970101-1

Barrow (7632, s. 151) cituje v záhlaví jedné kapitoly Reinholda Niebuhra, že „pravda někdy vjíždí do dějin na hřbetě omylu“. Tento výrok je možno opravit v tom smyslu, že se to nestává někdy, nýbrž vždycky (nebo téměř vždycky). Vědění nutně předchází nevědění, poznání předchází neznalost, neboť poznání je přechodem od neznalosti ke znalosti a vědění. Dokonce tu nejde jen o nějakou pravděpodobnost, ale o souvislost, ba sepjatost přímo principiální či fundamentální. Tam, kde není žádného omylu, protože tam žádný omyl být nemůže, tam nemůže „vjíždět do dějin“ ani pravda. Kde není možný omyl, tam není možná ani pravda (ve smyslu pravdivého poznatku, pravdivé myšlenky, pravdivé teorie atd.).

(Písek, 970101-1.)