doleen en moevo e lisovesofaayy aan on -utd doy loms a doyasbulto stoomod ontolevytmefes oden ooove s -9581dy modt,038,000vo onorsquofo s sloquia detové otvaviesoč .btn.te valovetonila s vide vergtig Hig boltyds Mg don žeybov vodoost emerelobooiqupl oder sledo.lv do neovo boen omb oinesvol doyntoydo bost emtaintig bond Bud sou àteun omiin C-S tae Bretabob omiqoloqbov baleiv ev nedoisosimit, odem -ilov #joydobar none is ob ometylogromada uvery soovy mo og eňad okotor uvodo 6tividuborg brevobežogan deželax obud deod šiltig vyvzel ea ešotorq Juonbbi ontooydo ones noen zolfoder -svojamies mipiston a trisvog lad aidot et goda otaso il babli -oxeTexqo èmeveborq oden anticios, togs et olet medbeispoxq mio ontonly.stam ceo revo budob fe died by očmi v -hovo ambiq II-emovitog Jasive oland bob davovanlig del otorg 3 970L v dotn Prvédèrlo og sto mi ре se nebo ovoce do a od slifox الا مقصر مسلسة i obitev CC S 00S 00S ben open utolced davorbu of os az obsqriq movosas y llevojegdes of morloyd Line -allans un es yds ,orisoib slet avtoa hirbyy saad totam dol pomogy soktav rovneb -an savo doiroterodsi dovolenoy Vanbens mexifoo bomog et ut I -aqliq išišole se višuolojach distà al tavovsagtig onion In aber of obs è unor favto šs 1štbyy siv TSJ viel odensvov Isaqog tot sine.) [15bevac max se rodal nobet, amebovu gost OUT!) NOR ogoljenom oden totě omedeltog bov mo Bhimatönixè vaniquos redd 2838 00 , Disode Im dol luo 25 t emitanqsor evigi omitevsO1 NET.quiya tand dini is atverige boy oefbh novb ov -ov LOBORY OD motog s.(snobuda os) yboy mate mos 002 vs ob 3.5 ontvangig to old.omiievog e uqura mo e omahiig morge -5. 000 emib ybov Snobute moo 009 ob où det und von In ob erabiig inte fivis og a mandemà doon s an kario le ore Ibis es amiiavog svons requi og uvons & requires motege & DOV smo C-S on taa yoobia baino Ele onb emotyolog mod modhadices watqog odbbate orbatedo odon ontmoetits de nous amorióigos om forved an omengo sono litbaten vzel se tren en
Scan0939.jpg
====================
i prodávání nastrouhané do tarto pispravovane Inocena ogentbor AS as evral onde étofel enboáy AT ev peleniny. rèse (murtre, desluang, pobble вете було дойкамд за вет toimes robrix bét v jolasm fog untuo v dobrodget doláši kand! ( Calorem ubiq uoaviš smejudontog Liqoensb Lavotasq 1 folbaqbo emotivo, dostonom doleen en moevo e lisovesofaayy aan on -utd doy loms a doyasbulto stoomod ontolevytmefes oden ooove s -9581dy modt,038,000vo onorsquofo s sloquia detové otvaviesoč .btn.te valovetonila s vide vergtig Hig boltyds Mg don žeybov vodoost emerelobooiqupl oder sledo.lv do neovo boen omb oinesvol doyntoydo bost emtaintig bond Bud sou àteun omiin C-S tae Bretabob omiqoloqbov baleiv ev nedoisosimit, odem -ilov #joydobar none is ob ometylogromada uvery soovy mo og eňad okotor uvodo 6tividuborg brevobežogan deželax obud deod šiltig vyvzel ea ešotorq Juonbbi ontooydo ones noen zolfoder -svojamies mipiston a trisvog lad aidot et goda otaso il babli -oxeTexqo èmeveborq oden anticios, togs et olet medbeispoxq mio ontonly.stam ceo revo budob fe died by očmi v -hovo ambiq II-emovitog Jasive oland bob davovanlig del otorg 3 970L v dotn Prvédèrlo og sto mi ре se nebo ovoce do a od slifox الا مقصر مسلسة i obitev CC S 00S 00S ben open utolced davorbu of os az obsqriq movosas y llevojegdes of morloyd Line -allans un es yds ,orisoib slet avtoa hirbyy saad totam dol pomogy soktav rovneb -an savo doiroterodsi dovolenoy Vanbens mexifoo bomog et ut I -aqliq išišole se višuolojach distà al tavovsagtig onion In aber of obs è unor favto šs 1štbyy siv TSJ viel odensvov Isaqog tot sine.) [15bevac max se rodal nobet, amebovu gost OUT!) NOR ogoljenom oden totě omedeltog bov mo Bhimatönixè vaniquos redd 2838 00 , Disode Im dol luo 25 t emitanqsor evigi omitevsO1 NET.quiya tand dini is atverige boy oefbh novb ov -ov LOBORY OD motog s.(snobuda os) yboy mate mos 002 vs ob 3.5 ontvangig to old.omiievog e uqura mo e omahiig morge -5. 000 emib ybov Snobute moo 009 ob où det und von In ob erabiig inte fivis og a mandemà doon s an kario le ore Ibis es amiiavog svons requi og uvons & requires motege & DOV smo C-S on taa yoobia baino Ele onb emotyolog mod modhadices watqog odbbate orbatedo odon ontmoetits de nous amorióigos om forved an omengo sono litbaten vzel se tren en
====================
Scan0940.jpg
====================
panche X několik kapek kvasnic rozpuštěných ve vodě a druhý den můžeme takto připravenou nádobu osadit mouchami. Aby nám kaše nechytala plíseň, je dobře použít nějakého konservačního prostředku neškodného pro kvasinky. Dr Šula doporučil ve svém článku nipagin M (na uvedené množství kaše dávka 1 g, kterou rozpustíme zároveň s rozvařováním agaru); čtenář si jistě vyzkouší jiné prostředky, které jsou dnes běžně k disposici. Nejde však o nezbytnou přísadu; pěstoval jsem řadu měsíců mouchy na půdě bez nipaginu (a plísně se neobjevily. Záleží také dost na tom, aby kvasinky byly živé a aby se ve vhodné teplotě okamžitě začaly rozmnožovat po celém povrchu kaše. Když se nám mouchy v nádobě dostatečně rozmnožily (to znamená asi po měsíci, jestliže jsme užili násady o několika málo kusech), můžeme přistoupit ke krmení. Nejprve musíme převést popsaným už způsobem mouchy z chovné nádoby do menší prázdné. Nemáme-li po ruce nádobu se stejně širokým hrdlem jako má chovná, odkryjeme uzávěr chovné nádoby jen částečně, aby vznikla jen malá skulinka, a proti té nastavíme menší nádobku, do níž mouchy přelezou nebo přelétnou, přitahovány světlem. Už při této práci se nám téměř pravidelně stane, že několik mušek unikne. Ještě větší potíž je přímo při krmení. Mušky můžeme ovšem zabít (nejlépe etherem, kterým napustíme chomáček vaty přileprázdne do mr jome moncs prèveali pený na spodu víčka nádobky, ale také horkem i jinak, nikdy však smrtícími prostředky, jakých užívají entomologové, protože bychom je/ si otrávili ryby); můžeme také mušky protřepat s vodou, takže je učiníme neschopnými letu. Poslední způsob má tu výhodu, že krmíme živými muškami bez obav, že bychom mohli nějak nepříznivě ovlivnit jake. rybky (ná př.etherem). I když tu je větší pravděpodobnost, že některé mušky přece ulétnou, nemusíme se toho bát. Není nic snazšího pět než je opět lapit, ovšem za předpokladu, že z místnosti odco krana. straníme všechno, co by je mohlo odlákat od lapací hádobky depola 4 podobné té, která nám sloužila k chytání divokých drosophil a ktenyní, rou umístíme kdekoli v místnosti. Za půl hodiny, nejdéle za hodinu Bussine make this obst hate ortrept meteo.) se sebevětší množství uniklých mušek sejde v lapačce a tak máme Sover po starosti. Toponènge te piùr tom hrdlo lábne varrit n'êtem, viêmi Dlouholetým pěstováním drosophil v genetických laboratořích bylo docíleno několika set forem a ras, z nichž nás budou zajímat především rasy bezkřídlé, které nelétají, nýbrž jen poskakují, mávajíce krátkými pahýly svých nevyvinutých křídel (rasa "vestigial" a celá řada ras odvozených). Práce s nimi je mnohem jednodušší a kromě toho se nám naskýtá možnost "automatického" krmení. Stačí totiž, když u chovné nádobky ponecháme malý otvor, který ústí nad hladinu akvaria - záleží jen na vhodném zavěšení nádoby. Můžeme použít také skleněné nálevky (trychtýře), která je vhodným způsobem napojena na otvor nádoby. Pak můžeme na několik týdnů byt opustit, aniž byHome Poneshald jenom mal otvor.
Scan0940.jpg
====================
panche X několik kapek kvasnic rozpuštěných ve vodě a druhý den můžeme takto připravenou nádobu osadit mouchami. Aby nám kaše nechytala plíseň, je dobře použít nějakého konservačního prostředku neškodného pro kvasinky. Dr Šula doporučil ve svém článku nipagin M (na uvedené množství kaše dávka 1 g, kterou rozpustíme zároveň s rozvařováním agaru); čtenář si jistě vyzkouší jiné prostředky, které jsou dnes běžně k disposici. Nejde však o nezbytnou přísadu; pěstoval jsem řadu měsíců mouchy na půdě bez nipaginu (a plísně se neobjevily. Záleží také dost na tom, aby kvasinky byly živé a aby se ve vhodné teplotě okamžitě začaly rozmnožovat po celém povrchu kaše. Když se nám mouchy v nádobě dostatečně rozmnožily (to znamená asi po měsíci, jestliže jsme užili násady o několika málo kusech), můžeme přistoupit ke krmení. Nejprve musíme převést popsaným už způsobem mouchy z chovné nádoby do menší prázdné. Nemáme-li po ruce nádobu se stejně širokým hrdlem jako má chovná, odkryjeme uzávěr chovné nádoby jen částečně, aby vznikla jen malá skulinka, a proti té nastavíme menší nádobku, do níž mouchy přelezou nebo přelétnou, přitahovány světlem. Už při této práci se nám téměř pravidelně stane, že několik mušek unikne. Ještě větší potíž je přímo při krmení. Mušky můžeme ovšem zabít (nejlépe etherem, kterým napustíme chomáček vaty přileprázdne do mr jome moncs prèveali pený na spodu víčka nádobky, ale také horkem i jinak, nikdy však smrtícími prostředky, jakých užívají entomologové, protože bychom je/ si otrávili ryby); můžeme také mušky protřepat s vodou, takže je učiníme neschopnými letu. Poslední způsob má tu výhodu, že krmíme živými muškami bez obav, že bychom mohli nějak nepříznivě ovlivnit jake. rybky (ná př.etherem). I když tu je větší pravděpodobnost, že některé mušky přece ulétnou, nemusíme se toho bát. Není nic snazšího pět než je opět lapit, ovšem za předpokladu, že z místnosti odco krana. straníme všechno, co by je mohlo odlákat od lapací hádobky depola 4 podobné té, která nám sloužila k chytání divokých drosophil a ktenyní, rou umístíme kdekoli v místnosti. Za půl hodiny, nejdéle za hodinu Bussine make this obst hate ortrept meteo.) se sebevětší množství uniklých mušek sejde v lapačce a tak máme Sover po starosti. Toponènge te piùr tom hrdlo lábne varrit n'êtem, viêmi Dlouholetým pěstováním drosophil v genetických laboratořích bylo docíleno několika set forem a ras, z nichž nás budou zajímat především rasy bezkřídlé, které nelétají, nýbrž jen poskakují, mávajíce krátkými pahýly svých nevyvinutých křídel (rasa "vestigial" a celá řada ras odvozených). Práce s nimi je mnohem jednodušší a kromě toho se nám naskýtá možnost "automatického" krmení. Stačí totiž, když u chovné nádobky ponecháme malý otvor, který ústí nad hladinu akvaria - záleží jen na vhodném zavěšení nádoby. Můžeme použít také skleněné nálevky (trychtýře), která je vhodným způsobem napojena na otvor nádoby. Pak můžeme na několik týdnů byt opustit, aniž byHome Poneshald jenom mal otvor.
====================
Scan0941.jpg
====================
othiet emosim mob dros abov av doyněteugsor ofnasvi des fon of natiq elgtydoen căsi men ydi.imerovom Jibaco udoben sonevengiiq -tasvi orq odenboaluen ibeiraong oriebsvipanox oneiston throg eidob viešorm ensbevi an) 1 atseqia inè13 mève ov Isoqob sluč el.pl -ató (viegs minevoisvot a navorss omitengo poroda 3 avab oğl -oqalb a ažed sono cost bretplbeidsong ont, vossyv était, in h viouom folam ubat meat, Levotaeg ubearig pontydsen o biely obtell tota mot an taob èxist isel.ylivet doon en smaliq suntgegin sed obůg sa -10% visões odišmalo štoiges énbody ev så yde a avis 40 38 .eča udovog moleo og Jov/comm 3 fen Ansmens of) vittormser ons toteob sdo o preva 27, 40 = 1080 ти? 7560 мин 2 : 7200 mun 4 мини emežum 3 45-1,5 = 6,75 причина в шиши 30 1,50 1,5 m³ elgoign oynat, off torx ox iquote Fig mouche: 31,56 1,5 mm² ob Frava 6. o udoben sout og 1-omm .22 lnom ob ydoben onvoro Tovasu emetylbo Anvorio àm oxat molbrd mijze intede smivataan at itong amint fuste àfe no 2006. 1200 much S jaondobon = melltex yvonatliq ondofein oder rosefolg vorom šin obudobnom = siloxen să (oneta Olabiveang tamod màn oa tobiq otás 27 mq on 7mm tog tetővel.emlig als 7 mm 1. rööv čelem 1000 ks Oprava MOTOnta aceen) #idas me 1 rav. brière = Mel 572 = emesom -oligtev lan Anxi mediton GETO, vidohen edov uboga en teg nopist.plheitaong imolizme modo šotorg ootorq golomotne oled sobov a egoijorg ho of ubon of body doans 20 -f Eu emet, esit e (dys livido ia utol magonsaen er Inbou vedo sed imestéum vi I. Momente.iq sig lets of us valdym T onla cauren ,contais 9o9hq pleum disti tauren -bo Ifac vain siq ss meavotiqal qo-st, šarga toagal ot bolbo ofriom et doo,onioeav ontastis -edi e Ildgoaotb dovlov I do o elišuole man atstelandsbeg waibon ex elèbioniboltiq say.itsontale v člobal amidam TOT omen ist s 905sqsi v objea osum doinu Iviašom lätevedea oa shtagsste of ofyd dolioterodaí dopibiteney v. firqosorb miasvotuon mytoforo -botq J tas uobud abi šdoin saat s mozol don Loolen oneftoob soitevamosog not, šad tastofan one biblised vest mlev biso s "Isigitsov" sast) Iobial doydunivven dotva yoqiml odot šmopla Baubonbet morform et imins 01.(dotassovbo ser aba'i Syba,tot toata inem "orèoloitamotus" tronson Atlan men es -svis calbeid ben tai rodalovio Lem emadoonoq pidobèn onvodo s dois fisiog omešGM.ydobàn Inosoves mènbody sa net, šoles emetogen medoaliqs body et total (ory doyd) valvolan döneLie -vd šims Jitango tyd inbit to an emosum eldobbi tovo na = 38 mm 30% deš
Scan0941.jpg
====================
othiet emosim mob dros abov av doyněteugsor ofnasvi des fon of natiq elgtydoen căsi men ydi.imerovom Jibaco udoben sonevengiiq -tasvi orq odenboaluen ibeiraong oriebsvipanox oneiston throg eidob viešorm ensbevi an) 1 atseqia inè13 mève ov Isoqob sluč el.pl -ató (viegs minevoisvot a navorss omitengo poroda 3 avab oğl -oqalb a ažed sono cost bretplbeidsong ont, vossyv était, in h viouom folam ubat meat, Levotaeg ubearig pontydsen o biely obtell tota mot an taob èxist isel.ylivet doon en smaliq suntgegin sed obůg sa -10% visões odišmalo štoiges énbody ev så yde a avis 40 38 .eča udovog moleo og Jov/comm 3 fen Ansmens of) vittormser ons toteob sdo o preva 27, 40 = 1080 ти? 7560 мин 2 : 7200 mun 4 мини emežum 3 45-1,5 = 6,75 причина в шиши 30 1,50 1,5 m³ elgoign oynat, off torx ox iquote Fig mouche: 31,56 1,5 mm² ob Frava 6. o udoben sout og 1-omm .22 lnom ob ydoben onvoro Tovasu emetylbo Anvorio àm oxat molbrd mijze intede smivataan at itong amint fuste àfe no 2006. 1200 much S jaondobon = melltex yvonatliq ondofein oder rosefolg vorom šin obudobnom = siloxen să (oneta Olabiveang tamod màn oa tobiq otás 27 mq on 7mm tog tetővel.emlig als 7 mm 1. rööv čelem 1000 ks Oprava MOTOnta aceen) #idas me 1 rav. brière = Mel 572 = emesom -oligtev lan Anxi mediton GETO, vidohen edov uboga en teg nopist.plheitaong imolizme modo šotorg ootorq golomotne oled sobov a egoijorg ho of ubon of body doans 20 -f Eu emet, esit e (dys livido ia utol magonsaen er Inbou vedo sed imestéum vi I. Momente.iq sig lets of us valdym T onla cauren ,contais 9o9hq pleum disti tauren -bo Ifac vain siq ss meavotiqal qo-st, šarga toagal ot bolbo ofriom et doo,onioeav ontastis -edi e Ildgoaotb dovlov I do o elišuole man atstelandsbeg waibon ex elèbioniboltiq say.itsontale v člobal amidam TOT omen ist s 905sqsi v objea osum doinu Iviašom lätevedea oa shtagsste of ofyd dolioterodaí dopibiteney v. firqosorb miasvotuon mytoforo -botq J tas uobud abi šdoin saat s mozol don Loolen oneftoob soitevamosog not, šad tastofan one biblised vest mlev biso s "Isigitsov" sast) Iobial doydunivven dotva yoqiml odot šmopla Baubonbet morform et imins 01.(dotassovbo ser aba'i Syba,tot toata inem "orèoloitamotus" tronson Atlan men es -svis calbeid ben tai rodalovio Lem emadoonoq pidobèn onvodo s dois fisiog omešGM.ydobàn Inosoves mènbody sa net, šoles emetogen medoaliqs body et total (ory doyd) valvolan döneLie -vd šims Jitango tyd inbit to an emosum eldobbi tovo na = 38 mm 30% deš
====================
Scan0942.jpg
====================
u Záleží také na konsumentech. Dospělá, pomerne na hisseleine Xiphophorus helleri (7 cm) je dokonale nasycena samici Lebistes reticulatus stačí -10 mušek. To -15 beskrvallé 800. chom museli zanechat ryby bez potravy. eme. me Akvaristy bude zajímat především produktivita chovu, o níž jistě nemají ani nejmenší představu. Je to všeobecná svízel, že ani při éssich jiných krmivech se téměř nikdy nedočtou podobných údajů a jsou odkázáni na vlastní dodatečné zkušenosti. Sauer v citovaném článku uvá dí, že při třech nádobách (neříká, jak velkých) můžeme denně zkrmit asi jednu kávovou lžičku mušek. Tento dosti hrubý údajmohu opravit a upřesnit podle vlastních zkušeností. Především soudím, že Sauerpoužíval dosti malých, nejvýše litrových nádobek. Sám jsem používal jednak dvoulitrových, jednak pětilitrových. Z jedné pětilitrové ná-4 centimetrové doby o vrstvě kaše jsem mohl denně zkrmovat 600 a 100 much ar voo eccur (narlady на *Produkce není stejnoměrná, po 14 dnech od založení chovu se mušky für nepresalion 25 others začínají líhnout a jejich množství závisí na počtu nasazených párů (klaom polotion ve ar siene resp. samic po dalších třech nędělích začíná produktivita stoupat Now sectand sel a vice načež curr); tu eure). Prv yurvſi odpadku relenineſ a brzo dosahuje až tisíce kusů denně, Pe zvolna klesá v závislosti na postupném znehodnocování živné kaše, které ovšem můžeme rozličnými zásahy zpomalovat. a ovoce narlag. silue siirdmen прон zrostlá samice -20-25 muškami; pro znamená uváží5 me-li, že samci konsumují daleko méně, drosophil že z jedné 5 litrodobre vé okurkové) láhve nasytíme denně asi pravdepodobne. párů pavích očekasi 25 8-10 dy. Zvláště pak uvádí druhy morpha & Then grammnums s uvedenou které mouchám dávají přednost před každou jinou potravou. stichon vermogenys pusillus much ✓ (Jurblim prepo čel fate tels gest 1 lávová lévèra: o - 8000 much (podle toho yae - w rasa) 300-400-600 párů dospělých mečounů, pokud nekrmíme ničím jiným a pokud jediným doplňkem zůstává rostlinná trava. Je ovšem vždycky lépe mít much pripadn přebytek a pňa zbylé sušit do zásoby, protože při různých výkyvech vliyem okolností na několik dní teploty se muže stát, že na den, na dve produkce musekysime poklesne. A ačkoli je drosophila výtečným krmivem, přece i tu musíme jen doporučovat občasnou změnu v potravě. Pěstování drosophil pak má i tu výhodu, že mouchy nemusíme odebírat třeba několik dní, protože za tak krátkou dobu nehynou; jediným důsledkem je, že se nám nahromadí ve větším množství. maling drevážJe pochopitelné, že se drosophily nehodí jako tème onthou. ná potrava pro větší akvarijní ryby; jim může být leda vítaným drobým zpestřením Pro drobnější rybky však představují, neocenitelný přínos. (Sauer uvádí, jakim mi indické živorodé rybky Dermogenys pusillus, pro něž jsou předpokladem zdravého růstu a rozmnožování, kdežto při krmení perloočkami a nítěnkami se mládata většinou rodila radz fininays denoplive, mrtvá. Z ostatních ryb, které mají v drosophilach velikou uvádí ještě vůbec všechny živanadky živorodé i jikernaté rybky z čeleCyprinid. a characed di Cyprinodontidae, většint parmoyitých a lososovitých i mnohé cichliun zied my ste dridad → 1000 ds. Rarbora heterovnterruptus, Méré Zpolečné esporte 196. Mure dourdt. Sauer, they uved
Scan0942.jpg
====================
u Záleží také na konsumentech. Dospělá, pomerne na hisseleine Xiphophorus helleri (7 cm) je dokonale nasycena samici Lebistes reticulatus stačí -10 mušek. To -15 beskrvallé 800. chom museli zanechat ryby bez potravy. eme. me Akvaristy bude zajímat především produktivita chovu, o níž jistě nemají ani nejmenší představu. Je to všeobecná svízel, že ani při éssich jiných krmivech se téměř nikdy nedočtou podobných údajů a jsou odkázáni na vlastní dodatečné zkušenosti. Sauer v citovaném článku uvá dí, že při třech nádobách (neříká, jak velkých) můžeme denně zkrmit asi jednu kávovou lžičku mušek. Tento dosti hrubý údajmohu opravit a upřesnit podle vlastních zkušeností. Především soudím, že Sauerpoužíval dosti malých, nejvýše litrových nádobek. Sám jsem používal jednak dvoulitrových, jednak pětilitrových. Z jedné pětilitrové ná-4 centimetrové doby o vrstvě kaše jsem mohl denně zkrmovat 600 a 100 much ar voo eccur (narlady на *Produkce není stejnoměrná, po 14 dnech od založení chovu se mušky für nepresalion 25 others začínají líhnout a jejich množství závisí na počtu nasazených párů (klaom polotion ve ar siene resp. samic po dalších třech nędělích začíná produktivita stoupat Now sectand sel a vice načež curr); tu eure). Prv yurvſi odpadku relenineſ a brzo dosahuje až tisíce kusů denně, Pe zvolna klesá v závislosti na postupném znehodnocování živné kaše, které ovšem můžeme rozličnými zásahy zpomalovat. a ovoce narlag. silue siirdmen прон zrostlá samice -20-25 muškami; pro znamená uváží5 me-li, že samci konsumují daleko méně, drosophil že z jedné 5 litrodobre vé okurkové) láhve nasytíme denně asi pravdepodobne. párů pavích očekasi 25 8-10 dy. Zvláště pak uvádí druhy morpha & Then grammnums s uvedenou které mouchám dávají přednost před každou jinou potravou. stichon vermogenys pusillus much ✓ (Jurblim prepo čel fate tels gest 1 lávová lévèra: o - 8000 much (podle toho yae - w rasa) 300-400-600 párů dospělých mečounů, pokud nekrmíme ničím jiným a pokud jediným doplňkem zůstává rostlinná trava. Je ovšem vždycky lépe mít much pripadn přebytek a pňa zbylé sušit do zásoby, protože při různých výkyvech vliyem okolností na několik dní teploty se muže stát, že na den, na dve produkce musekysime poklesne. A ačkoli je drosophila výtečným krmivem, přece i tu musíme jen doporučovat občasnou změnu v potravě. Pěstování drosophil pak má i tu výhodu, že mouchy nemusíme odebírat třeba několik dní, protože za tak krátkou dobu nehynou; jediným důsledkem je, že se nám nahromadí ve větším množství. maling drevážJe pochopitelné, že se drosophily nehodí jako tème onthou. ná potrava pro větší akvarijní ryby; jim může být leda vítaným drobým zpestřením Pro drobnější rybky však představují, neocenitelný přínos. (Sauer uvádí, jakim mi indické živorodé rybky Dermogenys pusillus, pro něž jsou předpokladem zdravého růstu a rozmnožování, kdežto při krmení perloočkami a nítěnkami se mládata většinou rodila radz fininays denoplive, mrtvá. Z ostatních ryb, které mají v drosophilach velikou uvádí ještě vůbec všechny živanadky živorodé i jikernaté rybky z čeleCyprinid. a characed di Cyprinodontidae, většint parmoyitých a lososovitých i mnohé cichliun zied my ste dridad → 1000 ds. Rarbora heterovnterruptus, Méré Zpolečné esporte 196. Mure dourdt. Sauer, they uved
====================
Scan0944.jpg
====================
t Dove Fruchtfliege Aquarien n. Terrarien maric. 2, c. 5, Mi 04. 155-156, 1956. Haus Feodor Sauer als Flockfatter
Scan0944.jpg
====================
t Dove Fruchtfliege Aquarien n. Terrarien maric. 2, c. 5, Mi 04. 155-156, 1956. Haus Feodor Sauer als Flockfatter
====================
Scan0946.jpg
====================
I 1: C 1956 03B Drosophila jako akvarijní krmivo Uvertine no: 10311 Obsah: a) foruvodní dopis 1 24.9.1956 2) élánek o Drosophile Evva 5, 2, 70-72, 1957 Zari 1956
Scan0946.jpg
====================
I 1: C 1956 03B Drosophila jako akvarijní krmivo Uvertine no: 10311 Obsah: a) foruvodní dopis 1 24.9.1956 2) élánek o Drosophile Evva 5, 2, 70-72, 1957 Zari 1956
====================
Scan0947.jpg
====================
O Nakladatelství Čs.akdemie věd, Redakce časopisu "Živa", Dr. O. Oliva, Vodičkova 40, Praha II. Milý doktore, posílám slíbený článek o Drosophile, k němuž přikládám zvětšenou fotokopii kresby z Šulova článku, který uvádím v použité literatuře. (Ta literatura je snad dosud nezvyklá, ale měla by se zavádět pravidelně, protože - jak už sám prof.Hylkjoš několikrát uváděl - starší literatura silně upadá v zapomenutí. Sám si nejsem docela jist, zda v některém ročníku Akvar.listů nebo někde jinde se o drosophile už někdy nepsalo. Kdybys o něčem takovém věděl, dobře bys udělal, kdybys to připsal ve formě poznámky.) Tol. 922751 928951 S upřímným pozdravem Dr Ladislav Hejdánek, Chodská 5, Praha 12. Praha, 24. září 1956. linka 19. (do zaměstnání).
Scan0947.jpg
====================
O Nakladatelství Čs.akdemie věd, Redakce časopisu "Živa", Dr. O. Oliva, Vodičkova 40, Praha II. Milý doktore, posílám slíbený článek o Drosophile, k němuž přikládám zvětšenou fotokopii kresby z Šulova článku, který uvádím v použité literatuře. (Ta literatura je snad dosud nezvyklá, ale měla by se zavádět pravidelně, protože - jak už sám prof.Hylkjoš několikrát uváděl - starší literatura silně upadá v zapomenutí. Sám si nejsem docela jist, zda v některém ročníku Akvar.listů nebo někde jinde se o drosophile už někdy nepsalo. Kdybys o něčem takovém věděl, dobře bys udělal, kdybys to připsal ve formě poznámky.) Tol. 922751 928951 S upřímným pozdravem Dr Ladislav Hejdánek, Chodská 5, Praha 12. Praha, 24. září 1956. linka 19. (do zaměstnání).
====================
Scan0948.jpg
====================
O DROSOPHILA JAKO AKVARIJNÍ KRMIVO Ladislav V. Hejdánek Musíme si přiznat, že krmiva jsou dosud slabou stránkou naší vivaristiky. V mnohém směru se sice již podařilo přiblížit podmínky ku př. v akvariích co nejvíc přírodě, ale potrava, na niž jsou maši chovanci odkázáni, je stále nedostatečná. V mnoha případech je tato nedostatečnost pravým důvodem neúspěchů v chovu nebo alespoň příčinou menšího vzrůstu a mdlejšího vybarvení chovaných kusů. Nejde tu jenom o přechodný nedostatok živého krmiva na př. v zimě a za časného jara. Jde především o to, že se celkovým složením podávaného krmiva silně vzdalujeme od potravy přirozené. U některých ryb hlavně povrchových tvoří dospělý hmyz jako mouchy a mušky, komáři, jepice a j. za přirozených podmínek převážnou a u jiných alespoň podstatnou část potravy. Tuto skutečnost přehlíží ve své pěstitelské praxi naprostá většina akvaristů jinak v oboru vzdělaných, kteří se na př. dobře vyznají v otázkách tvrdosti nebo kyselosti vody, jimž se v poslední době věnuje mimořádná pozornost. Jsou ovšem jisté obtíže, na něž narazíme při pokusu o splnění požadavku co nejpřirozenějšího složení potravy; přesto soudím, že hlavní nesnází je nedostatek zájmu u samotných akvaristů, který působí, že otázka krmiv stále ještě uniká je jich pozornosti. Jednou z cest k nápravě je užití t.zv. ovocné, také vinné, octové nebo i banánové mušky z rodu Drosophila jako akvarijního
Scan0948.jpg
====================
O DROSOPHILA JAKO AKVARIJNÍ KRMIVO Ladislav V. Hejdánek Musíme si přiznat, že krmiva jsou dosud slabou stránkou naší vivaristiky. V mnohém směru se sice již podařilo přiblížit podmínky ku př. v akvariích co nejvíc přírodě, ale potrava, na niž jsou maši chovanci odkázáni, je stále nedostatečná. V mnoha případech je tato nedostatečnost pravým důvodem neúspěchů v chovu nebo alespoň příčinou menšího vzrůstu a mdlejšího vybarvení chovaných kusů. Nejde tu jenom o přechodný nedostatok živého krmiva na př. v zimě a za časného jara. Jde především o to, že se celkovým složením podávaného krmiva silně vzdalujeme od potravy přirozené. U některých ryb hlavně povrchových tvoří dospělý hmyz jako mouchy a mušky, komáři, jepice a j. za přirozených podmínek převážnou a u jiných alespoň podstatnou část potravy. Tuto skutečnost přehlíží ve své pěstitelské praxi naprostá většina akvaristů jinak v oboru vzdělaných, kteří se na př. dobře vyznají v otázkách tvrdosti nebo kyselosti vody, jimž se v poslední době věnuje mimořádná pozornost. Jsou ovšem jisté obtíže, na něž narazíme při pokusu o splnění požadavku co nejpřirozenějšího složení potravy; přesto soudím, že hlavní nesnází je nedostatek zájmu u samotných akvaristů, který působí, že otázka krmiv stále ještě uniká je jich pozornosti. Jednou z cest k nápravě je užití t.zv. ovocné, také vinné, octové nebo i banánové mušky z rodu Drosophila jako akvarijního
====================
Scan0949.jpg
====================
O 2 (i terrarijního) krmiva. Drosophila melanogaster je už dlouho pěstována v genetických laboratořích. V posledních letech se s ní však u nás setkáme jen ojediněle, neboť jí byl připisován menší význam. Je to škoda už proto, že pro rychlý sled generací představuje neobyčejně vhodný, ba snad nenahraditelný materiál při školních demonstracích. Akvaristé pak musí litovat především toho, že získání vhodné rasy je dnes spojeno zatím s velkými obtížemi. Drosophila byla objevena pro akvaristiku poměrně již dost dávno, ale její použití se poněkud rozšířilo v cizině teprve v posledních letech, zatím co u nás zatím vůbec neproniklo. Na vhodnost krmení ryb drosophilami poukázal u nás Dr Josef Šula ve svém článku o školních pokusech s drosophilou (1); od něho jsem dostal r.1944 několik ras, mezi nimi i bezkřídlou rasu "vestigial". Jeho krátké poznámce na konci článku, v níž poukazoval na možnosti upotřebení přebytečných kusů jako potravy, jsem však zprvu nevěnoval příliš pozornosti. Teprve po několika letech, kdy jsem s mouchami už nepracoval a uchovával jsem pouze čisté rasy, zkusil jsem přebytečnými kusy opravdu krmit několik rybek, které jsemt tehdy choval nebo které chovali někteří přátelé. Výsledky byly dosti překvapivé: ryby jako Xiphophorus helleri, Xiphophorus (Platypoecilus) maculatus, Betta splendens, Lebistes reticulatus, ale také naše domácí Leucaspius delineatus, Phonixus laevis a dokonce mřenka Nemachilus barbatulus nemusely být na novou potravu vůbec navykány, jak je to v jiných případech většinou nutné, a nadto jim mouchy tak zachutnaly, že se brzo vrhaly k hladině, jakmile se jí něco dotklo (mřenky si na příklad navykly stále pátrat u hladiny, což je pozoruhodné vzhledem k jejich normálnímu způsobu života). U této zkušenosti jsem zůstal; k soustavnému krmení drosophilami ani k přikrmování ve větším rozsahu jsem tehdy ne-
Scan0949.jpg
====================
O 2 (i terrarijního) krmiva. Drosophila melanogaster je už dlouho pěstována v genetických laboratořích. V posledních letech se s ní však u nás setkáme jen ojediněle, neboť jí byl připisován menší význam. Je to škoda už proto, že pro rychlý sled generací představuje neobyčejně vhodný, ba snad nenahraditelný materiál při školních demonstracích. Akvaristé pak musí litovat především toho, že získání vhodné rasy je dnes spojeno zatím s velkými obtížemi. Drosophila byla objevena pro akvaristiku poměrně již dost dávno, ale její použití se poněkud rozšířilo v cizině teprve v posledních letech, zatím co u nás zatím vůbec neproniklo. Na vhodnost krmení ryb drosophilami poukázal u nás Dr Josef Šula ve svém článku o školních pokusech s drosophilou (1); od něho jsem dostal r.1944 několik ras, mezi nimi i bezkřídlou rasu "vestigial". Jeho krátké poznámce na konci článku, v níž poukazoval na možnosti upotřebení přebytečných kusů jako potravy, jsem však zprvu nevěnoval příliš pozornosti. Teprve po několika letech, kdy jsem s mouchami už nepracoval a uchovával jsem pouze čisté rasy, zkusil jsem přebytečnými kusy opravdu krmit několik rybek, které jsemt tehdy choval nebo které chovali někteří přátelé. Výsledky byly dosti překvapivé: ryby jako Xiphophorus helleri, Xiphophorus (Platypoecilus) maculatus, Betta splendens, Lebistes reticulatus, ale také naše domácí Leucaspius delineatus, Phonixus laevis a dokonce mřenka Nemachilus barbatulus nemusely být na novou potravu vůbec navykány, jak je to v jiných případech většinou nutné, a nadto jim mouchy tak zachutnaly, že se brzo vrhaly k hladině, jakmile se jí něco dotklo (mřenky si na příklad navykly stále pátrat u hladiny, což je pozoruhodné vzhledem k jejich normálnímu způsobu života). U této zkušenosti jsem zůstal; k soustavnému krmení drosophilami ani k přikrmování ve větším rozsahu jsem tehdy ne-
====================
Scan0950.jpg
====================
3 p přistoupil. Až po řadě dalších let se ukázalo, že by krmení drosophilami mohlo mít určitější význam mezi akvarijními krmivy. V literatuře se objevují nové zmínky. Tak na př. Hans Geyer ve své knize "Tutterkunde" uvádí drosophilu jako krmivo, Hans F. Sauer v časopise Aquarien und Terrarien (2) píše o drosophilách jako akvarijním krmivu článok, u nás na př. Zdeněk Vogel učinil krátkou zmínku ve své knížce "Akvarijní rybky". Bohužel se však nikde nenajde podrobný návod, a tak ačkoliv je možnost krmení drosophilami již celkem známa, málokdo ví o způsobu jejich pěstování. To se ukázalo také na společně besedě akvaristů z celé řady pražských i mimopražských kroužků, kterou pořádal 14.dubna 1956 kroužek ZK ROH Vagonky TATRA-Smíchov. Přímý dotaz z řad litvínovských akvaristů mi byl ten večer pobídkou k několika stručným poznámkám o způsobu chovu a později k napsání tohoto článku. Nestačí pouhá zmínka o možnosti použití nového krmiva. Je třeba ukázat výhody i nevýhody takového pěstování a vůbec všechny okolnosti, jež mají velký praktický význam pro každého akvaristu, který musí uvažovat o místě i o estetickém vzhledu svého domácího království. Nejhojnější zástupce rodu, Drosophila melanogaster, jejíž obraz přetiskujeme z citovaného již Šulova článku, je asi 3 mm dlouhá a 1 mm silná muška, která je rozšířena s málo výjimkami po celém světě a je běžná i u nás. Mouchy i jejich larvy se živí převážně kvasinkami, ale také octovými bakteriemi, plísněmi a kvasícími tekutinami. Najdeme ji proto všude tam, kde něco kvasí. Zvláště v pozdním létě a na podzim se rojí nad kvasícím ovocem nebo otevřenou šťávou stovky drobných mušek, které lehko pochytá me, využívajíce je jich jemného čichu. Stačí, postavíme-li do okna. nádobku s užším hrdlem, na jejíž dno dáme trochu kvasicího ovoce
Scan0950.jpg
====================
3 p přistoupil. Až po řadě dalších let se ukázalo, že by krmení drosophilami mohlo mít určitější význam mezi akvarijními krmivy. V literatuře se objevují nové zmínky. Tak na př. Hans Geyer ve své knize "Tutterkunde" uvádí drosophilu jako krmivo, Hans F. Sauer v časopise Aquarien und Terrarien (2) píše o drosophilách jako akvarijním krmivu článok, u nás na př. Zdeněk Vogel učinil krátkou zmínku ve své knížce "Akvarijní rybky". Bohužel se však nikde nenajde podrobný návod, a tak ačkoliv je možnost krmení drosophilami již celkem známa, málokdo ví o způsobu jejich pěstování. To se ukázalo také na společně besedě akvaristů z celé řady pražských i mimopražských kroužků, kterou pořádal 14.dubna 1956 kroužek ZK ROH Vagonky TATRA-Smíchov. Přímý dotaz z řad litvínovských akvaristů mi byl ten večer pobídkou k několika stručným poznámkám o způsobu chovu a později k napsání tohoto článku. Nestačí pouhá zmínka o možnosti použití nového krmiva. Je třeba ukázat výhody i nevýhody takového pěstování a vůbec všechny okolnosti, jež mají velký praktický význam pro každého akvaristu, který musí uvažovat o místě i o estetickém vzhledu svého domácího království. Nejhojnější zástupce rodu, Drosophila melanogaster, jejíž obraz přetiskujeme z citovaného již Šulova článku, je asi 3 mm dlouhá a 1 mm silná muška, která je rozšířena s málo výjimkami po celém světě a je běžná i u nás. Mouchy i jejich larvy se živí převážně kvasinkami, ale také octovými bakteriemi, plísněmi a kvasícími tekutinami. Najdeme ji proto všude tam, kde něco kvasí. Zvláště v pozdním létě a na podzim se rojí nad kvasícím ovocem nebo otevřenou šťávou stovky drobných mušek, které lehko pochytá me, využívajíce je jich jemného čichu. Stačí, postavíme-li do okna. nádobku s užším hrdlem, na jejíž dno dáme trochu kvasicího ovoce
====================
Scan0951.jpg
====================
O nebo šťávy, a přilákáme tak mušky z velké dálky do nádobky, kterou potom stačí jenom přiklopit. Chceme-li mouchy soustředit v druhé nádobě, abychom s první mohli pokračovat v chytání, využijeme toho, že jsou jakoby přitahovány světlem. Nádobu, z níž chceme mouchy odstranit, postavíme dnem od světla, přiklopíce ji tvrdým papírem, as druhé strany papíru nastavíme druhou nádobu se stejně širokým hrdlem tak, aby dnem mířila k světlu. Potom papír vysuneme a mouchy, lákány světlem, přelétnou nebo přelezou do připravené prázdné nádoby. Krmit tedy můžeme především takto chytanými muškami, a to bud čerstvými anebo sušenými. Mušek lze nachytyat velké množství, usmrtit a usušit do zásoby. I tak mají daleko větší hodnotu než sušené perloočky. V době, kdy se mušky v přírodě nevyskytují, můžeme je pěstovat doma. Nesmírnou výhodou je jejich rychlý vý voj i snadný chov. Při vhodné teplotě se líhne larva asi do 24 hodin po snesení vajíčka, po 6 dnech se zakuklí a v stadiu kukly setrvává rovněž asi týden. Celý vývoj proběhne tedy ve 14 dnech, a protože samička může být oplodněna již několik hodin po vylihnutí z kukly, můžeme tak získat až dvě generace much do měsíce. Vylíhlé mušky žijí asi měsíc; v té době nakladou samice 200 i vice vajíček. Při nižších teplotách se vývoj zpomaluje. Nejlépe je udržovati teplotu něco nad 20°C. K pěstování drosophil potřebujeme živnou půdu. Její složení závisí na naší vynalézavosti a ovšem na našich možnostech. Použijeme odpadků z ovoce nebo zeleniny, kvasícího kompotu, otlučených a změklých hrušek, červivých švestek, slupek z oloupaného ovoce, strojkem vytlačených zbytků při přípravě šťávy z malin, ostružin, rybízu atd.atd. Přidáme něco ovesných vloček nebo krupice, případně i trochu cukru, podle potřeby dolájeme trochou vody až vznikne husté kaše a bud hned přimísíme trochu obyčej-
Scan0951.jpg
====================
O nebo šťávy, a přilákáme tak mušky z velké dálky do nádobky, kterou potom stačí jenom přiklopit. Chceme-li mouchy soustředit v druhé nádobě, abychom s první mohli pokračovat v chytání, využijeme toho, že jsou jakoby přitahovány světlem. Nádobu, z níž chceme mouchy odstranit, postavíme dnem od světla, přiklopíce ji tvrdým papírem, as druhé strany papíru nastavíme druhou nádobu se stejně širokým hrdlem tak, aby dnem mířila k světlu. Potom papír vysuneme a mouchy, lákány světlem, přelétnou nebo přelezou do připravené prázdné nádoby. Krmit tedy můžeme především takto chytanými muškami, a to bud čerstvými anebo sušenými. Mušek lze nachytyat velké množství, usmrtit a usušit do zásoby. I tak mají daleko větší hodnotu než sušené perloočky. V době, kdy se mušky v přírodě nevyskytují, můžeme je pěstovat doma. Nesmírnou výhodou je jejich rychlý vý voj i snadný chov. Při vhodné teplotě se líhne larva asi do 24 hodin po snesení vajíčka, po 6 dnech se zakuklí a v stadiu kukly setrvává rovněž asi týden. Celý vývoj proběhne tedy ve 14 dnech, a protože samička může být oplodněna již několik hodin po vylihnutí z kukly, můžeme tak získat až dvě generace much do měsíce. Vylíhlé mušky žijí asi měsíc; v té době nakladou samice 200 i vice vajíček. Při nižších teplotách se vývoj zpomaluje. Nejlépe je udržovati teplotu něco nad 20°C. K pěstování drosophil potřebujeme živnou půdu. Její složení závisí na naší vynalézavosti a ovšem na našich možnostech. Použijeme odpadků z ovoce nebo zeleniny, kvasícího kompotu, otlučených a změklých hrušek, červivých švestek, slupek z oloupaného ovoce, strojkem vytlačených zbytků při přípravě šťávy z malin, ostružin, rybízu atd.atd. Přidáme něco ovesných vloček nebo krupice, případně i trochu cukru, podle potřeby dolájeme trochou vody až vznikne husté kaše a bud hned přimísíme trochu obyčej-
====================
Scan0952.jpg
====================
VI 5 ných kvasnic, nebo jimi, rozmíchanými ve vlažné vodě, pokropíme dodatečně asi 3-4 cm vysokou vrstvu, kterou pokryjeme dno skleněné nádoby, jejíž velikost bude záležet na požadované produktivitě chovu. Protože kaše po několika dnech začne obyčejně řídnout a protože se larvy v příliš řídké kaši často utopí, je dobře kaši povařit s nějakým zahušťovacím prostředkem jako je agar, želatina nebo prodávaná Petosa. Taková kaše vydrží také delší dobu; v létě ovšem (vůbec za vyšší teploty) zřídka více než 4 - 5 neděl. A protože je třeba založit nový choy vždy nejméně 16 - 18 dní před vyžitím předchozího, chceme-li udržet produkci na poměrně stejné úrovni, musime kaši připravovat dosti často, zvlášť používáme-li přímo ovocných zbytků, aniž bychom je zahušťovali. V takovém případě nám za vyšších teplot vydrží kaše sotva tak dlouho, aby se nám z nakladených vajíček jedné generace mušek vylíhla celá generace nová. Avšak i tu je pomoc celkem snadná. Vždyť ani v genetických laboratořích nepřipravují kaši tak často. Používá se složitěji připravovaného krmiva, které však vydrží až čtvrt roku (musime ovšem počítat s tím, že ke konci je produkce již velmi slabá). Také zde existuje řada receptů; uvedeme jeden, který se nám osvědčil (J.Šula jej popsal v uvedeném již článku). Kromě vody potřebujeme šrot nebo pokud možno hrubě mletou mouku, nejlépe laukuřičnou, cukr, kvasnice a agar, který koupíme v lékárně (místo něho můžeme použít rovněž želatinu, ba i Petosu). Nejprve rozpustíme tři díly cukru ve dvou dílech vody a připravíme si tak hustý syrup. Pak rozvaříme 8 g agaru v 500 ml vody, a potom do vroucí vody s agerem přidáme 95 ml syrupu a povaříme. Dále si připravíme kukuřičnou kaši tak, že do 200 ml studené vody dáme 100 g kukuřičné mouky, promícháme a po chvíli stání přidáme do horké vody s agerem a syrupem a znovu
Scan0952.jpg
====================
VI 5 ných kvasnic, nebo jimi, rozmíchanými ve vlažné vodě, pokropíme dodatečně asi 3-4 cm vysokou vrstvu, kterou pokryjeme dno skleněné nádoby, jejíž velikost bude záležet na požadované produktivitě chovu. Protože kaše po několika dnech začne obyčejně řídnout a protože se larvy v příliš řídké kaši často utopí, je dobře kaši povařit s nějakým zahušťovacím prostředkem jako je agar, želatina nebo prodávaná Petosa. Taková kaše vydrží také delší dobu; v létě ovšem (vůbec za vyšší teploty) zřídka více než 4 - 5 neděl. A protože je třeba založit nový choy vždy nejméně 16 - 18 dní před vyžitím předchozího, chceme-li udržet produkci na poměrně stejné úrovni, musime kaši připravovat dosti často, zvlášť používáme-li přímo ovocných zbytků, aniž bychom je zahušťovali. V takovém případě nám za vyšších teplot vydrží kaše sotva tak dlouho, aby se nám z nakladených vajíček jedné generace mušek vylíhla celá generace nová. Avšak i tu je pomoc celkem snadná. Vždyť ani v genetických laboratořích nepřipravují kaši tak často. Používá se složitěji připravovaného krmiva, které však vydrží až čtvrt roku (musime ovšem počítat s tím, že ke konci je produkce již velmi slabá). Také zde existuje řada receptů; uvedeme jeden, který se nám osvědčil (J.Šula jej popsal v uvedeném již článku). Kromě vody potřebujeme šrot nebo pokud možno hrubě mletou mouku, nejlépe laukuřičnou, cukr, kvasnice a agar, který koupíme v lékárně (místo něho můžeme použít rovněž želatinu, ba i Petosu). Nejprve rozpustíme tři díly cukru ve dvou dílech vody a připravíme si tak hustý syrup. Pak rozvaříme 8 g agaru v 500 ml vody, a potom do vroucí vody s agerem přidáme 95 ml syrupu a povaříme. Dále si připravíme kukuřičnou kaši tak, že do 200 ml studené vody dáme 100 g kukuřičné mouky, promícháme a po chvíli stání přidáme do horké vody s agerem a syrupem a znovu
====================
Scan0953.jpg
====================
- 6 f povaříme za stálého míchání. K tomu však musím poznamenat, že se mi osvědčilo větší procento vody, zvláště při vyšších teplotách (na př.v létě). Krmivem pokryjeme dno skleněné nádoby asi na 2 3 cm, nebo ve větší nádobě 3 - 4 cm; do krmiva zapíchneme kornoutek z filtračníého nebo obyčejného ssacího papíru (stačí také jen kousek zmačkaného papíru, položeného na krmivo - tu máme ovšem menší přehled). Při použití větší nádoby potřebujeme ovšem kornoutků několik. Na kornoutcích se larvy nejraději kukli. Nakonec kápneme tu a tam na povrch vychladlé kaše několik kapek kvasnic, rozpuštěných ve vodě, a druhý den můžeme takto připravenou nádobu osadit mouchami. Aby nám kaše nechytala plíseň, je dobře použít nějakého konservačního prostředku neškodného pro kvasinky. Dr Šula doporučil ve svém článku dnes téměř už nedostupný nipagin I (na uvedené množstvá kaše dávku 1 g, kterou rozpustíme zároveň s rozvařováním agaru); čtenář si jistě v případě potřeby vyzkouší jiné prostředky, které jsou dnes běžně k disposici. Taková přísada ovšem není podmínkou; pěstoval jsem jednu dobu po řadu měsíců mouchy na půdě bez nipaginu i bez jiného konservantu a mouchy se neobjevily. Záleží také dost na tom, aby kvasinky byly živé a aby se ve vhodné teplotě okamžitě začaly rozmnožovat po celém povrchu kaše. Bývá dobře, když si připravíme kva sinky nějaký čas před použitím napám tak, že je rozmícháme ve vlažné vodě s trochou cukru a necháme několik hodin v teple. Ze zkušenosti musím také uvést, že se mi osvědčilo přidávání nastrouhané zeleniny (zvláště mrkve a řepy) nebo ovoce do takto připravené kaše. Takové přídavky je ovšem nutno povařit zároveň s kaší. Když se nám mouchy v nádobě dostatečně rozmnožily (to znamená asi po měsíci, jestliže jsme užili násady o několika málo kusech), můžeme přistoupit ke krmení. Nejprve musíme popsaným už způsobem převést mouchy z chovné nádoby do monší prázdné sklenice. Nemá-
Scan0953.jpg
====================
- 6 f povaříme za stálého míchání. K tomu však musím poznamenat, že se mi osvědčilo větší procento vody, zvláště při vyšších teplotách (na př.v létě). Krmivem pokryjeme dno skleněné nádoby asi na 2 3 cm, nebo ve větší nádobě 3 - 4 cm; do krmiva zapíchneme kornoutek z filtračníého nebo obyčejného ssacího papíru (stačí také jen kousek zmačkaného papíru, položeného na krmivo - tu máme ovšem menší přehled). Při použití větší nádoby potřebujeme ovšem kornoutků několik. Na kornoutcích se larvy nejraději kukli. Nakonec kápneme tu a tam na povrch vychladlé kaše několik kapek kvasnic, rozpuštěných ve vodě, a druhý den můžeme takto připravenou nádobu osadit mouchami. Aby nám kaše nechytala plíseň, je dobře použít nějakého konservačního prostředku neškodného pro kvasinky. Dr Šula doporučil ve svém článku dnes téměř už nedostupný nipagin I (na uvedené množstvá kaše dávku 1 g, kterou rozpustíme zároveň s rozvařováním agaru); čtenář si jistě v případě potřeby vyzkouší jiné prostředky, které jsou dnes běžně k disposici. Taková přísada ovšem není podmínkou; pěstoval jsem jednu dobu po řadu měsíců mouchy na půdě bez nipaginu i bez jiného konservantu a mouchy se neobjevily. Záleží také dost na tom, aby kvasinky byly živé a aby se ve vhodné teplotě okamžitě začaly rozmnožovat po celém povrchu kaše. Bývá dobře, když si připravíme kva sinky nějaký čas před použitím napám tak, že je rozmícháme ve vlažné vodě s trochou cukru a necháme několik hodin v teple. Ze zkušenosti musím také uvést, že se mi osvědčilo přidávání nastrouhané zeleniny (zvláště mrkve a řepy) nebo ovoce do takto připravené kaše. Takové přídavky je ovšem nutno povařit zároveň s kaší. Když se nám mouchy v nádobě dostatečně rozmnožily (to znamená asi po měsíci, jestliže jsme užili násady o několika málo kusech), můžeme přistoupit ke krmení. Nejprve musíme popsaným už způsobem převést mouchy z chovné nádoby do monší prázdné sklenice. Nemá-
====================
Scan0954.jpg
====================
O Gal 7 me-li po ruce nádobu se stejně širokým hrdlem jako má chovná, odkryjeme uzávěr chovné nádoby jen částečně, aby vznikla jen malá skulinka, a proti té nastavíme menší nádobku, do níž pak mouchy přelétnou nebo přelezou. Už při této práci se nám téměř vždy stane, že několik mušek unikne. Ještě větší potíž jo přímo při krmení. Mušky můžeme ovšem zabít (nejlépe etherem, kterým napustíme chomáček vaty přilepený na spodu víčka prázdné nádobky, do níž nám mouchy přelétly, ale také horkom i jinak, nikdy však smrtícími prostředky, jakých užívají entomologové, protože bychom si otrávili ryby); můžeme je také protřepat s trochou vody, takže je učiníme neschopnými letu. Poslední způsob má tu výhodu, že krmíme živými muškami bez obav, že bychom mohli nějak nepříznivě ovlivnit rybky. I když tu je větší pravděpodobnost, že některé mušky přece ulétnou, nemusíme se toho nicméně bát. Není vcelku nic snazšího než je opět lapit, ovšem za předpokladu, že v místnosti není nic kvasícího, co by mohlo mušky odlákat od lapací nádobky, která nám sloužila k chytání divokých drosophil a kterou nyní umístíme kdekoli v místnosti. (Rušivě může někdy působit také ostřejší světlo.) Za půl hodiny, nejdéle za hodinu se sebevětší množství uniklých mušek sejde v lapačce, a tak máme po starosti. Sauer doporučuje při tom zakrýt hrdlo láhve víčkem, v němž jsme ponechali jenom malý otvor. Dlouholetým pěstováním a drosophil v genetických laboratořích bylo docíleno několika set forem a ras, z nichž nás budou zajímat především rasy bezkřídlé, které nelétají, nýbrž jenom poskakují, mávajíce krátkými pahýly svých nevyvinutých křídel (rasa "vestigial" a celá řada ras odvozených nebo podobných). Práce s nimi je mnohem jednodušší a kromě toho se nám naskýtá m možnost "automatického" krmení. Stačí totiž, když u chovné nádobky ponecháme malý otvor, který ústí nad hladinu akvaria záleží jen na vhodném zavěšení nádoby. Můžeme použít také skle-
Scan0954.jpg
====================
O Gal 7 me-li po ruce nádobu se stejně širokým hrdlem jako má chovná, odkryjeme uzávěr chovné nádoby jen částečně, aby vznikla jen malá skulinka, a proti té nastavíme menší nádobku, do níž pak mouchy přelétnou nebo přelezou. Už při této práci se nám téměř vždy stane, že několik mušek unikne. Ještě větší potíž jo přímo při krmení. Mušky můžeme ovšem zabít (nejlépe etherem, kterým napustíme chomáček vaty přilepený na spodu víčka prázdné nádobky, do níž nám mouchy přelétly, ale také horkom i jinak, nikdy však smrtícími prostředky, jakých užívají entomologové, protože bychom si otrávili ryby); můžeme je také protřepat s trochou vody, takže je učiníme neschopnými letu. Poslední způsob má tu výhodu, že krmíme živými muškami bez obav, že bychom mohli nějak nepříznivě ovlivnit rybky. I když tu je větší pravděpodobnost, že některé mušky přece ulétnou, nemusíme se toho nicméně bát. Není vcelku nic snazšího než je opět lapit, ovšem za předpokladu, že v místnosti není nic kvasícího, co by mohlo mušky odlákat od lapací nádobky, která nám sloužila k chytání divokých drosophil a kterou nyní umístíme kdekoli v místnosti. (Rušivě může někdy působit také ostřejší světlo.) Za půl hodiny, nejdéle za hodinu se sebevětší množství uniklých mušek sejde v lapačce, a tak máme po starosti. Sauer doporučuje při tom zakrýt hrdlo láhve víčkem, v němž jsme ponechali jenom malý otvor. Dlouholetým pěstováním a drosophil v genetických laboratořích bylo docíleno několika set forem a ras, z nichž nás budou zajímat především rasy bezkřídlé, které nelétají, nýbrž jenom poskakují, mávajíce krátkými pahýly svých nevyvinutých křídel (rasa "vestigial" a celá řada ras odvozených nebo podobných). Práce s nimi je mnohem jednodušší a kromě toho se nám naskýtá m možnost "automatického" krmení. Stačí totiž, když u chovné nádobky ponecháme malý otvor, který ústí nad hladinu akvaria záleží jen na vhodném zavěšení nádoby. Můžeme použít také skle-
====================
Scan0955.jpg
====================
9 to, že z jedné pětilitrové láhve dobře nasytime denně asi 20 párů dospělých mečounů nnmat nebo asi 30 párů pavích oček, pokud ničím nedokrmujeme a pokud jediným doplňkem zůstává rostlinné potrava. Je dobře počítat vždy tak, abychom měli spíše přebytky než abychom měli nedostatek much. Při různých výkyvech teploty i vlivem jiných okolností se může stát, že produkce mušek na několik dní poklesne. Jinak můžeme přebytky sušit do zásoby. Ačkoliv je drosophila výtečným krmivem, přece i tu musíme jen doporučovat občasnou změnu v potravě. A tu má pěstování drosophil i tu výhoza tak krátkou dobu du, že nemusíme mouchy odebírat třeba několik dní, protože nehynou; jediným důsledkem je, že se nám nahromadí ve větším množství. Je ostatně jenom správné i vzhledem k chovaným drosophilám občas vynechat se zkrmováním, poněvadž jen tak si můžeme zajistit dostatečný počet nově nakladených vajíček. Je pochopitelné, že se drosophily nehodí jako výhradní nebo převážná potrava pro větší akvarijní ryby; těm mohou být leda malým, i když vítaným zpestřením. Pro drobnější rybky však představují neocenitelný přínos. Abych doplnil svůj výčet ryb, s nimiž nám sám zkušenosti při krmení muškami, uvedu ještě ryby, o nichž se zmiňuje Sauer. Ten piše, jak na drosophilami krmí vysloveně povrchové indické živorodé rybky Dermogenys pusillus, pro něž jsou předpokladem zdravého růstu a rozmnožování, kdežto při krmení perloočkami a nítěnkami se mládata rodila většinou mrtvá. Myslím, že toto upozornění jistě uvítají všichni, kdo již dnes pěstují anebo v příštích letech budou pěstovat tuto pozoruhodnou rybku, která je po řadě let opět v Československu a kterou se snad brzo podaří dostatečně rozmnožit. Z ostatních ryb, jež uvádí Sauer, jsou to většina cyprinid a characid i mnohé cichlidy, zvláště pak Rasbora heteromorpha, Thayeria obliqua, an Phenacogrammus interruptus.
Scan0955.jpg
====================
9 to, že z jedné pětilitrové láhve dobře nasytime denně asi 20 párů dospělých mečounů nnmat nebo asi 30 párů pavích oček, pokud ničím nedokrmujeme a pokud jediným doplňkem zůstává rostlinné potrava. Je dobře počítat vždy tak, abychom měli spíše přebytky než abychom měli nedostatek much. Při různých výkyvech teploty i vlivem jiných okolností se může stát, že produkce mušek na několik dní poklesne. Jinak můžeme přebytky sušit do zásoby. Ačkoliv je drosophila výtečným krmivem, přece i tu musíme jen doporučovat občasnou změnu v potravě. A tu má pěstování drosophil i tu výhoza tak krátkou dobu du, že nemusíme mouchy odebírat třeba několik dní, protože nehynou; jediným důsledkem je, že se nám nahromadí ve větším množství. Je ostatně jenom správné i vzhledem k chovaným drosophilám občas vynechat se zkrmováním, poněvadž jen tak si můžeme zajistit dostatečný počet nově nakladených vajíček. Je pochopitelné, že se drosophily nehodí jako výhradní nebo převážná potrava pro větší akvarijní ryby; těm mohou být leda malým, i když vítaným zpestřením. Pro drobnější rybky však představují neocenitelný přínos. Abych doplnil svůj výčet ryb, s nimiž nám sám zkušenosti při krmení muškami, uvedu ještě ryby, o nichž se zmiňuje Sauer. Ten piše, jak na drosophilami krmí vysloveně povrchové indické živorodé rybky Dermogenys pusillus, pro něž jsou předpokladem zdravého růstu a rozmnožování, kdežto při krmení perloočkami a nítěnkami se mládata rodila většinou mrtvá. Myslím, že toto upozornění jistě uvítají všichni, kdo již dnes pěstují anebo v příštích letech budou pěstovat tuto pozoruhodnou rybku, která je po řadě let opět v Československu a kterou se snad brzo podaří dostatečně rozmnožit. Z ostatních ryb, jež uvádí Sauer, jsou to většina cyprinid a characid i mnohé cichlidy, zvláště pak Rasbora heteromorpha, Thayeria obliqua, an Phenacogrammus interruptus.
====================
Scan0956.jpg
====================
ww 8 něné nálevky, kterou vhodným způsobem napojíme na otvor nádoby. Pak můžeme na několik týdnů byt opustit, aniž bychom museli zanechat ryby bez potravy. Akvaristy bude zajímat především produktivita chovu, o níž pravděpodobně nemají přesnější představu. Je to všeobecná svízel, že ani při jiných krmivech se téměř nikdy nedočteme podrobnějších údajů a jsme odkázáni na vlastní dodatečné zkušenosti. Sauer v citovaném článku uvádí, že při třech nádobách (neříká, jak velkých) můžeme denně zkrmit asi jednu kávovou lžičku mušek. Tento dosti hrubý údaj mohu opravit a upřesnit podle vlastních zkušeností. Především soudím, že Sauer používal menších nádobek. Můj přibližný přepočet jest: 1 kávová lžička = 500 až 800 much, podle toho, jde-li o rasu okřídlenou nebo bezkřídl cu. Sám jsem používal nádob dvoulitrových a pětilitrových (okurká čů). Z jedné pětilitrové nádoby o 3-4 centimetrové vrstvě kaše jsem mohl denně zkrmovat 400 - 600 mich, při čemž roční náklady na pět postupných chovů (zakládám-li nový chov vždy pa asi po 10 nedělích) nepřesáhnou 30,- Kčs. Hlavní položkou zůstává ovšem cukr; při využití odpoadků zeleniny a ovoce nebo cukrovarniokých vedlejších produktů náklady ještě silně snížime. Produkce much ovšem není stejnoměrná; po 14 dnech od založení chovu se mušky začínají líhnout a jejich množství závisí na počtu nasazených párů resp. samic. Po dalších dvou až třech nedělích začíná produktivita silně stoupat a brzo dosahuje pěti, šesti set i více kusů denně, načež zvolna klesá v závislosti na postupném znehodnocování živné kaše, které ovšem můžeme rozličnými zásahy ještě zpomalovat. Záleží také na konsumentech. Vzrostlá samice Xiphophorus helleri (6-7 cm) je ku příkladu dostatečně nasycena 15 25 muškami; pro samici Lebistes reticulatus stačí 10 - 17 mušek. Uvážíme-li, že samci konsumují daleko méně drosophil, znamená
Scan0956.jpg
====================
ww 8 něné nálevky, kterou vhodným způsobem napojíme na otvor nádoby. Pak můžeme na několik týdnů byt opustit, aniž bychom museli zanechat ryby bez potravy. Akvaristy bude zajímat především produktivita chovu, o níž pravděpodobně nemají přesnější představu. Je to všeobecná svízel, že ani při jiných krmivech se téměř nikdy nedočteme podrobnějších údajů a jsme odkázáni na vlastní dodatečné zkušenosti. Sauer v citovaném článku uvádí, že při třech nádobách (neříká, jak velkých) můžeme denně zkrmit asi jednu kávovou lžičku mušek. Tento dosti hrubý údaj mohu opravit a upřesnit podle vlastních zkušeností. Především soudím, že Sauer používal menších nádobek. Můj přibližný přepočet jest: 1 kávová lžička = 500 až 800 much, podle toho, jde-li o rasu okřídlenou nebo bezkřídl cu. Sám jsem používal nádob dvoulitrových a pětilitrových (okurká čů). Z jedné pětilitrové nádoby o 3-4 centimetrové vrstvě kaše jsem mohl denně zkrmovat 400 - 600 mich, při čemž roční náklady na pět postupných chovů (zakládám-li nový chov vždy pa asi po 10 nedělích) nepřesáhnou 30,- Kčs. Hlavní položkou zůstává ovšem cukr; při využití odpoadků zeleniny a ovoce nebo cukrovarniokých vedlejších produktů náklady ještě silně snížime. Produkce much ovšem není stejnoměrná; po 14 dnech od založení chovu se mušky začínají líhnout a jejich množství závisí na počtu nasazených párů resp. samic. Po dalších dvou až třech nedělích začíná produktivita silně stoupat a brzo dosahuje pěti, šesti set i více kusů denně, načež zvolna klesá v závislosti na postupném znehodnocování živné kaše, které ovšem můžeme rozličnými zásahy ještě zpomalovat. Záleží také na konsumentech. Vzrostlá samice Xiphophorus helleri (6-7 cm) je ku příkladu dostatečně nasycena 15 25 muškami; pro samici Lebistes reticulatus stačí 10 - 17 mušek. Uvážíme-li, že samci konsumují daleko méně drosophil, znamená
====================
Scan0957.jpg
====================
p Literatura: 10 Tyto rybky společně s uvedenou štičkou Dermogenys pusillus dávají mouchám přednost před každou jinou potravou. Soudím, že pěstování drosophil má všechny předpoklady alespoň k takovému rozšíření, jaké mají chovy roupic. Každý akvarista by si měl tuto možnost upotřebení nového krmiva vyzkoušet alespoň na malém chovu a třeba jen s divokými drosophilami. (1) Sula, Dr Josef Školní pokusy o dědičnosti, Vesmír XXII, 1943-44, č. 6, str. 128-130; č.7, str. 146-148; č.8, str. 166-168. (2) Hans Feodor Sauer Die Fruchtfliege als Fischfutter, Aquarien und Terrarien II, 1956, č.5, str. 155-156.
Scan0957.jpg
====================
p Literatura: 10 Tyto rybky společně s uvedenou štičkou Dermogenys pusillus dávají mouchám přednost před každou jinou potravou. Soudím, že pěstování drosophil má všechny předpoklady alespoň k takovému rozšíření, jaké mají chovy roupic. Každý akvarista by si měl tuto možnost upotřebení nového krmiva vyzkoušet alespoň na malém chovu a třeba jen s divokými drosophilami. (1) Sula, Dr Josef Školní pokusy o dědičnosti, Vesmír XXII, 1943-44, č. 6, str. 128-130; č.7, str. 146-148; č.8, str. 166-168. (2) Hans Feodor Sauer Die Fruchtfliege als Fischfutter, Aquarien und Terrarien II, 1956, č.5, str. 155-156.
====================
Scan0958.jpg
====================
Cervené: redaròmí úpranz 1 DROSOPHILA JAKO AKVARIJNÍ KRMIVO Ladislav V. Hejdánek Husíme si přignet, Krmiva jsou dosud slabou stránkou naší vivaristiky. V mnohém směru se sice již podařilo přiblížit podmínky ku př. v akvariích co nejvíc přírodě, ale potrava, na niž joou mši chovanci odlcázáni, jo stálo nedostatočné. V mnoha piipadoch je tato nodostatečnost pravým důvodem neúspěchů v chovu nebo alespoň příčinou monšího vzrůstu a mdlejšího vybarvoní cho-vaných kusů. Nejde tu jonom o přechodný nedostatok živého lamiva nýbrž na př. v zimě a za časnóho jare, předevšyo to, ž0 #colkovým složením podávaného lamiva/silně vzdalujemo od potravy - tvoří dospělý se přirozoné. U něktorých ryb - hlavně povrchových hlavně povrchových hmyz jako mouchy a mušky, komáři, jopice a jy za přirozených podmínek přovážnou a u jiných alespoň podstatnou část potravy. Tuto skutečnost přehlíží ve své pěstitelské praxi naprostá většina akvaristů jinak v oboru vzdělaných, kteří se na př. dobře vyznají v otázkách tvrdosti no bo kyselosti vody, jimi so v poslední době věnuje mimořádná pozornost. /sou ovšem jisté obtížo, mo noi norcaímo při pokusu o splnění požadaviau co nejpřirozanějšího složení potravy, přesto soudin, lo hlavní nosnásí je nedostatoir adju u samotných akvaristů, ktorý působí, žo otázka farmiv etdilo joiled undied to jich posomet our Joineus Cost k nápravo jo užití t.zv. ovocné, také vinné, cotové nebo i banánové mušlty a rodu Drosophila jako akvarijního
Scan0958.jpg
====================
Cervené: redaròmí úpranz 1 DROSOPHILA JAKO AKVARIJNÍ KRMIVO Ladislav V. Hejdánek Husíme si přignet, Krmiva jsou dosud slabou stránkou naší vivaristiky. V mnohém směru se sice již podařilo přiblížit podmínky ku př. v akvariích co nejvíc přírodě, ale potrava, na niž joou mši chovanci odlcázáni, jo stálo nedostatočné. V mnoha piipadoch je tato nodostatečnost pravým důvodem neúspěchů v chovu nebo alespoň příčinou monšího vzrůstu a mdlejšího vybarvoní cho-vaných kusů. Nejde tu jonom o přechodný nedostatok živého lamiva nýbrž na př. v zimě a za časnóho jare, předevšyo to, ž0 #colkovým složením podávaného lamiva/silně vzdalujemo od potravy - tvoří dospělý se přirozoné. U něktorých ryb - hlavně povrchových hlavně povrchových hmyz jako mouchy a mušky, komáři, jopice a jy za přirozených podmínek přovážnou a u jiných alespoň podstatnou část potravy. Tuto skutečnost přehlíží ve své pěstitelské praxi naprostá většina akvaristů jinak v oboru vzdělaných, kteří se na př. dobře vyznají v otázkách tvrdosti no bo kyselosti vody, jimi so v poslední době věnuje mimořádná pozornost. /sou ovšem jisté obtížo, mo noi norcaímo při pokusu o splnění požadaviau co nejpřirozanějšího složení potravy, přesto soudin, lo hlavní nosnásí je nedostatoir adju u samotných akvaristů, ktorý působí, žo otázka farmiv etdilo joiled undied to jich posomet our Joineus Cost k nápravo jo užití t.zv. ovocné, také vinné, cotové nebo i banánové mušlty a rodu Drosophila jako akvarijního
====================
Scan0959.jpg
====================
2 se (i terrarijního) lamiva. Drosophila melanogaster jo už dlouho hje postována v genetických laboratořích. V posledních letech se s ní však u nás sotkáme jen ojediněle, neboť jí byl připisován menší význam. Je to škoda, už proto, že pro rychlý sled generací představuje neobyčejně vhodný, ba snad nenahraditelný materiál při školních demonstracích. Akvaristé pak musí litovat především toho, že získání vhodné rasy je dnos spojeno zatím s vellými obtížemi. poměrné più dávno Drosophila byla objoyana pro akvaristiku pomorno již dost arosoftly pro kamina v varvaristice de réusiné meno dávno, alo jojí pounitiyse pe rozšířilo veisias toprve v posledních lotech, zatím co u nás zatím vůbec noproniklo. Na vhodnost lamená ryb drosophilami poukázal u nás Dr Josef Sula ve svém článku o školních polusech a drosophilou (1) ► a noho jsem dostal r.1944 několik ras, mezi nimi i bozkřídlou rasu "vestigial". Jeho krátké poznámco na konci člániau, v níž poulmzoval na možnosti upotřeboní přobytečných kusů jako potravy, joom však zprvu nověnoval příliš pozornosti. Toprve po několika letech, kdy jsem s mouchami už nepracoval a uchovával jsem pouze čisté rasy, zkusil jsem přebytočnými kusy opravdu krmit několik rybek, které jsem tohdy choval nobo které chovali někteří přátelé. Výsledky byly dosti překvapivé: ryby, jako Xiphophorus helleri, Xiphophorus (Platypoecilus) maculatus, Betta splendens, Lebistes reticulatus, ale také naše domácí Loucaspius delineatus, Phonixus laevis a dokonce mřenka Nomachilus barbatulus nomusoly být no novou potravu vůbec navy-> kiny, jak je to v jiných případech většinou nutné, a nadto jim mouchy tak zachutnaly, že se brzo vrhaly k hladině, jakmile se jí něco dotilo (mřenity si na příklad navykly stálo pátrat u hladiny, což je pozoruhodné vzhledem k jojich normilniímu způsobu života). U této zkušenosti jsom zůstal; I soustavnému kamoní drosophilani ani k přilarmování ve větším rozsahu joom tohdy ne-
Scan0959.jpg
====================
2 se (i terrarijního) lamiva. Drosophila melanogaster jo už dlouho hje postována v genetických laboratořích. V posledních letech se s ní však u nás sotkáme jen ojediněle, neboť jí byl připisován menší význam. Je to škoda, už proto, že pro rychlý sled generací představuje neobyčejně vhodný, ba snad nenahraditelný materiál při školních demonstracích. Akvaristé pak musí litovat především toho, že získání vhodné rasy je dnos spojeno zatím s vellými obtížemi. poměrné più dávno Drosophila byla objoyana pro akvaristiku pomorno již dost arosoftly pro kamina v varvaristice de réusiné meno dávno, alo jojí pounitiyse pe rozšířilo veisias toprve v posledních lotech, zatím co u nás zatím vůbec noproniklo. Na vhodnost lamená ryb drosophilami poukázal u nás Dr Josef Sula ve svém článku o školních polusech a drosophilou (1) ► a noho jsem dostal r.1944 několik ras, mezi nimi i bozkřídlou rasu "vestigial". Jeho krátké poznámco na konci člániau, v níž poulmzoval na možnosti upotřeboní přobytečných kusů jako potravy, joom však zprvu nověnoval příliš pozornosti. Toprve po několika letech, kdy jsem s mouchami už nepracoval a uchovával jsem pouze čisté rasy, zkusil jsem přebytočnými kusy opravdu krmit několik rybek, které jsem tohdy choval nobo které chovali někteří přátelé. Výsledky byly dosti překvapivé: ryby, jako Xiphophorus helleri, Xiphophorus (Platypoecilus) maculatus, Betta splendens, Lebistes reticulatus, ale také naše domácí Loucaspius delineatus, Phonixus laevis a dokonce mřenka Nomachilus barbatulus nomusoly být no novou potravu vůbec navy-> kiny, jak je to v jiných případech většinou nutné, a nadto jim mouchy tak zachutnaly, že se brzo vrhaly k hladině, jakmile se jí něco dotilo (mřenity si na příklad navykly stálo pátrat u hladiny, což je pozoruhodné vzhledem k jojich normilniímu způsobu života). U této zkušenosti jsom zůstal; I soustavnému kamoní drosophilani ani k přilarmování ve větším rozsahu joom tohdy ne-
====================
Scan0960.jpg
====================
přistoupil. Až po řada dalších let se ukázalo, že by krmoni drosophilani větši mohlo mít uritější význam mozi akvarijními krmivy. V literatuře se objevu i nové zmínky. Tak na př. Hans Geyer ve své knize "Tutterkande" uvádí drosophilu jako krmivo, Hans F. Sauor v časopise Aquarien und Terrarien (2) píše o drosophilách jako alverijnin lamivu článok, u nás na př. Zdeněk Vogel učinil larátkou zmínku ve své knížce "Alvarijní rybly". Bohužol se však nikde nonajdo podrobný návod, a takr ačkoliv jo možnost lamoní drocophilemi již celkom známa, málokdo ví o způsobu jojich pěstování. To so ukázalo také na společně besedě akvaristů z celé řady ne proželých i mimopražských louület, Isterou pořádal 14. dubna 1956. kroužok z ROH Vagonky TATRA-Smichov. Přímý dotos s řad litvínovských akvaristů mi byl ton vočor pobídkou la několiko struč ným poznámkám o způsobu chovu a později k napsání tohoto článku. Nostačí pouhé zmínka o možnosti použití nového larnivar Je třeba ukázat výhody i nevýhody takového pěstování a vůbec všechny okolnosti, jež mají velký praktický význam pro každého akvaristu, Istorý musí uvažovat o místo i o estetickém vzhledu svého domácí ho království. No jhojnější zástupce rodu, Drosophila melanogaster, jejíž obraz přetiskujemo z citovaného již Šulova článku, je asi 3 mm dlouhé a 1 mm silná mačka, která jo rozšířena s málo výjimkoni po colém světě a jo božná i u nás. Mouchy i jejich larvy se živí přovážně kvasinkami, ale také octovými baltoriomi, plícněmi a kvasicíni tolautin mi. Majdome ji proto všude tam, kde něco kvasi. Zvláště v pozdním lótö a na podzim se rojí nad kvasícím ovocem nebo otevřenou štávou stovky drobných mužok, ktoré lohkco pochytámo, využívajíce jejich jemného čichu. Stačí, postavíme-li do olma nádobku a užším hrdlem, na jojiš dno dimo trochu kvasícího ovoce
Scan0960.jpg
====================
přistoupil. Až po řada dalších let se ukázalo, že by krmoni drosophilani větši mohlo mít uritější význam mozi akvarijními krmivy. V literatuře se objevu i nové zmínky. Tak na př. Hans Geyer ve své knize "Tutterkande" uvádí drosophilu jako krmivo, Hans F. Sauor v časopise Aquarien und Terrarien (2) píše o drosophilách jako alverijnin lamivu článok, u nás na př. Zdeněk Vogel učinil larátkou zmínku ve své knížce "Alvarijní rybly". Bohužol se však nikde nonajdo podrobný návod, a takr ačkoliv jo možnost lamoní drocophilemi již celkom známa, málokdo ví o způsobu jojich pěstování. To so ukázalo také na společně besedě akvaristů z celé řady ne proželých i mimopražských louület, Isterou pořádal 14. dubna 1956. kroužok z ROH Vagonky TATRA-Smichov. Přímý dotos s řad litvínovských akvaristů mi byl ton vočor pobídkou la několiko struč ným poznámkám o způsobu chovu a později k napsání tohoto článku. Nostačí pouhé zmínka o možnosti použití nového larnivar Je třeba ukázat výhody i nevýhody takového pěstování a vůbec všechny okolnosti, jež mají velký praktický význam pro každého akvaristu, Istorý musí uvažovat o místo i o estetickém vzhledu svého domácí ho království. No jhojnější zástupce rodu, Drosophila melanogaster, jejíž obraz přetiskujemo z citovaného již Šulova článku, je asi 3 mm dlouhé a 1 mm silná mačka, která jo rozšířena s málo výjimkoni po colém světě a jo božná i u nás. Mouchy i jejich larvy se živí přovážně kvasinkami, ale také octovými baltoriomi, plícněmi a kvasicíni tolautin mi. Majdome ji proto všude tam, kde něco kvasi. Zvláště v pozdním lótö a na podzim se rojí nad kvasícím ovocem nebo otevřenou štávou stovky drobných mužok, ktoré lohkco pochytámo, využívajíce jejich jemného čichu. Stačí, postavíme-li do olma nádobku a užším hrdlem, na jojiš dno dimo trochu kvasícího ovoce
====================
Scan0961.jpg
====================
nebo stávy, a přilékáme tak mušky z velké délky do nádobky, ktorou potom stačí jenom přiklopit. Chceme-li mouchy soustředit v druhé nádobě, abychom s první mohli pokračovat v chytání, využijeme toho, že jsou jakoby přitahovány světlom. Nádobu, z níž chceme mouchy odstranit, postavíme dnem od světla, přiklopice ji tvrdým papírem, a s druhé strany papíru nastavíme druhou nádobu se stejně širokým hrdlem tak, aby dnem mířila k světlu. Potom popír vy suneme a mouchy, lákány světlem, přolótnou nebo přolezou do připravené prázdné nádoby. Krmit tody můžeme především takto chytanými mučkomi, a to bud čerstvými anebo sušenými. Muñol: lze nachytyat volké množství, usmertit a usušit do zásoby. I tak mají daleko větší hodnotu nož oušené perloočlsy. V době, kdy se mušky v přírodě novyskytují, můžeme je pěstovat doma. Nesmírnou výhodou je jejich rychlý vý voj i snadný chov. Při vhodné teplotě so líhne larva asi do 24 hodin po anosoní vajíčka, po 6 dnech se zaluklí a v stadiu laukly setrvává rovněž asi týden. Colý vývoj proběhno tedy ve 14 dnoch, a protože samička může být oplodněna již několik hodin po vylihnutí z kukly, můžeme tak získat až dvě generace much do měsíce. Vylíhlé mušky žijí asi měsíc; v té době nakladou samice 200 i vice vajíčok. Při nižších teplotách se vývoj zpomaluje. Nejlépe jo udržovati teplotu něco nad 20°c. K pěstování drosophil potřebujeme živnou půdu. Její složení závisí na naší vynalézavosti a ovšem na našich možnostech. Použijeme odpadků z ovoce nebo zeleniny, kvasicího kompotu, otlučených a změklých hrušek, červivých švestek, slupok s oloupané ho ovoce, strojken vytlačených zbytků při přípravě šťávy z molin, ostružin, rybízu atd.atd. Přidáme něco ovesných vloček: nebo larupice, případně i trochu cukru, podle potřeby dolájeme trochou vody až vanilne hustá kaše a bud hned přimísimo trochu obyčej-
Scan0961.jpg
====================
nebo stávy, a přilékáme tak mušky z velké délky do nádobky, ktorou potom stačí jenom přiklopit. Chceme-li mouchy soustředit v druhé nádobě, abychom s první mohli pokračovat v chytání, využijeme toho, že jsou jakoby přitahovány světlom. Nádobu, z níž chceme mouchy odstranit, postavíme dnem od světla, přiklopice ji tvrdým papírem, a s druhé strany papíru nastavíme druhou nádobu se stejně širokým hrdlem tak, aby dnem mířila k světlu. Potom popír vy suneme a mouchy, lákány světlem, přolótnou nebo přolezou do připravené prázdné nádoby. Krmit tody můžeme především takto chytanými mučkomi, a to bud čerstvými anebo sušenými. Muñol: lze nachytyat volké množství, usmertit a usušit do zásoby. I tak mají daleko větší hodnotu nož oušené perloočlsy. V době, kdy se mušky v přírodě novyskytují, můžeme je pěstovat doma. Nesmírnou výhodou je jejich rychlý vý voj i snadný chov. Při vhodné teplotě so líhne larva asi do 24 hodin po anosoní vajíčka, po 6 dnech se zaluklí a v stadiu laukly setrvává rovněž asi týden. Colý vývoj proběhno tedy ve 14 dnoch, a protože samička může být oplodněna již několik hodin po vylihnutí z kukly, můžeme tak získat až dvě generace much do měsíce. Vylíhlé mušky žijí asi měsíc; v té době nakladou samice 200 i vice vajíčok. Při nižších teplotách se vývoj zpomaluje. Nejlépe jo udržovati teplotu něco nad 20°c. K pěstování drosophil potřebujeme živnou půdu. Její složení závisí na naší vynalézavosti a ovšem na našich možnostech. Použijeme odpadků z ovoce nebo zeleniny, kvasicího kompotu, otlučených a změklých hrušek, červivých švestek, slupok s oloupané ho ovoce, strojken vytlačených zbytků při přípravě šťávy z molin, ostružin, rybízu atd.atd. Přidáme něco ovesných vloček: nebo larupice, případně i trochu cukru, podle potřeby dolájeme trochou vody až vanilne hustá kaše a bud hned přimísimo trochu obyčej-
====================
Scan0962.jpg
====================
O 5 ných kvasnic, nebo jimi, rozmíchanými ve vlažné vodě, pokropíme dodatečně asi 3-4 cm vysokou vrstvu, kterou pokry jomo dno skloněné nádoby, jejíž velikost bude záležet na požadované produktivitě chovu. Protože kaše po několika dnech začne obyčejně řídnout a protože se larvy v příliš řídké kaši často utopí, je dobře kaši povařit s nějakým zahušťovacím prostředkem jako je agor, želatina nebo prodávaná Potosa. Taková kaše vydrží taksó delší dobu; v létě ovšom (vůbec za vyšší toploty) ařídka více než 4 - 5 neděl. A protože jo třeba saložit nový chov vždy nojmono 16 18 dni před vyžitím předchozího, chcomo-li udržet produkci na poměrně stejné úrovni, musime kaši připravovat dosti často, zvlášť používáme-li přímo ovocných zbytků, aniž bychom je zahuštovali. V takovém případě nám za vyšších toplot vydrží kaže sotva tak dlouho, aby se nám z nakladených vajíčoks jedné generace mušek: vylíhla colé generace nová. Avšak i tu je pomoc celkem snadné. Vždy ani v genetických laboratořích nepřipravuji kaši tak často. Používá se složitěji připravovaného krmiva, které však vydrží až čtvrt rola (musíme ovšem počítat s tím, že ke konci je produkce již velmi slabá). Také zde existuje řada receptů; uvodeme jeden, který se nám osvědčil (J.Šula jej popsal v uvedeném již článku). Kromě vody potřebujeme šrot nebo pokud možno hrubě mletou moulau, nejlépe lulauřičnou, cular, kvaonice a agar, který koupíme v lékárně (místo něho můžeme použít rovněž žolatinu, ba i Petosu). Nejprve rozpustíme tři dily cukru ve dvou dílech vody a připravíme si tak hustý syrup. Pak rozvařine 8 g agaru v 500 ml vody, a potom do vroucí vody a agaren přidáme 95 ml syrupu a povařímo. Dále si připravíme kukuřičnou kaji tak, že do 200 ml studoné vody dáme 100 g luluřičné mouky, promícháme a po chvíli stání přidáme do horké vody a agarom a syrupom a znovu
Scan0962.jpg
====================
O 5 ných kvasnic, nebo jimi, rozmíchanými ve vlažné vodě, pokropíme dodatečně asi 3-4 cm vysokou vrstvu, kterou pokry jomo dno skloněné nádoby, jejíž velikost bude záležet na požadované produktivitě chovu. Protože kaše po několika dnech začne obyčejně řídnout a protože se larvy v příliš řídké kaši často utopí, je dobře kaši povařit s nějakým zahušťovacím prostředkem jako je agor, želatina nebo prodávaná Potosa. Taková kaše vydrží taksó delší dobu; v létě ovšom (vůbec za vyšší toploty) ařídka více než 4 - 5 neděl. A protože jo třeba saložit nový chov vždy nojmono 16 18 dni před vyžitím předchozího, chcomo-li udržet produkci na poměrně stejné úrovni, musime kaši připravovat dosti často, zvlášť používáme-li přímo ovocných zbytků, aniž bychom je zahuštovali. V takovém případě nám za vyšších toplot vydrží kaže sotva tak dlouho, aby se nám z nakladených vajíčoks jedné generace mušek: vylíhla colé generace nová. Avšak i tu je pomoc celkem snadné. Vždy ani v genetických laboratořích nepřipravuji kaši tak často. Používá se složitěji připravovaného krmiva, které však vydrží až čtvrt rola (musíme ovšem počítat s tím, že ke konci je produkce již velmi slabá). Také zde existuje řada receptů; uvodeme jeden, který se nám osvědčil (J.Šula jej popsal v uvedeném již článku). Kromě vody potřebujeme šrot nebo pokud možno hrubě mletou moulau, nejlépe lulauřičnou, cular, kvaonice a agar, který koupíme v lékárně (místo něho můžeme použít rovněž žolatinu, ba i Petosu). Nejprve rozpustíme tři dily cukru ve dvou dílech vody a připravíme si tak hustý syrup. Pak rozvařine 8 g agaru v 500 ml vody, a potom do vroucí vody a agaren přidáme 95 ml syrupu a povařímo. Dále si připravíme kukuřičnou kaji tak, že do 200 ml studoné vody dáme 100 g luluřičné mouky, promícháme a po chvíli stání přidáme do horké vody a agarom a syrupom a znovu
====================
Scan0963.jpg
====================
-64 povařímo za stálého míchání. K tomu všols musim poznamenat, že se mi osvědčilo větší proconto vody, zvláště při vyšších toplotách (na př.v létě). Krmivem pokryjome dno skleněné nádoby asi na 2 3 cm, nebo ve větší nádobě 3-4 cm; do karmiva zapíchnome kornoutek z filtračníého nebo obyčejného ssacího papíru (stačí také jen kousek zmačkaného papíru, položeného na krmivo - tu máme ovšem menší přehled). Při použití větší nádoby potřebujemo ovšom kornoutků několik. Na kornoutcích se larvy nojraději kukli. Nakonec kápnomo tu a tam na povrch vychladlé kaše několik kapek kvasnic, rozpuštěných ve vodě, a druhý den můžeme takto připravenou nádobu osadit mouchami. Aby nám kašo nochytala plisoň, je dobře použít nějakého konservačního prostředku noškodného pro kvasinky. Dr Sula doporučil vo svém článku dnes téměř už nedostupný nipagin M (na uvedené množství kaže dávku 1 c, ktorou rozpustíme zároveň s rozvařováním agaru); čtenář si jistě v případě potřoby vyzkouší jiné prostředky, které jsou dnes běžně k disposici. Taková přísada ovšem noní podmínkou; pěstoval jsem jednu dobu po řadu měsíců mouchy na půdě bez nipaginu i bez jiného konservantu a mouchy se neobjevily. Záleží také dost na tom, aby kvasinky byly živé a aby se ve vhodné teplotě okamžitě začaly rozmnožovat po celém povrchu kaže. Bývá dobře, když si připravíme levesinky nějaký čas před použitím som tak, že jo rozmícháme ve vlažné vodě s trochou cukru a necháme několik hodin v tople. Ze zkušenosti musím také uvést, že so mi osvědčilo přidávání na strouhané zeleniny (zvláště mrkve a řepy) nebo ovoce do takto připravené kaše. Takové přídavky je ovšem nutno povařit zároveň s koši. Když se nám mouchy v nádobě dostatečně rozmnožily (to znamená asi po měsíci, jestliže jsme užili násady o několika málo kusoch), milžomo přistoupit ko larmoní. Nejprve musimo popsaným už způsoben přovést mouchy a chovné nádoby do monší prázdné sklenice. Nomá
Scan0963.jpg
====================
-64 povařímo za stálého míchání. K tomu všols musim poznamenat, že se mi osvědčilo větší proconto vody, zvláště při vyšších toplotách (na př.v létě). Krmivem pokryjome dno skleněné nádoby asi na 2 3 cm, nebo ve větší nádobě 3-4 cm; do karmiva zapíchnome kornoutek z filtračníého nebo obyčejného ssacího papíru (stačí také jen kousek zmačkaného papíru, položeného na krmivo - tu máme ovšem menší přehled). Při použití větší nádoby potřebujemo ovšom kornoutků několik. Na kornoutcích se larvy nojraději kukli. Nakonec kápnomo tu a tam na povrch vychladlé kaše několik kapek kvasnic, rozpuštěných ve vodě, a druhý den můžeme takto připravenou nádobu osadit mouchami. Aby nám kašo nochytala plisoň, je dobře použít nějakého konservačního prostředku noškodného pro kvasinky. Dr Sula doporučil vo svém článku dnes téměř už nedostupný nipagin M (na uvedené množství kaže dávku 1 c, ktorou rozpustíme zároveň s rozvařováním agaru); čtenář si jistě v případě potřoby vyzkouší jiné prostředky, které jsou dnes běžně k disposici. Taková přísada ovšem noní podmínkou; pěstoval jsem jednu dobu po řadu měsíců mouchy na půdě bez nipaginu i bez jiného konservantu a mouchy se neobjevily. Záleží také dost na tom, aby kvasinky byly živé a aby se ve vhodné teplotě okamžitě začaly rozmnožovat po celém povrchu kaže. Bývá dobře, když si připravíme levesinky nějaký čas před použitím som tak, že jo rozmícháme ve vlažné vodě s trochou cukru a necháme několik hodin v tople. Ze zkušenosti musím také uvést, že so mi osvědčilo přidávání na strouhané zeleniny (zvláště mrkve a řepy) nebo ovoce do takto připravené kaše. Takové přídavky je ovšem nutno povařit zároveň s koši. Když se nám mouchy v nádobě dostatečně rozmnožily (to znamená asi po měsíci, jestliže jsme užili násady o několika málo kusoch), milžomo přistoupit ko larmoní. Nejprve musimo popsaným už způsoben přovést mouchy a chovné nádoby do monší prázdné sklenice. Nomá
====================
Scan0964.jpg
====================
7 mo-li po ruce nádobu se stojnë lirokým hrdlem jako má chovná, odkryjeme uzávěr chovné nádoby jon částečně, aby vznikla jon malá skulinica, a proti té nastavimo monší nádobku, do níž pak mouchy prolétnou nebo přelezou. Už při této práci se nám téměř vždy stane, že několik mušok unikne. Ještě větší potiž jo přímo při larmoni. Mušky můžeme ovšom zabit (nejlépe otherom, Irtorým napustíme chomáčok vaty přilepený na spodu víčka prázdné nádobky, do níž nám mouchy přelétly, ale také horkem i jinak, nikdy však smrtícími prostředky, jakých uživaji entomologové, protože bychom si otrávili ryby); můžeme je také protřepat s trochou vody, takže je učinimo neschopnými letu. Poslední způsob má tu výhodu, že krmíno živými muškami bez obav, že bychom mohli nějak nopříznivě ovlivnit rybky. I když tu je větší pravděpodobnost, že něktoré mušky přoce ulétnou, nomusímo so toho nicméně bát. Není vcelku nic snazšího nož jo opět lapit, ovšem sa předpokla du, Eo v místnosti není nie kvasícího, co by mohlo mušky odlálat od lapací nádobisy, Istorú nám sloužila k chytání divokých drosophil a Istorou nyní unistimo lcdelcoli v místnosti. (Rušivě může někdy působit také ostřejí světlo.) Za půl hodiny, nej délo za hodinu so sebevětší množství uniklých mušok sejde v lapačco, a tak máme po starosti. Sauer doporučujo při tom sekrýt hrdlo láhve víčkem, v němž jemo ponechali jenom malý otvor. Dlouholetým pěstováním tam drosophil v genetických laboratořích bylo docílono několika sot forem a ras, z nichž nás budou zajímat především rasy bezkřídlé, které nelétají, nýbrž jenom poskakují, mávajíce krátkými pahýly svých nevyvinutých kří del (rasa "vestigial" a celá řada ras odvozených nebo podobných). Práce s nimi je mnohom jednodušší a laromě toho se nám naskýtá me možnost "automatického" larmení. Stačí totiž, když u chovné ná dobky ponecháme malý otvor, ktorý ústí nad hladinu akvaria záloži jon na vhodném zavěšoní nádoby. Můžeme použít také sklo-
Scan0964.jpg
====================
7 mo-li po ruce nádobu se stojnë lirokým hrdlem jako má chovná, odkryjeme uzávěr chovné nádoby jon částečně, aby vznikla jon malá skulinica, a proti té nastavimo monší nádobku, do níž pak mouchy prolétnou nebo přelezou. Už při této práci se nám téměř vždy stane, že několik mušok unikne. Ještě větší potiž jo přímo při larmoni. Mušky můžeme ovšom zabit (nejlépe otherom, Irtorým napustíme chomáčok vaty přilepený na spodu víčka prázdné nádobky, do níž nám mouchy přelétly, ale také horkem i jinak, nikdy však smrtícími prostředky, jakých uživaji entomologové, protože bychom si otrávili ryby); můžeme je také protřepat s trochou vody, takže je učinimo neschopnými letu. Poslední způsob má tu výhodu, že krmíno živými muškami bez obav, že bychom mohli nějak nopříznivě ovlivnit rybky. I když tu je větší pravděpodobnost, že něktoré mušky přoce ulétnou, nomusímo so toho nicméně bát. Není vcelku nic snazšího nož jo opět lapit, ovšem sa předpokla du, Eo v místnosti není nie kvasícího, co by mohlo mušky odlálat od lapací nádobisy, Istorú nám sloužila k chytání divokých drosophil a Istorou nyní unistimo lcdelcoli v místnosti. (Rušivě může někdy působit také ostřejí světlo.) Za půl hodiny, nej délo za hodinu so sebevětší množství uniklých mušok sejde v lapačco, a tak máme po starosti. Sauer doporučujo při tom sekrýt hrdlo láhve víčkem, v němž jemo ponechali jenom malý otvor. Dlouholetým pěstováním tam drosophil v genetických laboratořích bylo docílono několika sot forem a ras, z nichž nás budou zajímat především rasy bezkřídlé, které nelétají, nýbrž jenom poskakují, mávajíce krátkými pahýly svých nevyvinutých kří del (rasa "vestigial" a celá řada ras odvozených nebo podobných). Práce s nimi je mnohom jednodušší a laromě toho se nám naskýtá me možnost "automatického" larmení. Stačí totiž, když u chovné ná dobky ponecháme malý otvor, ktorý ústí nad hladinu akvaria záloži jon na vhodném zavěšoní nádoby. Můžeme použít také sklo-
====================
Scan0965.jpg
====================
8 něné nálovky, Irtorou vhodným způsobem napojíme na otvor nádoby. Pak můžome na několik týdnů byt opustit, aniž bychom museli za nochat zyby bez potravy. Akvaristy bude zajínat především produktivita chovu, o niž pravděpodobně nomají přesnější představu. Je to všeobecná svízel, že ani při jiných krmivech se téměř nikdy nedočteme podrobnějších údajů a jomo odkázáni na vlastní dodatečné zkušenosti. Sauor v citovaném článku uvádí, že při třech nádobách (neříká, jak velkých) můžeme denně alarmit asi jednu kávovou läičku mu-šok. Tonto dosti hrubý údaj mohu opravit a upřesnit podle vlastnich zkušeností. Především soudím, že Sauer použival menších nádobok. Můj přibližný přepočet jest: 1 kávová lžička = 500 až 800 much, podle toho, jde-li o rasu okřídlenou nebo bezkřídl cu. Sám jsem používal nádob dvoulitrových a pětilitrových (okurké čů). Z jedné pětilitrové nádoby o 3-4 centimetrové vrstvě kaže jsem mohl denně zkrmovat 400 - 600 much, při čomě roční náklady na pot postupných chovů (zakládán-11 nový chov vždy a asi po 10 nedělích) nepřosálmou 30,- Kčs. Hlavní položkou zůstává ovšem cular; při využití odpoadlců % seloniny a ovoco nabo culcrovarnických vedlejších produktů náklady ještě silně snižimo. Produkce much ovšem není stejnoměrná; po 14 anoch od založení chovu so mušly začínají lihnout a jejich množství závisí na počtu nasozených párů rosp. samie. Po daliích dvou až třoch nedělich začiná produktivita silně stoupat a brzo dosahuje poti, šesti sot i vice kusů denně, načež zvolna klosá v závislosti na postupném znehodnocování živné kašo, které ovšem můžeme rozličnými zásahy ještě zpomalovat. Záloží také na konsumentech. Vzrostlé samico Xiphophorus hellori (6-7 cm) je ku příkladu dostatečně nasycena 15 - 25 muškami; pro samici Lebistes reticulatus stačí 10 - 17 mušok. Uvážimo-li, že samci konsumují daleko móně drosophil, znamená
Scan0965.jpg
====================
8 něné nálovky, Irtorou vhodným způsobem napojíme na otvor nádoby. Pak můžome na několik týdnů byt opustit, aniž bychom museli za nochat zyby bez potravy. Akvaristy bude zajínat především produktivita chovu, o niž pravděpodobně nomají přesnější představu. Je to všeobecná svízel, že ani při jiných krmivech se téměř nikdy nedočteme podrobnějších údajů a jomo odkázáni na vlastní dodatečné zkušenosti. Sauor v citovaném článku uvádí, že při třech nádobách (neříká, jak velkých) můžeme denně alarmit asi jednu kávovou läičku mu-šok. Tonto dosti hrubý údaj mohu opravit a upřesnit podle vlastnich zkušeností. Především soudím, že Sauer použival menších nádobok. Můj přibližný přepočet jest: 1 kávová lžička = 500 až 800 much, podle toho, jde-li o rasu okřídlenou nebo bezkřídl cu. Sám jsem používal nádob dvoulitrových a pětilitrových (okurké čů). Z jedné pětilitrové nádoby o 3-4 centimetrové vrstvě kaže jsem mohl denně zkrmovat 400 - 600 much, při čomě roční náklady na pot postupných chovů (zakládán-11 nový chov vždy a asi po 10 nedělích) nepřosálmou 30,- Kčs. Hlavní položkou zůstává ovšem cular; při využití odpoadlců % seloniny a ovoco nabo culcrovarnických vedlejších produktů náklady ještě silně snižimo. Produkce much ovšem není stejnoměrná; po 14 anoch od založení chovu so mušly začínají lihnout a jejich množství závisí na počtu nasozených párů rosp. samie. Po daliích dvou až třoch nedělich začiná produktivita silně stoupat a brzo dosahuje poti, šesti sot i vice kusů denně, načež zvolna klosá v závislosti na postupném znehodnocování živné kašo, které ovšem můžeme rozličnými zásahy ještě zpomalovat. Záloží také na konsumentech. Vzrostlé samico Xiphophorus hellori (6-7 cm) je ku příkladu dostatečně nasycena 15 - 25 muškami; pro samici Lebistes reticulatus stačí 10 - 17 mušok. Uvážimo-li, že samci konsumují daleko móně drosophil, znamená
====================
Scan0966.jpg
====================
9 to, že z jedné pětilitrové láhve dobře nasytáme domě asi 20 párů dospělých močounů nami nebo asi 30 párů pavích očak, pokud ničím nodolamujome a pokud jediným doplňkem zůstává rostlinná potrova. Jo dobře počítat vždy tak, abychom möli opíše přebytky nož abychom měli nodostatok much. Při různých výkyvoch teploty i vlivom jiných okolností se může stát, že produkce mušok na několik dní poklesme. Jinak můžeme přebytky sužit do zásoby. Ačkoliv je drosophila výtočným krmivom, přece i tu musíme jen doporučovat občasnou změnu v potravo. A tu má pěstování drosophil i tu výhose talks laritsou dobu du, že nemusíme mouchy odebírat troba několik dní, protože nohynou; jodiným důsledkom je, že se nám nahromadí ve větším množství. Je ostatně jenom správné i vzhledem k choveným drosophilám občas vynechat se zlamováním, poněvadž jen tak si můžeme zajistit dostatečný počet nově nakladených vajíček. Je pochopitelné, že se drosophily nehodí jako výhradní nebo přovážná potrava pro větší akvarijní ryby; tom mohou být leda malým, i když vítaným zpestřením. Pro drobnější rybky však představují neoconitolný přínos. Abych doplnil svůj výčet ryb, s nimiž nám sám zkušonosti při larmoni muškami, uvedu ještě ryby, o nichž se zmiňuje Souer. Ten pášo, jak tu drosophilenmi lami vysloveně povrchové indické živorodé ryblay Dermogonys pusillus, pro něž jsou předpokladom zdravého růstu a rozmnožovini, kdožto při lamont porloočami a nitonlami, so mládata rodila většinou mrtvá. Myslim, že toto upozornění jistě uvítaji všichni, kdo již dnes postují anobo v příštích letech budou pěstovat tuto pozoruhodnou ryblou, ktorá je po řadě let opět v Československu a kterou se mad brzo podaří dostatečně rozmnožit. Z ostatních ryb, jež uvádí Sauor, á jsou to většina cyprinid a characid i mnohé cichlidy, zvláště pak Rasbora heteromorpha, Thayeria obliqua, Firm Phenacogrammus interruptus.
Scan0966.jpg
====================
9 to, že z jedné pětilitrové láhve dobře nasytáme domě asi 20 párů dospělých močounů nami nebo asi 30 párů pavích očak, pokud ničím nodolamujome a pokud jediným doplňkem zůstává rostlinná potrova. Jo dobře počítat vždy tak, abychom möli opíše přebytky nož abychom měli nodostatok much. Při různých výkyvoch teploty i vlivom jiných okolností se může stát, že produkce mušok na několik dní poklesme. Jinak můžeme přebytky sužit do zásoby. Ačkoliv je drosophila výtočným krmivom, přece i tu musíme jen doporučovat občasnou změnu v potravo. A tu má pěstování drosophil i tu výhose talks laritsou dobu du, že nemusíme mouchy odebírat troba několik dní, protože nohynou; jodiným důsledkom je, že se nám nahromadí ve větším množství. Je ostatně jenom správné i vzhledem k choveným drosophilám občas vynechat se zlamováním, poněvadž jen tak si můžeme zajistit dostatečný počet nově nakladených vajíček. Je pochopitelné, že se drosophily nehodí jako výhradní nebo přovážná potrava pro větší akvarijní ryby; tom mohou být leda malým, i když vítaným zpestřením. Pro drobnější rybky však představují neoconitolný přínos. Abych doplnil svůj výčet ryb, s nimiž nám sám zkušonosti při larmoni muškami, uvedu ještě ryby, o nichž se zmiňuje Souer. Ten pášo, jak tu drosophilenmi lami vysloveně povrchové indické živorodé ryblay Dermogonys pusillus, pro něž jsou předpokladom zdravého růstu a rozmnožovini, kdožto při lamont porloočami a nitonlami, so mládata rodila většinou mrtvá. Myslim, že toto upozornění jistě uvítaji všichni, kdo již dnes postují anobo v příštích letech budou pěstovat tuto pozoruhodnou ryblou, ktorá je po řadě let opět v Československu a kterou se mad brzo podaří dostatečně rozmnožit. Z ostatních ryb, jež uvádí Sauor, á jsou to většina cyprinid a characid i mnohé cichlidy, zvláště pak Rasbora heteromorpha, Thayeria obliqua, Firm Phenacogrammus interruptus.
====================
Scan0967.jpg
====================
10 -> Tyto rybky společně s uvedenou štičkou Dermogenys pusillus dávají mouchám přednost před každou jinou potravou. Soudím, že pěstování drosophil má všechny předpoklady alespoň k takovému rozšíření, jaké mají chovy roupic. Každý akvariste by si měl tuto možnost upotřebení nového krmiva vyzkoušet alospoň na malém chovu a třeba jon s divokými drosophilerd. Literatura: (1) Sula, Dr Josef Školní pokusy o dědičnosti, Vosmir XXII, 1945-44, 8. 6, str. 128-130; 8.7, str. 146-148; č.8, str. 166-168. (2) Hans Feodor Scuor Die Fruchtfliogo els Fischfutter, Aquarion und Terrarion II, 1956, 8.5, str. 155-156.
Scan0967.jpg
====================
10 -> Tyto rybky společně s uvedenou štičkou Dermogenys pusillus dávají mouchám přednost před každou jinou potravou. Soudím, že pěstování drosophil má všechny předpoklady alespoň k takovému rozšíření, jaké mají chovy roupic. Každý akvariste by si měl tuto možnost upotřebení nového krmiva vyzkoušet alospoň na malém chovu a třeba jon s divokými drosophilerd. Literatura: (1) Sula, Dr Josef Školní pokusy o dědičnosti, Vosmir XXII, 1945-44, 8. 6, str. 128-130; 8.7, str. 146-148; č.8, str. 166-168. (2) Hans Feodor Scuor Die Fruchtfliogo els Fischfutter, Aquarion und Terrarion II, 1956, 8.5, str. 155-156.