Pevná půda versus filosofie
| raw | skeny ◆ článek, česky, vznik: únor 1948
- in: Petra. Měsíčník středoškoláků Akademické YMKY, 1948, č. 3, str. 3 (únor) | el. forma
Strojový, zatím neredigovaný přepis
====================
Petra_023.jpg
====================
PEVNÁ -3PŮDA VERSUS FILOSOFIE Filosofie je doma jedině tam, kde jí ze mě mizí pod nohama a nebesa se etvírají. Emanuel Red 1, Přesnest, edbornest, vědeckost moderní filosofie je dílem moderní doby a nesmírným pokrokem. Nepotřebujeme už velkých mágů a ne věříme jejich tajemným proroctvím. Víme, že slunce není bůh, nýbrž pouký kamen; nehledáme v blesku víc než pouhý elektrický výboj; duha je jen přírodním zjevem, který si vykládáme lemem slunečních paprsků v dešťových kapkách; vlanatice jsou pouhým shlukem rozžhavených částic, putujících vesmírem pe dráze, kterou si dovedeme matematicky vypočítat; mer není trestem, nýbrž pouhým rozšířením infekčních chorob. Moderní věda již mnohé vysvětlila a ještě mnohé vysvětlí, Nepotřebujeme proroků ani jejich proroctví. Nevěříme jim. Chceme pevnou půdu pod nohama. Takové je asi vyznání dnešních lidí. Co se však myslí tou pevnou půdou? Vědecky zjistíme, že kámen shora puštěný padá dolů; že zvláštní druh mikrobů působí u králíků a lidí jistou chorobu, ale že takových následků není třebas u opic; že je procento zločinců dnes větší než před deseti lety. Pravda, to jsou fakta a leckdy i fakta zajímavá. Ale k čemu jsou takové poznatky? Abychom si vybudovali svůj názor? Jaký je smysl takové přesnosti a odbornosti, po které dnes tolik toužíme ? svých poznatků, za čím jdeme. kam směřujeme ? K čemu jí potřebujeme? Ce chceme udělat na základě 2 Co dovedeme tom říci ostatním lidem, aby nám porozuměli, aby s námi souhlasili a aby šli společnou cestou. aug Posledním cílem filosofie není ucelený názor na svět. Objektivně zjištěná a rozumem odhalená pravda má smysl jen v tom, že slouží našim zájmům. Poznaná skutečnost stojí na začátku našich činů, je předmětem, materiálem našich záměrů. Přírodou poznáváme proto, abychom ji mohli měnit, přetvářet a přizpůsobevat svým plánům. A filosofii jde právě o tyto plány, úmysly a záměry. Filosofie je ne poznává jenom a netřídí, nýbrž především měří a hodnotí posledním měřítkem, poslední hodnotou, totiž měří je ve énu poslední pravdy. A to je ovšem pravda jiná než na vědecká pravda, která znamenala postižení a vystižení skutečnusti, Věda nám může říci jen takovou pravdu, že lidé kradou, loupí, že se vraždí ve válkách a že se nenávidí v míru. To je pouhé konstatování, zjištění fakt, pouhé popsání a značení skuteéných případů. Filosofii však jde tu pravdu, která říká, že i kdyty se všichni lidé krádali a vraždili, že bude dál platiti, že to nemají dělat; a i kdyby se lidé sebe víc nenáviděli, že v pravdě se mají milovat. Tady skutečně filosofie stojí v oblacích a nikoli na zemi: její pravda není z této země, není z lidské společnosti, není s člověka. Její slova jsou pozdravem z jiných končin a svědectvím o pravdě, která tam má své království. A ukelem filosofie je připravit lidi na to, aby mohli porozumět tomuto poselství pravdy a aby pochopili, že pravda usty filosofů volá, aby šli za ní a aby v jejím jménu měnili svět. Ne bol jen ta filosofie. je pravá, která si je vědoma svého reformátorského poslání a která přináší program na obnovu starého a na postavení toho, co se zřítil, která chce obnovit člověka a která přichází uskutečnit nový řád mezi lidmi. Ale to vše ve jménu pravdy, jejímž je filosofie poslem a mluvčím. člověk, k němuž promlouvá filosofie, pecítí náhle, že všechno to, co považoval za pevné a nepohnutelné, se počíná drobit a rozpadat. Věci, které považoval za důležité a hlavní, ztrácejí svůj význam a objevují se hodnoty nové, dosud nic nevážené a za nic pekládané. Život lidský a jeho význam se bjevují v novém světle. Otázka po smyslu života a všeho vesmíru se vy jasňuje a dostává novou tvářnost: mění se v program, jenž směřuje k naplnění a vykonání toho, co je naším úkolem a posláním. Ano, filosofie je skutečmě doma jedině tam, kde ze mě mizí pod nohama a nevesa se otvírají. A právě proto se nikomu ani na okamžik ne smí zdát, že je filosofie vzdálena života. I když její pravda není z tohoto světa, je určena tomuto světu a ukazuje cestu k nápravě. A proto, kdykoli se hlásíme ik filosofii, k této královně svého života, musíme ukazovat, co dnes světu slibujeme, k čemu může našich theorií potřebovat člověk ve své denní práci, co zamýšlíme reformovat v jeho názorech, v literatuře, umění, politice, náboženství, v sociálním životě, To nepřestal Rádl nikdy zdůrazňovat a právě na něm se tomu mižeme učit. person LVH
Petra_023.jpg
====================
PEVNÁ -3PŮDA VERSUS FILOSOFIE Filosofie je doma jedině tam, kde jí ze mě mizí pod nohama a nebesa se etvírají. Emanuel Red 1, Přesnest, edbornest, vědeckost moderní filosofie je dílem moderní doby a nesmírným pokrokem. Nepotřebujeme už velkých mágů a ne věříme jejich tajemným proroctvím. Víme, že slunce není bůh, nýbrž pouký kamen; nehledáme v blesku víc než pouhý elektrický výboj; duha je jen přírodním zjevem, který si vykládáme lemem slunečních paprsků v dešťových kapkách; vlanatice jsou pouhým shlukem rozžhavených částic, putujících vesmírem pe dráze, kterou si dovedeme matematicky vypočítat; mer není trestem, nýbrž pouhým rozšířením infekčních chorob. Moderní věda již mnohé vysvětlila a ještě mnohé vysvětlí, Nepotřebujeme proroků ani jejich proroctví. Nevěříme jim. Chceme pevnou půdu pod nohama. Takové je asi vyznání dnešních lidí. Co se však myslí tou pevnou půdou? Vědecky zjistíme, že kámen shora puštěný padá dolů; že zvláštní druh mikrobů působí u králíků a lidí jistou chorobu, ale že takových následků není třebas u opic; že je procento zločinců dnes větší než před deseti lety. Pravda, to jsou fakta a leckdy i fakta zajímavá. Ale k čemu jsou takové poznatky? Abychom si vybudovali svůj názor? Jaký je smysl takové přesnosti a odbornosti, po které dnes tolik toužíme ? svých poznatků, za čím jdeme. kam směřujeme ? K čemu jí potřebujeme? Ce chceme udělat na základě 2 Co dovedeme tom říci ostatním lidem, aby nám porozuměli, aby s námi souhlasili a aby šli společnou cestou. aug Posledním cílem filosofie není ucelený názor na svět. Objektivně zjištěná a rozumem odhalená pravda má smysl jen v tom, že slouží našim zájmům. Poznaná skutečnost stojí na začátku našich činů, je předmětem, materiálem našich záměrů. Přírodou poznáváme proto, abychom ji mohli měnit, přetvářet a přizpůsobevat svým plánům. A filosofii jde právě o tyto plány, úmysly a záměry. Filosofie je ne poznává jenom a netřídí, nýbrž především měří a hodnotí posledním měřítkem, poslední hodnotou, totiž měří je ve énu poslední pravdy. A to je ovšem pravda jiná než na vědecká pravda, která znamenala postižení a vystižení skutečnusti, Věda nám může říci jen takovou pravdu, že lidé kradou, loupí, že se vraždí ve válkách a že se nenávidí v míru. To je pouhé konstatování, zjištění fakt, pouhé popsání a značení skuteéných případů. Filosofii však jde tu pravdu, která říká, že i kdyty se všichni lidé krádali a vraždili, že bude dál platiti, že to nemají dělat; a i kdyby se lidé sebe víc nenáviděli, že v pravdě se mají milovat. Tady skutečně filosofie stojí v oblacích a nikoli na zemi: její pravda není z této země, není z lidské společnosti, není s člověka. Její slova jsou pozdravem z jiných končin a svědectvím o pravdě, která tam má své království. A ukelem filosofie je připravit lidi na to, aby mohli porozumět tomuto poselství pravdy a aby pochopili, že pravda usty filosofů volá, aby šli za ní a aby v jejím jménu měnili svět. Ne bol jen ta filosofie. je pravá, která si je vědoma svého reformátorského poslání a která přináší program na obnovu starého a na postavení toho, co se zřítil, která chce obnovit člověka a která přichází uskutečnit nový řád mezi lidmi. Ale to vše ve jménu pravdy, jejímž je filosofie poslem a mluvčím. člověk, k němuž promlouvá filosofie, pecítí náhle, že všechno to, co považoval za pevné a nepohnutelné, se počíná drobit a rozpadat. Věci, které považoval za důležité a hlavní, ztrácejí svůj význam a objevují se hodnoty nové, dosud nic nevážené a za nic pekládané. Život lidský a jeho význam se bjevují v novém světle. Otázka po smyslu života a všeho vesmíru se vy jasňuje a dostává novou tvářnost: mění se v program, jenž směřuje k naplnění a vykonání toho, co je naším úkolem a posláním. Ano, filosofie je skutečmě doma jedině tam, kde ze mě mizí pod nohama a nevesa se otvírají. A právě proto se nikomu ani na okamžik ne smí zdát, že je filosofie vzdálena života. I když její pravda není z tohoto světa, je určena tomuto světu a ukazuje cestu k nápravě. A proto, kdykoli se hlásíme ik filosofii, k této královně svého života, musíme ukazovat, co dnes světu slibujeme, k čemu může našich theorií potřebovat člověk ve své denní práci, co zamýšlíme reformovat v jeho názorech, v literatuře, umění, politice, náboženství, v sociálním životě, To nepřestal Rádl nikdy zdůrazňovat a právě na něm se tomu mižeme učit. person LVH