Referáty o Novém zákoně
| raw | skeny ◆ přípravné poznámky | referát, česky, vznik neuveden, ◆ poznámka: Na 8. února 1945 / Na 3. března 45 (po odložení); Téma I.: Je evangelium životopis, nebo historie? Téma II.: Co je evangelium a kterým podobenstvím se to vypráví? Téma III.: Jak asi došlo k sepsání evangelia? / Téma IV. Pokuste se o vysvětlení, proč můžeme nazvat Matoušovo evangelium ‚Král Izraele‘? Téma VIII.: Co přináší ve své zvěsti Lukáš proti Matoušovi a Markovi? || Na 8. února 1945 / Na 3. března 45 (po odložení)
Strojový, zatím neredigovaný přepis
====================
doc00482620171128211827_001.jpg
====================
Na 8.února 1945. Thema I.: Je evangelium životopis nebo historie ? Již samo slovo, euaggélion' nám říká, že jde o dobro zvěst, o dobré poselství. Ač to znamenalo v antickém svété původné zprávu o vítězství, ač to byl vlastně technický termín vojenský, byl smysl jeho od základu přeznačen; co však zůstalo, že jde opravdu o radostnou zprávu o vítězství - ovšem vítězství jiné než na jaké se tehdy myslelo. Někdy se rozumívá pod jménem , evangelium' i kniha, která onu zvěst obsahuje. Jaké poselství nám tedy přináší? Dozvídáme se: Přišel Ježíš. Tento Ježíš je člověk se všemi lidskými vlastnostmi. Narodil se a žil v Izraeli, později učil a uzdravoval. Sám Hromádka o tom říká: ,To, co tvoří základ a východisko křesťanství, je,obyčejná historie'.' ,Události v evangelifch nejsou symbolickým obrazem abstraktních ideí a pravd. Důležité je, že se události skutečně sta ly. A o těchto konkrétních událostech se dovíme z poselství evangelia. Je tedy v evangeliu také životopis Ježíšův i zpráva o událostech kolem něho a mimo něj. Ale ovšem: t a ké. Je tam ještě mnohem víc, je tam ještě něco docela jiného, a hlavního, nejdůležitěj šího. Thema II.: Co je evangelium a kterým podobenstvím se to vypráví Jde nám tedy o to, co je v evangeliu hlavní, co je tou dobrou, radostno u zvěstí, co platí tak přímo pro nás osobně, z čeho a proč se máme radovat. Slovo evangelium se vyskytuje nejčastěji u apoštola Pavla. V epištole k Římanům nám hned na začátku /1; 1-6/vy světluje, co evangelium znamená. Především je to zvěst Boží, nikoliv lidská, zvěst o jeho Synu, který, ač těleně člověk,,byl ustanoven za Syna Božího', což se prokázalo v moci Ducha svatého, který byl na ného vylit, a v slávě vzkříšení. Smrt poražena, Kristus zvítězil a stal se Pánem. A co je nejradostněj. ší, že my skrze něho jsme přijali milost, že my v něm a skrze něho jsme spaseni.
doc00482620171128211827_001.jpg
====================
Na 8.února 1945. Thema I.: Je evangelium životopis nebo historie ? Již samo slovo, euaggélion' nám říká, že jde o dobro zvěst, o dobré poselství. Ač to znamenalo v antickém svété původné zprávu o vítězství, ač to byl vlastně technický termín vojenský, byl smysl jeho od základu přeznačen; co však zůstalo, že jde opravdu o radostnou zprávu o vítězství - ovšem vítězství jiné než na jaké se tehdy myslelo. Někdy se rozumívá pod jménem , evangelium' i kniha, která onu zvěst obsahuje. Jaké poselství nám tedy přináší? Dozvídáme se: Přišel Ježíš. Tento Ježíš je člověk se všemi lidskými vlastnostmi. Narodil se a žil v Izraeli, později učil a uzdravoval. Sám Hromádka o tom říká: ,To, co tvoří základ a východisko křesťanství, je,obyčejná historie'.' ,Události v evangelifch nejsou symbolickým obrazem abstraktních ideí a pravd. Důležité je, že se události skutečně sta ly. A o těchto konkrétních událostech se dovíme z poselství evangelia. Je tedy v evangeliu také životopis Ježíšův i zpráva o událostech kolem něho a mimo něj. Ale ovšem: t a ké. Je tam ještě mnohem víc, je tam ještě něco docela jiného, a hlavního, nejdůležitěj šího. Thema II.: Co je evangelium a kterým podobenstvím se to vypráví Jde nám tedy o to, co je v evangeliu hlavní, co je tou dobrou, radostno u zvěstí, co platí tak přímo pro nás osobně, z čeho a proč se máme radovat. Slovo evangelium se vyskytuje nejčastěji u apoštola Pavla. V epištole k Římanům nám hned na začátku /1; 1-6/vy světluje, co evangelium znamená. Především je to zvěst Boží, nikoliv lidská, zvěst o jeho Synu, který, ač těleně člověk,,byl ustanoven za Syna Božího', což se prokázalo v moci Ducha svatého, který byl na ného vylit, a v slávě vzkříšení. Smrt poražena, Kristus zvítězil a stal se Pánem. A co je nejradostněj. ší, že my skrze něho jsme přijali milost, že my v něm a skrze něho jsme spaseni.
====================
doc00482620171128211827_002.jpg
====================
2 Na druhou část otázky nemohu dosti dobře odpovědět. V podobenstvích, myslím, vůbec nenajdeme nějaké, které by vyprávělo o tom, co je evangelium; dovídáme se pouze, jaké je to evangelium. Dgsledně řečeno jsou podobenství vlastně také evangeliem. Jenom proto můžeme z nich vyčíst, jaké je to poselství neboť podobenství nejsou žádným vysvětlováním, naopak potřebují vysvětlení k plnému pochopení, které je dáno jen některým. Kdo čte, rozuměj; kdo má uši, slyš./ Tak se můžeme dočíst, že símě evangelia se neujímá Te všech srdcích, tím mohutněji však vyroste v půdě dobré, že dar evangeliem zvěstovaný je tak obrovský, že jej ničím nemůžeme zaplatit, a právě proto že je tu pro všechny, zvěst o milosti odpuštění a vykoupení že tu je především pro hříšníky, neboť nepotřebují zdraví lékaře, ale nemocní, a komu bylo více odpuštěten budě více milovati, přesto však že musíme vše vynaložit, abychom se Bohu líbili, abychom dosáhli jeho ruky nám milostivě podané. Nikde v tom není lidstvu říkáno, co to je evangelium, nýbrž evangelium je z vě stováno; formulace toho, co je evangelium, je vždycky věcí lidskou, příliš lidskou, než aby mohla být pravdivá. Není možno mluvit o evangeliu a nezvěstovat je. Evangelium není věcí našeho názoru, nýbrž se zvěstí je spojena i výzva, abychom se rozhodli je bud přijmout nebo odmítnout; naprosto nelze je jenom pozorovat a více nebo méně objektivně se o něm vyjadřovat. no, hema III.: Jak asi došlo k sepsání evangelia? Z evangelistů se jediný Lukáš zmiňuje na začátku o příčinách, které jej vedly k sepsání evangelia. Mnozí prý usilovali o řádné vypravování a vylíčení života, smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista, a tím více Lukáš, neboť on to vše věděl přesně a jistě, jak ho s tím obeznámili ti, kteří s Ježíšem od počátku chodili a všechny skutky jeho viděli i slyšeli všechna jeho slova. A právě proto, že on to tak dobře věděl a že to všechno znal, rozhodl se o tom, z gruntu. pořádně napsati, aby čtenář /a bylo to určeno původně
doc00482620171128211827_002.jpg
====================
2 Na druhou část otázky nemohu dosti dobře odpovědět. V podobenstvích, myslím, vůbec nenajdeme nějaké, které by vyprávělo o tom, co je evangelium; dovídáme se pouze, jaké je to evangelium. Dgsledně řečeno jsou podobenství vlastně také evangeliem. Jenom proto můžeme z nich vyčíst, jaké je to poselství neboť podobenství nejsou žádným vysvětlováním, naopak potřebují vysvětlení k plnému pochopení, které je dáno jen některým. Kdo čte, rozuměj; kdo má uši, slyš./ Tak se můžeme dočíst, že símě evangelia se neujímá Te všech srdcích, tím mohutněji však vyroste v půdě dobré, že dar evangeliem zvěstovaný je tak obrovský, že jej ničím nemůžeme zaplatit, a právě proto že je tu pro všechny, zvěst o milosti odpuštění a vykoupení že tu je především pro hříšníky, neboť nepotřebují zdraví lékaře, ale nemocní, a komu bylo více odpuštěten budě více milovati, přesto však že musíme vše vynaložit, abychom se Bohu líbili, abychom dosáhli jeho ruky nám milostivě podané. Nikde v tom není lidstvu říkáno, co to je evangelium, nýbrž evangelium je z vě stováno; formulace toho, co je evangelium, je vždycky věcí lidskou, příliš lidskou, než aby mohla být pravdivá. Není možno mluvit o evangeliu a nezvěstovat je. Evangelium není věcí našeho názoru, nýbrž se zvěstí je spojena i výzva, abychom se rozhodli je bud přijmout nebo odmítnout; naprosto nelze je jenom pozorovat a více nebo méně objektivně se o něm vyjadřovat. no, hema III.: Jak asi došlo k sepsání evangelia? Z evangelistů se jediný Lukáš zmiňuje na začátku o příčinách, které jej vedly k sepsání evangelia. Mnozí prý usilovali o řádné vypravování a vylíčení života, smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista, a tím více Lukáš, neboť on to vše věděl přesně a jistě, jak ho s tím obeznámili ti, kteří s Ježíšem od počátku chodili a všechny skutky jeho viděli i slyšeli všechna jeho slova. A právě proto, že on to tak dobře věděl a že to všechno znal, rozhodl se o tom, z gruntu. pořádně napsati, aby čtenář /a bylo to určeno původně
====================
doc00482620171128211827_003.jpg
====================
3 Theofilovi/ zvěděl ve všem jistotu toho, čemu jest vyučován. Z toho můžeme však soudit i na ostatní evangelia; písemná zpráva je vždy spolehlivější a hlavně trvanlivější než ústní. Písemné vyjádření bývalo též považováno za zvláště závazné, neměnné a nezměnitelné, bývalo též ve větší vážnosti a bývalo jaksi projevem konečné platnosti. Hospodin psal svá přikázání na deska Mojžíšem přinesené; slova, piikauj která přikazuje, má Izrael nositi nejen v srdci a často je opět ovat i svým dětem a mluviti o nich, ale má je i napsati,nay veřejích domu svého a na branách svých'; stálost psaného je též podkladem příkazu: Milosrdenství a pravda nechť neopouštějí tě, přivaž je k hrdlu svému, napiš je na tabuli srdce svého. A tak vidíme, že zachování zvěsti evangelia v nejčistší podobě bylo hlavní pohnutkou při jeho sepisování.
doc00482620171128211827_003.jpg
====================
3 Theofilovi/ zvěděl ve všem jistotu toho, čemu jest vyučován. Z toho můžeme však soudit i na ostatní evangelia; písemná zpráva je vždy spolehlivější a hlavně trvanlivější než ústní. Písemné vyjádření bývalo též považováno za zvláště závazné, neměnné a nezměnitelné, bývalo též ve větší vážnosti a bývalo jaksi projevem konečné platnosti. Hospodin psal svá přikázání na deska Mojžíšem přinesené; slova, piikauj která přikazuje, má Izrael nositi nejen v srdci a často je opět ovat i svým dětem a mluviti o nich, ale má je i napsati,nay veřejích domu svého a na branách svých'; stálost psaného je též podkladem příkazu: Milosrdenství a pravda nechť neopouštějí tě, přivaž je k hrdlu svému, napiš je na tabuli srdce svého. A tak vidíme, že zachování zvěsti evangelia v nejčistší podobě bylo hlavní pohnutkou při jeho sepisování.
====================
doc00482620171128211827_004.jpg
====================
Thema I. -Fanda Thema II. /zastupuje Mirek/ Thema III. ? pův. Božena/ Thema IV. zastupuje LH/ Thema V.. Jaruška Thema VI. - Mirak Thema VII. - Eva Thema VIII. - LH Na 3.března 45. /po odložení/ Thema IV. Pokuste se o vysvětlení, proč můžeme nazvat Matoušovo evangelium, Král Izraele'? Je známo, že evangelia nebyla psána týmž lidem. Tak na př. naše evangelium podle sepsání sv. Matouše bylo určeno především židům. A nejenom určeno, ale by lo v jejich duchu psáno, mělo navázati na jejich myšlenkový svět i na jejich představy - ať už tak, že dokázalo jejich nemohoucnost a nepravdivost, anebo že splňovalo všeobeené očekávání a naplnilo proroctví. A tu stačí, když si uvědomíme, že celé myšlení tehde šího Židovstva vrcholilo v představách messiášských. K tomu poukazoval zákon i proroci, že má přijíti spasi tel, vysvoboditel Izraele, který zlomí sílu nepravých vládců a sám dosedne na trůn a kralovat i bude na věky v Izraeli. Všichni jej dychtivě očekávali, ale každý jinak. Všeobecně přijato však bylo učení, že přijde především politický osvoboditel, který zruší poddanství a pozdvihne slávu Izraele k hvězdám, takže bude nade všecky národy země. A nesmíme si myslit, že to byl jen nějaký povrchní názor. Vždyť i největší z proroků byl na rozpacích, když uslyšel o skutcích Kristových: Ty-li jsi ten, kterýž přijíti má, čili jiného čekati máme? A tak Židé ovšem nechápali očima lidskýma divných věcí Božích, Ježíše nepoznali a ukřižovali. Na všechny jeho řeči i na kázání apoštolů stále odpor vídali: Rouhání je řeč vaše. Neboť Ježíš nepřišel mocný v tomto světě, ale byl bezbranný, nepřátelům se silou neopřel, ale byl tichý a pokorný, neunikl jim,
doc00482620171128211827_004.jpg
====================
Thema I. -Fanda Thema II. /zastupuje Mirek/ Thema III. ? pův. Božena/ Thema IV. zastupuje LH/ Thema V.. Jaruška Thema VI. - Mirak Thema VII. - Eva Thema VIII. - LH Na 3.března 45. /po odložení/ Thema IV. Pokuste se o vysvětlení, proč můžeme nazvat Matoušovo evangelium, Král Izraele'? Je známo, že evangelia nebyla psána týmž lidem. Tak na př. naše evangelium podle sepsání sv. Matouše bylo určeno především židům. A nejenom určeno, ale by lo v jejich duchu psáno, mělo navázati na jejich myšlenkový svět i na jejich představy - ať už tak, že dokázalo jejich nemohoucnost a nepravdivost, anebo že splňovalo všeobeené očekávání a naplnilo proroctví. A tu stačí, když si uvědomíme, že celé myšlení tehde šího Židovstva vrcholilo v představách messiášských. K tomu poukazoval zákon i proroci, že má přijíti spasi tel, vysvoboditel Izraele, který zlomí sílu nepravých vládců a sám dosedne na trůn a kralovat i bude na věky v Izraeli. Všichni jej dychtivě očekávali, ale každý jinak. Všeobecně přijato však bylo učení, že přijde především politický osvoboditel, který zruší poddanství a pozdvihne slávu Izraele k hvězdám, takže bude nade všecky národy země. A nesmíme si myslit, že to byl jen nějaký povrchní názor. Vždyť i největší z proroků byl na rozpacích, když uslyšel o skutcích Kristových: Ty-li jsi ten, kterýž přijíti má, čili jiného čekati máme? A tak Židé ovšem nechápali očima lidskýma divných věcí Božích, Ježíše nepoznali a ukřižovali. Na všechny jeho řeči i na kázání apoštolů stále odpor vídali: Rouhání je řeč vaše. Neboť Ježíš nepřišel mocný v tomto světě, ale byl bezbranný, nepřátelům se silou neopřel, ale byl tichý a pokorný, neunikl jim,
====================
doc00482620171128211827_005.jpg
====================
ač mohl, ale dal se jim cele v moc, nezničil břemeno římské nadvlády, ale dával císaři, což jeho jest. To Židé nečekali, to nechtěli, a proto jej neuznali za svého Krále. Oni žádali, aby si tu hodnost v jejich očích zasloužil, aby si ji vysloužil. A poněvadž on sám nechtěl jít stezkami lidskými, ale chtěl být v těch věcích, které jsou Otce jeho, popouzelo je to tak, že nepřestali hledati pomsty, až jej ukřižovali. A tu přichází zpráva: Vstal jest z mrtvých. Zvítězil ne nad slabými jenom lidmi, ale zvítězil nad mocí pekel, nad smrtí. Přemohl hřích, rozbil jeho pouta a přinesl svému lidu spasení. To byla zvést o Messiáši. Ale Židé ji nepřijali. Matouš se rozhodl sepsat evangelium právě pro Židy. V nesčetných odkazech ukazuje jim věčnou vůli BohaOtce, který mnohokrát jejich otcům zaslíbil Spasitele. A ovšem, především jim dokazuje, že tento Spasitel již přišel, a že byl skutečně Králem nad králi a Pánem nad pány. A to opakuje Matouš ve stálých obměnách od počátku až do konce evangelia, které pakusuwZDÉMEN hané psal jako hlasité svědectví proti všem bludným hlasům: Ježíš Kristus je Králem. Stručně některé příklady: 2, 2; 21, 5 /odkaz na St.z./; а власний росоветовый podobenství nebeské.... : Podobno jest králoista! ¡ жениет жалый Matouš
doc00482620171128211827_005.jpg
====================
ač mohl, ale dal se jim cele v moc, nezničil břemeno římské nadvlády, ale dával císaři, což jeho jest. To Židé nečekali, to nechtěli, a proto jej neuznali za svého Krále. Oni žádali, aby si tu hodnost v jejich očích zasloužil, aby si ji vysloužil. A poněvadž on sám nechtěl jít stezkami lidskými, ale chtěl být v těch věcích, které jsou Otce jeho, popouzelo je to tak, že nepřestali hledati pomsty, až jej ukřižovali. A tu přichází zpráva: Vstal jest z mrtvých. Zvítězil ne nad slabými jenom lidmi, ale zvítězil nad mocí pekel, nad smrtí. Přemohl hřích, rozbil jeho pouta a přinesl svému lidu spasení. To byla zvést o Messiáši. Ale Židé ji nepřijali. Matouš se rozhodl sepsat evangelium právě pro Židy. V nesčetných odkazech ukazuje jim věčnou vůli BohaOtce, který mnohokrát jejich otcům zaslíbil Spasitele. A ovšem, především jim dokazuje, že tento Spasitel již přišel, a že byl skutečně Králem nad králi a Pánem nad pány. A to opakuje Matouš ve stálých obměnách od počátku až do konce evangelia, které pakusuwZDÉMEN hané psal jako hlasité svědectví proti všem bludným hlasům: Ježíš Kristus je Králem. Stručně některé příklady: 2, 2; 21, 5 /odkaz na St.z./; а власний росоветовый podobenství nebeské.... : Podobno jest králoista! ¡ жениет жалый Matouš
====================
doc00482620171128211827_006.jpg
====================
Na 22.února 1945. Thema VIII.: Co přináší ve své zvěsti Lukáš proti Matoušovi a Markovi ? Je zřejmé, že tu nejde o stanovení všech odchylek Lukášova podání od ostatních dvou; odpověd spatřuji v stručném přehledu nejdůležitějších rozdílů, a rozděluji si jej na dvě části, formální a obsahovou. 1 Hned na začátku Lukášova evangelia čteme nikde jinde se nevyskytující zprávu o narození Jana Křtitele a o jeho rodičích i příbuznosti Alžběty s matkou Ježíšovou 0 narození Páně se Lukáš proti Matoušovi rozepisuje mnohem šíře, i o mnohých událostech kolem toho /Simeon, Anna prorokyně/; chybí však vůbec zmínka o mudrcfcl od východu a o útěku do Egy pata. Po pokušení na poušti uvádí Lukáš na začátku Ježíšovy činnost i kázání jeho ve škole židovské. Z uzdrave rých si můžeme jmenovat na př. 18 let nemocno ženu /13, 11-13/ a člověka vodnatelného /14, 1-4/, kteří byli uzdraveni v den sváteční, dále 10 malomocných /17,12-14/, slepého u cesty 718,35-43/, služebníka nej, vyššího kněze na hoře Olivetské / 01ivové; 22,50-517, a jiné. Dále najdeme u Lukáše zmínku o vzkříšení mládence z Naim. Z divů je to na př. ujití ze středu nepřátel /4,30/ a ulovení množství ryb, až se trhaly sítě /5,4-6/, atd. Čteme tam i poznámky o Ježíšem uzdrav 22ných ženách: Marii Magdaléně, Johanně manželce Chuzově, Zuzanně a jiných, jinde opět o Marii a Martě /10, 38-42/. Z podobenství sluší uvést i odpověď na zákonníkovu otázku, kdo to je bližní /o milosrdném Samaritánu; 10,25/viast.30/- 37/, o příteli, který přichází o půlnoci si vypůjčit tři chleby /11,5-8/, o bohatém bláznu /12, 16-21/, o bdících služebnících /12,36-38/, o veliké večeři /14, 16-24/, o stavění věže a vedení války /14,28-33/ o marnotratném synu /15,11-32/, 0 nevěrném šafáři /16,1-8/,,o boháči a Lazarovi /16, 19-31/, i podobenství řečené těm, ,kteříž v sebe doufali, že by spravedliví byli, jiných sobě za nic nevážíce', totiž o farizeovi a publikánu /18,9-14/ a jine a jiné. 2. Lukáš obrací naše zraky na nejkráe
doc00482620171128211827_006.jpg
====================
Na 22.února 1945. Thema VIII.: Co přináší ve své zvěsti Lukáš proti Matoušovi a Markovi ? Je zřejmé, že tu nejde o stanovení všech odchylek Lukášova podání od ostatních dvou; odpověd spatřuji v stručném přehledu nejdůležitějších rozdílů, a rozděluji si jej na dvě části, formální a obsahovou. 1 Hned na začátku Lukášova evangelia čteme nikde jinde se nevyskytující zprávu o narození Jana Křtitele a o jeho rodičích i příbuznosti Alžběty s matkou Ježíšovou 0 narození Páně se Lukáš proti Matoušovi rozepisuje mnohem šíře, i o mnohých událostech kolem toho /Simeon, Anna prorokyně/; chybí však vůbec zmínka o mudrcfcl od východu a o útěku do Egy pata. Po pokušení na poušti uvádí Lukáš na začátku Ježíšovy činnost i kázání jeho ve škole židovské. Z uzdrave rých si můžeme jmenovat na př. 18 let nemocno ženu /13, 11-13/ a člověka vodnatelného /14, 1-4/, kteří byli uzdraveni v den sváteční, dále 10 malomocných /17,12-14/, slepého u cesty 718,35-43/, služebníka nej, vyššího kněze na hoře Olivetské / 01ivové; 22,50-517, a jiné. Dále najdeme u Lukáše zmínku o vzkříšení mládence z Naim. Z divů je to na př. ujití ze středu nepřátel /4,30/ a ulovení množství ryb, až se trhaly sítě /5,4-6/, atd. Čteme tam i poznámky o Ježíšem uzdrav 22ných ženách: Marii Magdaléně, Johanně manželce Chuzově, Zuzanně a jiných, jinde opět o Marii a Martě /10, 38-42/. Z podobenství sluší uvést i odpověď na zákonníkovu otázku, kdo to je bližní /o milosrdném Samaritánu; 10,25/viast.30/- 37/, o příteli, který přichází o půlnoci si vypůjčit tři chleby /11,5-8/, o bohatém bláznu /12, 16-21/, o bdících služebnících /12,36-38/, o veliké večeři /14, 16-24/, o stavění věže a vedení války /14,28-33/ o marnotratném synu /15,11-32/, 0 nevěrném šafáři /16,1-8/,,o boháči a Lazarovi /16, 19-31/, i podobenství řečené těm, ,kteříž v sebe doufali, že by spravedliví byli, jiných sobě za nic nevážíce', totiž o farizeovi a publikánu /18,9-14/ a jine a jiné. 2. Lukáš obrací naše zraky na nejkráe
====================
doc00482620171128211827_007.jpg
====================
- 2 na nejkrásnější snad stránku Ježíšova poslání. To nám zdůrazňují právě nejvícety ty příhody, řeči a ta podobenství, která nalézáme jejom u něho. Odevšad se ozývá ta nejznamenitější struna poselství evangelia: když lidé, ,viděvše to všichni, reptali, řkouce: K člověku hříšnému se obrátil,' tu odpovídá Ježíš: Dnes spasení stalo se domu tomuto.. /19,7;9/
doc00482620171128211827_007.jpg
====================
- 2 na nejkrásnější snad stránku Ježíšova poslání. To nám zdůrazňují právě nejvícety ty příhody, řeči a ta podobenství, která nalézáme jejom u něho. Odevšad se ozývá ta nejznamenitější struna poselství evangelia: když lidé, ,viděvše to všichni, reptali, řkouce: K člověku hříšnému se obrátil,' tu odpovídá Ježíš: Dnes spasení stalo se domu tomuto.. /19,7;9/