Stát a výchova
| raw | skeny ◆ článek, česky, vznik: 9. 10. 1945 ◆ poznámka: článek do Lidových novin, vráceno; skeny obsahují i průvodní dopis redakci
Strojový, zatím neredigovaný přepis
====================
doc01940920171128184846_001.jpg
====================
2 Pan Ladislav Hejdának Praha XII., Praha, dne 13.10.1945 REDAKCE LIDOVÝCH NOVIN lituje, že nemůže přiloženého rukopisu užíti pro absolutní nedostatek místa v listě. příloha S dokonalou úctou SVOBODNE NOVIC REDAKC Filiale PRANA, MULIN
doc01940920171128184846_001.jpg
====================
2 Pan Ladislav Hejdának Praha XII., Praha, dne 13.10.1945 REDAKCE LIDOVÝCH NOVIN lituje, že nemůže přiloženého rukopisu užíti pro absolutní nedostatek místa v listě. příloha S dokonalou úctou SVOBODNE NOVIC REDAKC Filiale PRANA, MULIN
====================
doc01940920171128184846_002.jpg
====================
Vážený pane redaktore, Prozatím se poroučím VRÁCENO dovoluji si Vám zaslati článek, Stát a výchova', který vyplynul z mých studijf. Myslím, že je natolik aktuální /mám-li už toho slova užít/, že jsem se rozhodl Vám jej poslat. Podotýkám však předem, že jsem pouhým studuj fcfm a nemohu se prokázati žádným jiným vysvědčením než právě hodnotou práce, kterou Vám předkládám. V případě nevhodnosti článku prosím o laskavé vrácenf a připojení několika poznámek s upozorněním na chyby, nedostatky a pod. Známku přikládám. v úctě V Praze 9.října 1945. Ladislav Hejdánek, Praha XII., Chodská 5.
doc01940920171128184846_002.jpg
====================
Vážený pane redaktore, Prozatím se poroučím VRÁCENO dovoluji si Vám zaslati článek, Stát a výchova', který vyplynul z mých studijf. Myslím, že je natolik aktuální /mám-li už toho slova užít/, že jsem se rozhodl Vám jej poslat. Podotýkám však předem, že jsem pouhým studuj fcfm a nemohu se prokázati žádným jiným vysvědčením než právě hodnotou práce, kterou Vám předkládám. V případě nevhodnosti článku prosím o laskavé vrácenf a připojení několika poznámek s upozorněním na chyby, nedostatky a pod. Známku přikládám. v úctě V Praze 9.října 1945. Ladislav Hejdánek, Praha XII., Chodská 5.
====================
doc01940920171128184846_003.jpg
====================
Stát výchov a Ladislav Hej dánek. Všechna státní zřízení byla a jisté budou spojena s výchovou mladých. Nezbytnost tohoto faktu jest všeobecně uznávána od nejstarších dob a v současné době ve zvýšené míře. Výchova je pro stát politickým prostředkem, který vtiskuje budoucfm občanům jednotfcf myšlenku, bez které stát nemůže existovat. Pot ud by tedy znamenalo, že účelem výchovy jest konec konců zachování státu. Ponechme stranou otázku, do jaké míry je stát oprávnén svými výchovnými /a případně i jinými/ methodami zasahovati do myšlenkového a mravního života jednotlivcova; Uvědomíme-li si však, že státnf zřízení vznikalo z materiální potřeby jednotlivců jako vzájemná a svépomocná organisace na ochranu společných zajmi, pak jen vedeme Vec do důsledků, prohlásíme-li stát za instituci, jejímž jedním úkolem à účelem je vychovávat vlastní příslušníky, a to dál a výš než toho samotný státní zájem vyžaduje. Pomer se tedy obracf: jednfm z úkolů státu je vychova. Podle toho můžeme tedy u výchovy ve státé, tak jak jsme k nf nynf dospeli, odlišovat od výchovy ve všeobecném smyslu výchovu zaměřenou k uvědomění státnímu - vždy však v zájmu jednoho každého a nikoliv v zájmu státu jako instituce priornf a absolut nf. Demokratičnost výchovy je zkoumatelná především na tomto jistě nepříliš rozsáhlém úseku. Jet výchova především prostředkem k formování osobnosti a přenášení zkušeností a poznatků a teprve potom nástrojem politickým. Není v dějinách málo příkladů, jimiž lze podložit tvrzení, že výchovy může být zneužito. Ačkoliv škola jakožto výchovný ústav je známkou jisté kulturní vyspělosti, nelze v nf kulturnf instituci zaměňovati s kulturou samou. These, že výchova je sama o sobě dobrá, nemůže obstát; byli jsme svědky světové katastrofy zaviněné z převážné části výchovou. Zkoumáme-li na příklad německou výchovu mládeže za posledních let před válkou, zjistíme nepochybné, že mezi výchovou politickou /ve významu prve stanoveném, t.j. zaměřenou k uvědomění státnímu/ a ostatními složkami výchovy byl vyslovený nepoměr. Jednou z hlavních příčin bylo zabsolutnění státu, který se stal daleko spíše modlou než lidským zřízením. V souhlase s tím pozbývala kultura svého postavení, což se opět nejvýrazněji projevilo ve způsobech výchovy, která byla jen politická a vojenská. Disledky toho měl možnost poznat celý svět. To vše souvisí s tím, že mezi politickou výchovou a ostatními složkami výchovy musí být rovnováha, a to pot ud, že výsledky politické výchovy musí být individuálně korigovány, výsledky výchovy kulturnf /nazvěme tak ony ostatní složky výchovy/. Politická výchova je totiž sama o sobě pouze agitační a vychovávaným chybějf měřítka pro kritiku; nelze-li je odnikud vzfti, pak není divu, že státní zájmy /a tuaf i státní postup/ se stávají neměřitelnými, nekorigovatelnými, absolut nimi. Na druhé straně však kulturní výchova nejen že pro svůj rozvoj státního zřízení nezbytně potřebuje, nýbrž ona k nemu theoreticky i prakticky vede přímo vede. Politická výchova je uskutečňována všestrannou a důslednou výchovou kulturnf, kterýžto způsob má před samostatným vychováváním politickým velkou přednost hlavně ve svém
doc01940920171128184846_003.jpg
====================
Stát výchov a Ladislav Hej dánek. Všechna státní zřízení byla a jisté budou spojena s výchovou mladých. Nezbytnost tohoto faktu jest všeobecně uznávána od nejstarších dob a v současné době ve zvýšené míře. Výchova je pro stát politickým prostředkem, který vtiskuje budoucfm občanům jednotfcf myšlenku, bez které stát nemůže existovat. Pot ud by tedy znamenalo, že účelem výchovy jest konec konců zachování státu. Ponechme stranou otázku, do jaké míry je stát oprávnén svými výchovnými /a případně i jinými/ methodami zasahovati do myšlenkového a mravního života jednotlivcova; Uvědomíme-li si však, že státnf zřízení vznikalo z materiální potřeby jednotlivců jako vzájemná a svépomocná organisace na ochranu společných zajmi, pak jen vedeme Vec do důsledků, prohlásíme-li stát za instituci, jejímž jedním úkolem à účelem je vychovávat vlastní příslušníky, a to dál a výš než toho samotný státní zájem vyžaduje. Pomer se tedy obracf: jednfm z úkolů státu je vychova. Podle toho můžeme tedy u výchovy ve státé, tak jak jsme k nf nynf dospeli, odlišovat od výchovy ve všeobecném smyslu výchovu zaměřenou k uvědomění státnímu - vždy však v zájmu jednoho každého a nikoliv v zájmu státu jako instituce priornf a absolut nf. Demokratičnost výchovy je zkoumatelná především na tomto jistě nepříliš rozsáhlém úseku. Jet výchova především prostředkem k formování osobnosti a přenášení zkušeností a poznatků a teprve potom nástrojem politickým. Není v dějinách málo příkladů, jimiž lze podložit tvrzení, že výchovy může být zneužito. Ačkoliv škola jakožto výchovný ústav je známkou jisté kulturní vyspělosti, nelze v nf kulturnf instituci zaměňovati s kulturou samou. These, že výchova je sama o sobě dobrá, nemůže obstát; byli jsme svědky světové katastrofy zaviněné z převážné části výchovou. Zkoumáme-li na příklad německou výchovu mládeže za posledních let před válkou, zjistíme nepochybné, že mezi výchovou politickou /ve významu prve stanoveném, t.j. zaměřenou k uvědomění státnímu/ a ostatními složkami výchovy byl vyslovený nepoměr. Jednou z hlavních příčin bylo zabsolutnění státu, který se stal daleko spíše modlou než lidským zřízením. V souhlase s tím pozbývala kultura svého postavení, což se opět nejvýrazněji projevilo ve způsobech výchovy, která byla jen politická a vojenská. Disledky toho měl možnost poznat celý svět. To vše souvisí s tím, že mezi politickou výchovou a ostatními složkami výchovy musí být rovnováha, a to pot ud, že výsledky politické výchovy musí být individuálně korigovány, výsledky výchovy kulturnf /nazvěme tak ony ostatní složky výchovy/. Politická výchova je totiž sama o sobě pouze agitační a vychovávaným chybějf měřítka pro kritiku; nelze-li je odnikud vzfti, pak není divu, že státní zájmy /a tuaf i státní postup/ se stávají neměřitelnými, nekorigovatelnými, absolut nimi. Na druhé straně však kulturní výchova nejen že pro svůj rozvoj státního zřízení nezbytně potřebuje, nýbrž ona k nemu theoreticky i prakticky vede přímo vede. Politická výchova je uskutečňována všestrannou a důslednou výchovou kulturnf, kterýžto způsob má před samostatným vychováváním politickým velkou přednost hlavně ve svém
====================
doc01940920171128184846_004.jpg
====================
2požadavku dostatečné argumentace, v postradatelnosti agitàčnfch method a zásadní přípustnosti každé rozumné a odůvodněné kritiky. Nemůžeme tedy videti nebezpečí v nedostatku politické výchovy, nýbrž naopak v nedostatku výchovy kulturní a přemfře výchovy politické. Takovéto usmérnénf politické složky vyžaduje právě demokratická výchova. Nikoliv chtft každého a za každou cenu,vzdělat', nýbrž vzdělání mu umožnit - jak organisačně, tak materiálně. A jak jsme již řekli, platí to zvláště ve výchově t.zv. politické, a je nut no dávat stále bedlivý pozor na to, aby se politická výchova jako nově zavedený předmět na našich školách nepřiblížila té, kterou jsme tu definovali, ačkoliv byla původně myšlena - řekli bychom opět podle svého názvosloví jako součást výchovy kulturnf.
doc01940920171128184846_004.jpg
====================
2požadavku dostatečné argumentace, v postradatelnosti agitàčnfch method a zásadní přípustnosti každé rozumné a odůvodněné kritiky. Nemůžeme tedy videti nebezpečí v nedostatku politické výchovy, nýbrž naopak v nedostatku výchovy kulturní a přemfře výchovy politické. Takovéto usmérnénf politické složky vyžaduje právě demokratická výchova. Nikoliv chtft každého a za každou cenu,vzdělat', nýbrž vzdělání mu umožnit - jak organisačně, tak materiálně. A jak jsme již řekli, platí to zvláště ve výchově t.zv. politické, a je nut no dávat stále bedlivý pozor na to, aby se politická výchova jako nově zavedený předmět na našich školách nepřiblížila té, kterou jsme tu definovali, ačkoliv byla původně myšlena - řekli bychom opět podle svého názvosloví jako součást výchovy kulturnf.