Filosofie [rozhlasový slovník]
Strojový, zatím neredigovaný přepis
====================
doc01467320220131124637_001.jpg
====================
Filosofie Sons Heslo "filosofie" by do filosofického slovníku vlastně nemělo být zařazeno. Filosofie představuje sobě samé jeden z největších problémů. můžete říci, čim se zabývá, ale filosofie se může zabývat čímkoliv, ba přesněji řečeno: musí vztahovat vždycky ke k celku, k veškerenstvu. A nejen k celku světa, ale také k jednotlivým celkům ve světě. K celku ovšem náleží vždycky 1 kus jeho budoucnosti. Budouc Budoucnost je však necim, co jeste nenasteste ještě Filosofie se tak musí zabývat také tím, có/neni, nejen tím, co jest. A musí se zabývat ovšem pení, tedy minulostí. Dávno už nemůžeme spokojit s tím, že by se filosofie měla omezovat na to, co jest. S touto opravou můžeme přijmout velmi staré pochopení filosofie jako touhy po moudrosti a lásky k ní. Byl to prý Pythagoras, který pro sebe odmítl název "mudrc" (SOFOS), protože moudrost je vyhražena bohům, a první razil pojmenování "FILOSOFOS". Do hloubky tuto myšlenku propracoval Sókratés, jak tom svědčí Platón. Sókratés by 1 také první, kdo si uvědomil nutnost zápasu s tím, co bychom mohli nazvat ne-filosofií. Byl to pro něho prvním misté zápas dvojí frontě: jednak proti mnohovědění, my bychom dnes mohli snad mluvit o odbornictví či odborničení, které je svými poznatky a znalostmi jisto, jednak sofistům a sofistice i rétorice, neberoucím už otázku pravdy vůbec vážně. Platón také první píše o milování pravdy vedle lásky k moudrosti. Právě o pravdě platí, že ji filosof nikdy nemá, že nad ni nevládne, nýbrž jí jen dává k dispozici nechá pravdu vládnout nad sebod zasazuje za její vládu též ve světě. V tom smyslu také český myslitel Emanuel Rádl řekl, že nemáme my pravdu, ale pravda má nás. Ono dvojí úskalí, na němž filosofie troskotá a stává se nefilosofií spočívá tedy v tom, že jsme buď přesvědčeni, že už pravdu máme, že jsme se jí zmocnili, anebo že o pravdu you your food (heslo ****** rozhlas) ENNETAM feni 2*** *** Song frest www medle Thee ***** Free level
doc01467320220131124637_001.jpg
====================
Filosofie Sons Heslo "filosofie" by do filosofického slovníku vlastně nemělo být zařazeno. Filosofie představuje sobě samé jeden z největších problémů. můžete říci, čim se zabývá, ale filosofie se může zabývat čímkoliv, ba přesněji řečeno: musí vztahovat vždycky ke k celku, k veškerenstvu. A nejen k celku světa, ale také k jednotlivým celkům ve světě. K celku ovšem náleží vždycky 1 kus jeho budoucnosti. Budouc Budoucnost je však necim, co jeste nenasteste ještě Filosofie se tak musí zabývat také tím, có/neni, nejen tím, co jest. A musí se zabývat ovšem pení, tedy minulostí. Dávno už nemůžeme spokojit s tím, že by se filosofie měla omezovat na to, co jest. S touto opravou můžeme přijmout velmi staré pochopení filosofie jako touhy po moudrosti a lásky k ní. Byl to prý Pythagoras, který pro sebe odmítl název "mudrc" (SOFOS), protože moudrost je vyhražena bohům, a první razil pojmenování "FILOSOFOS". Do hloubky tuto myšlenku propracoval Sókratés, jak tom svědčí Platón. Sókratés by 1 také první, kdo si uvědomil nutnost zápasu s tím, co bychom mohli nazvat ne-filosofií. Byl to pro něho prvním misté zápas dvojí frontě: jednak proti mnohovědění, my bychom dnes mohli snad mluvit o odbornictví či odborničení, které je svými poznatky a znalostmi jisto, jednak sofistům a sofistice i rétorice, neberoucím už otázku pravdy vůbec vážně. Platón také první píše o milování pravdy vedle lásky k moudrosti. Právě o pravdě platí, že ji filosof nikdy nemá, že nad ni nevládne, nýbrž jí jen dává k dispozici nechá pravdu vládnout nad sebod zasazuje za její vládu též ve světě. V tom smyslu také český myslitel Emanuel Rádl řekl, že nemáme my pravdu, ale pravda má nás. Ono dvojí úskalí, na němž filosofie troskotá a stává se nefilosofií spočívá tedy v tom, že jsme buď přesvědčeni, že už pravdu máme, že jsme se jí zmocnili, anebo že o pravdu you your food (heslo ****** rozhlas) ENNETAM feni 2*** *** Song frest www medle Thee ***** Free level
====================
doc01467420220131124648_001.jpg
====================
nedbáme a dokonce X ji popiráme a považujeme za předsudek a iluzi. Mohli bychom říci, Bravda není žádné jsoucno, ale navzdory tomu, že není "jsoucí", je skutečnější než vše,co "jest", tato nejsoucí či nepředmětná. skutečnost je pro člověka důležitější než všechno, co je jen nebo take, 2005 AL A V tom spočívá také předpoklad řešení vztahu filosofie k odborným vědám. Filosofie vědy respektuje a zejména dává důraz na svou solidaritu s vědami v jejich úsilí o pravdivé poznání. Sama se však odbornou vědu považovat nemůže, protože si právě jakožto filosofie musí zachovat bytostný vztah k celku jednotlivým celkám, jednotlivé vědy se specializují vždycky na nějaký výsek nebo aspekt skutečnosti. Mohli bychom říci, že vědy si mezi sebe rozdělily části a zlomky univerza, ale že ani ve svém souhrnu a ve spolupráci (která ostatně není snadná) nejsou s to ono univerzum znovu integrovat; místo toho nám předkládají jakési multiverzum, jehož složky jsou jen poskládány vedle sebe, ale bez záruky, že nedošlo k nějakým ztrátám. Proto musí být filosof ve svém vztahu k vědám a jejich výsledkům obezřetný a kritický. Docela zvláštní a nezastupitelnou úlohou filosofie je kontrola a kritika samotného způsobu myšlení, a to jak ve vědách, tak ve filosofii. Žádná věda se nemůže v rámci své odborné kompetence zabývat způsobem svého myšlení, svými myšlenkovými prostředky a postupy. Zároveň se něčemu takovémtr nemůže ani vyhnout, protože kvalita vědecké práce je závislá na kvalite vedcova myšlení., A tak má vědec před A tak niniej much V sebou dvojí možnost řešent: buď bude své myšlení kontrolovat diletantsky a ohrozí tim i svou odbornou úroveň, anebo to bude dělat filosoficky poučeně. To jistě není žádná absolutní záruka, ale významná pomoc V tom, aby neopakoval chyby a aby se nedopouštěl omylů, které už jako chyby a omyly byly jednou rozpoznány. Ve vědě dnes Pracuji vědečtí rutinéři vědečtí nádeníci; ti jistě filosofii ke své práci nepotřebují což neznamená, že ji nepotřebují jinak). Špičkoví vědci se však bez filosofické erudice neobejdou, chtějí-li se vyhnout
doc01467420220131124648_001.jpg
====================
nedbáme a dokonce X ji popiráme a považujeme za předsudek a iluzi. Mohli bychom říci, Bravda není žádné jsoucno, ale navzdory tomu, že není "jsoucí", je skutečnější než vše,co "jest", tato nejsoucí či nepředmětná. skutečnost je pro člověka důležitější než všechno, co je jen nebo take, 2005 AL A V tom spočívá také předpoklad řešení vztahu filosofie k odborným vědám. Filosofie vědy respektuje a zejména dává důraz na svou solidaritu s vědami v jejich úsilí o pravdivé poznání. Sama se však odbornou vědu považovat nemůže, protože si právě jakožto filosofie musí zachovat bytostný vztah k celku jednotlivým celkám, jednotlivé vědy se specializují vždycky na nějaký výsek nebo aspekt skutečnosti. Mohli bychom říci, že vědy si mezi sebe rozdělily části a zlomky univerza, ale že ani ve svém souhrnu a ve spolupráci (která ostatně není snadná) nejsou s to ono univerzum znovu integrovat; místo toho nám předkládají jakési multiverzum, jehož složky jsou jen poskládány vedle sebe, ale bez záruky, že nedošlo k nějakým ztrátám. Proto musí být filosof ve svém vztahu k vědám a jejich výsledkům obezřetný a kritický. Docela zvláštní a nezastupitelnou úlohou filosofie je kontrola a kritika samotného způsobu myšlení, a to jak ve vědách, tak ve filosofii. Žádná věda se nemůže v rámci své odborné kompetence zabývat způsobem svého myšlení, svými myšlenkovými prostředky a postupy. Zároveň se něčemu takovémtr nemůže ani vyhnout, protože kvalita vědecké práce je závislá na kvalite vedcova myšlení., A tak má vědec před A tak niniej much V sebou dvojí možnost řešent: buď bude své myšlení kontrolovat diletantsky a ohrozí tim i svou odbornou úroveň, anebo to bude dělat filosoficky poučeně. To jistě není žádná absolutní záruka, ale významná pomoc V tom, aby neopakoval chyby a aby se nedopouštěl omylů, které už jako chyby a omyly byly jednou rozpoznány. Ve vědě dnes Pracuji vědečtí rutinéři vědečtí nádeníci; ti jistě filosofii ke své práci nepotřebují což neznamená, že ji nepotřebují jinak). Špičkoví vědci se však bez filosofické erudice neobejdou, chtějí-li se vyhnout
====================
doc01467520220131124659_001.jpg
====================
zbytečným omylům právě ve svém myšlení.. Co to tedy je filosofie? Neexistuje žádná mimofilosofická instance, která by to mohla rozhodnout. Sama filosofie o tom však rozhoduje každým svým krokem, jímž přesahuje to, čím až dosud sama byla. To-nemůžeme do budoucnosti žádným způsobem opezit a vymezit. Filosofie je . to, co dělají filosofové; ale ani to nám nepomůže, neboť filosofem se stává jen ten, kde filosofuje, ti. kdo pěstuje opravdovou filosofii. A tak Musime se proto • pokojit jen jakýmsi pomocným výkolíčkováním terénu, kudy se filosofie pohybuje. Je to oblast myšlení, které svou a to je pozornost obrátilo samo svět reflexe. Filosofická reflexe má některé náležitosti, které ji odlišují od jiných typů reflexí. Je to především systematičnost, která ií dovoluje se účinněji vztáhnout k celku a k celkém (systémy však nikdy nesmí filosof mi sebe, Potom dale kritičnost, ustavičně zaměřovaná vůči všemu a také vůči sobě (tato kritičnost se zase nesmí zvrhnout v naprostou skepsi, nebot její smysluplnost je založena na odhalování pravé tváře skutečnosti ve světle pravdy). A konečně to je principiálnost filosofické reflexe Masaryk to kdysi formuloval jako "donikání k principům". Patočka zase mluvil o tom, že filosof postupuje kupředu, když couvá, Obojí chtělo naznačit nutnost osofie žádný svůj počátek, žádné své východisko považovat za nepochybný či dokonce samozřejmý. Obrazně lze říci, že filosof musí systematicky podřezávat každou větev, na které právě sedí. Tuto povinnost z něho nikdo nesejme, a také mu v jejím plnění nikdo definitivně nezabrání. Vždyť to úzce, toho, aby filosofie žádný ano perozlučně souvisí s jeho nejvlastnější povolanosti, totiž Vždyť je povolán € kim, jak mus všechno stavět do světla pravdy, a tak vidět v i sebe stále dál, pravém světle. Podmínkou tu je ovšem, že do pravého světla staví také sám sebe a celou filosofii A protože filosofie toto jeho poslání nevyčerpatelné. Chápeme-li člověka jako bytost, která je víc než každá jiná určena pravdou, pak je filosofie pro lidský rod také neprosto nezbytná, nepostradatelná a nezatupitelná. 26. 2.1991 медии j 2000 Feed www. ******** Foog frost
doc01467520220131124659_001.jpg
====================
zbytečným omylům právě ve svém myšlení.. Co to tedy je filosofie? Neexistuje žádná mimofilosofická instance, která by to mohla rozhodnout. Sama filosofie o tom však rozhoduje každým svým krokem, jímž přesahuje to, čím až dosud sama byla. To-nemůžeme do budoucnosti žádným způsobem opezit a vymezit. Filosofie je . to, co dělají filosofové; ale ani to nám nepomůže, neboť filosofem se stává jen ten, kde filosofuje, ti. kdo pěstuje opravdovou filosofii. A tak Musime se proto • pokojit jen jakýmsi pomocným výkolíčkováním terénu, kudy se filosofie pohybuje. Je to oblast myšlení, které svou a to je pozornost obrátilo samo svět reflexe. Filosofická reflexe má některé náležitosti, které ji odlišují od jiných typů reflexí. Je to především systematičnost, která ií dovoluje se účinněji vztáhnout k celku a k celkém (systémy však nikdy nesmí filosof mi sebe, Potom dale kritičnost, ustavičně zaměřovaná vůči všemu a také vůči sobě (tato kritičnost se zase nesmí zvrhnout v naprostou skepsi, nebot její smysluplnost je založena na odhalování pravé tváře skutečnosti ve světle pravdy). A konečně to je principiálnost filosofické reflexe Masaryk to kdysi formuloval jako "donikání k principům". Patočka zase mluvil o tom, že filosof postupuje kupředu, když couvá, Obojí chtělo naznačit nutnost osofie žádný svůj počátek, žádné své východisko považovat za nepochybný či dokonce samozřejmý. Obrazně lze říci, že filosof musí systematicky podřezávat každou větev, na které právě sedí. Tuto povinnost z něho nikdo nesejme, a také mu v jejím plnění nikdo definitivně nezabrání. Vždyť to úzce, toho, aby filosofie žádný ano perozlučně souvisí s jeho nejvlastnější povolanosti, totiž Vždyť je povolán € kim, jak mus všechno stavět do světla pravdy, a tak vidět v i sebe stále dál, pravém světle. Podmínkou tu je ovšem, že do pravého světla staví také sám sebe a celou filosofii A protože filosofie toto jeho poslání nevyčerpatelné. Chápeme-li člověka jako bytost, která je víc než každá jiná určena pravdou, pak je filosofie pro lidský rod také neprosto nezbytná, nepostradatelná a nezatupitelná. 26. 2.1991 медии j 2000 Feed www. ******** Foog frost