K problému nepředmětných intencí
| raw | skeny ◆ poznámky, česky, vznik: 25. 1. 1994 ◆ poznámka: Hejdánek zařadil text do složky, kde shromažďoval materiály k plánovaným knihám - možná jde o nedopsaný text, který měl vyjít v druhém vydání knihy Nepředmětnost v myšlení a ve skutečnosti. (vyšlo 1997).
Strojový, zatím neredigovaný přepis
====================
042 (modrý sešit s kroužkovou vazbou).jpg
====================
I prf 2 K problému nepředmětných intenci 00.1 Problém předmětných a nepředmětných intencí představuje téma velmi rozlehlé, které nelze uspokojivě zařadit do jediné filosofické disciplíny. Není to jen proto, že obecně filosofické disciplíny mají zásadně jiný vztah k celku filosofie než vědecké subdisciplíny k určité odborné vědě, totiž že každá filosofická disciplína musí být v jistém základním smyslu filosofií celou a že její odlišnost spočívá jen v metodickém soustředění na určitý okruh problematiky. Jak problém intencionality, tak problém předmětnosti má více ohnisek či jakýchsi gravitačních center, takže je možno k našemu tématu přistupovat z různých východisek a tedy i za pomoci rozmanitých metod. Motivy rozhodnutí pro to či ono východisko mohou být výzkumné, strategické, systematické, pedagogické nebo jiné. 00.2 V následujícím výkladu se zprvu přidržím toho ohniska, které beze sporu náleží do kompetence filosofické logiky. Obhájit filosoficko-logické hledisko znamená především vyjasnit vztah resp. distanci neboli "nevztah" filosofické logiky na jedné straně vůči psychologii, na druhé straně pak vůči tradiční formální logice jakož i vůči tzv. moderní logice. Vymezením tohto druhu se tu pochopitelně nebudu zabývat, protože by nás to odvedlo k jinému, snad ještě rozsáhlejšímu tématu, jemuž je naše téma v jistém smyslu podřazeno a podřízeno (s tou výhradou, kterou jsme před chvílí uvedli). 00.3 S upozorněním, že existují možné přístupy jiné, se na začátku soustředíme na otázku pojmů a pojmovosti, a to v takovém chápání obojího, aby se z toho stalo bez dalšího podrobného vysvětlování zřejmým, že ani psychologie, ani moderní logika nedisponují myšlenkovými prostředky, jimiž by se o řešení celkového problému mohly legitimně byť jen pokusit. Řešení problému pojmového myšlení bude jistě s výhodou opírat některé své částečné úsudky o některá zjištění psychologická nebo zase formálně logická či moderně logická, ale bude je muset nutně překračovat (a to způsobem, v němž filosof ani psycholog, ani logik nebudou moci dost dobře doprovázet). 00.4 Hned prvním krokem se dostáváme na půdu historickou, totiž k otázce geneze pojmového myšlení. Ne každé myšlení je totiž eo ipso myšlením, které pracuje s pojmy a je pojmově organizováno resp. strukturováno. A právě to je třeba co nejpřesněji rozlišit. To také nemůže být provedeno důsledně a do detailu, nýbrž pouze naznačeno. Nejsme však odkázáni pouze na nějaké konstrukce, ale máme jednak stále ještě k dispozici sice již mizící, ale přece jen ještě přetrvávající zbytky předpojmového myšlení "přírodních národů", zejména však můžeme doklady nepojmového myšlení spolehlivě najít u básníků a v umění vůbec. [01 myšlení předpojmové a vynález pojmů]
042 (modrý sešit s kroužkovou vazbou).jpg
====================
I prf 2 K problému nepředmětných intenci 00.1 Problém předmětných a nepředmětných intencí představuje téma velmi rozlehlé, které nelze uspokojivě zařadit do jediné filosofické disciplíny. Není to jen proto, že obecně filosofické disciplíny mají zásadně jiný vztah k celku filosofie než vědecké subdisciplíny k určité odborné vědě, totiž že každá filosofická disciplína musí být v jistém základním smyslu filosofií celou a že její odlišnost spočívá jen v metodickém soustředění na určitý okruh problematiky. Jak problém intencionality, tak problém předmětnosti má více ohnisek či jakýchsi gravitačních center, takže je možno k našemu tématu přistupovat z různých východisek a tedy i za pomoci rozmanitých metod. Motivy rozhodnutí pro to či ono východisko mohou být výzkumné, strategické, systematické, pedagogické nebo jiné. 00.2 V následujícím výkladu se zprvu přidržím toho ohniska, které beze sporu náleží do kompetence filosofické logiky. Obhájit filosoficko-logické hledisko znamená především vyjasnit vztah resp. distanci neboli "nevztah" filosofické logiky na jedné straně vůči psychologii, na druhé straně pak vůči tradiční formální logice jakož i vůči tzv. moderní logice. Vymezením tohto druhu se tu pochopitelně nebudu zabývat, protože by nás to odvedlo k jinému, snad ještě rozsáhlejšímu tématu, jemuž je naše téma v jistém smyslu podřazeno a podřízeno (s tou výhradou, kterou jsme před chvílí uvedli). 00.3 S upozorněním, že existují možné přístupy jiné, se na začátku soustředíme na otázku pojmů a pojmovosti, a to v takovém chápání obojího, aby se z toho stalo bez dalšího podrobného vysvětlování zřejmým, že ani psychologie, ani moderní logika nedisponují myšlenkovými prostředky, jimiž by se o řešení celkového problému mohly legitimně byť jen pokusit. Řešení problému pojmového myšlení bude jistě s výhodou opírat některé své částečné úsudky o některá zjištění psychologická nebo zase formálně logická či moderně logická, ale bude je muset nutně překračovat (a to způsobem, v němž filosof ani psycholog, ani logik nebudou moci dost dobře doprovázet). 00.4 Hned prvním krokem se dostáváme na půdu historickou, totiž k otázce geneze pojmového myšlení. Ne každé myšlení je totiž eo ipso myšlením, které pracuje s pojmy a je pojmově organizováno resp. strukturováno. A právě to je třeba co nejpřesněji rozlišit. To také nemůže být provedeno důsledně a do detailu, nýbrž pouze naznačeno. Nejsme však odkázáni pouze na nějaké konstrukce, ale máme jednak stále ještě k dispozici sice již mizící, ale přece jen ještě přetrvávající zbytky předpojmového myšlení "přírodních národů", zejména však můžeme doklady nepojmového myšlení spolehlivě najít u básníků a v umění vůbec. [01 myšlení předpojmové a vynález pojmů]
====================
069 (béžový sešit s kroužkovou vazbou).jpg
====================
I prf MM 1 K problému nepředmětných intencí 01 myšlení předpojmové a vynález pojmů 02 upevnění distance mezi mínícím a míněným 03 problém reprezentace a tzv. adekvace 04 představa jako představující (něco) 05 představa jako představované 06 rozdvojení představující intence (bifurkace) 07 nutnost zavedení "intencionálního předmětu" 08 povaha intencionálního předmětu a důležitost geometrie 09 nemožnost zahlédnout skutečnost "jak jest" (nesubjektivně) 10 požadavek objektivity: vidět skutečnost prizmatem intencionálního předmětu, tj. vtisknout jí jeho charakter: zpředmětnit ji 13 14 15 16 11 je skutečnost sama o sobě předmětná? nutnost rozlišování dvou stránek. každé skutečnosti (předmětné a nepředmětné) 12 jak se setkáváme se skutečnostmi? obvykle je taková skutečnost "před námi", tj. ukazuje nám svůj vnějšek (vnější stránku) nutnost upřesnění slova "vnější" a "vnějšek" pomocí analýzy ukazování rozdíl mezi tím, jak se nějaká skutečnost "ukazuje" a jak se "jeví": ukazovat se může pouze vnějšek důsledky pro časový charakter skutečnosti; vyvstává problém, co to je skutečnost (= skutečná skutečnost) nutnost rozlišení mezi "pravými" a "nepravými" jsoucny
069 (béžový sešit s kroužkovou vazbou).jpg
====================
I prf MM 1 K problému nepředmětných intencí 01 myšlení předpojmové a vynález pojmů 02 upevnění distance mezi mínícím a míněným 03 problém reprezentace a tzv. adekvace 04 představa jako představující (něco) 05 představa jako představované 06 rozdvojení představující intence (bifurkace) 07 nutnost zavedení "intencionálního předmětu" 08 povaha intencionálního předmětu a důležitost geometrie 09 nemožnost zahlédnout skutečnost "jak jest" (nesubjektivně) 10 požadavek objektivity: vidět skutečnost prizmatem intencionálního předmětu, tj. vtisknout jí jeho charakter: zpředmětnit ji 13 14 15 16 11 je skutečnost sama o sobě předmětná? nutnost rozlišování dvou stránek. každé skutečnosti (předmětné a nepředmětné) 12 jak se setkáváme se skutečnostmi? obvykle je taková skutečnost "před námi", tj. ukazuje nám svůj vnějšek (vnější stránku) nutnost upřesnění slova "vnější" a "vnějšek" pomocí analýzy ukazování rozdíl mezi tím, jak se nějaká skutečnost "ukazuje" a jak se "jeví": ukazovat se může pouze vnějšek důsledky pro časový charakter skutečnosti; vyvstává problém, co to je skutečnost (= skutečná skutečnost) nutnost rozlišení mezi "pravými" a "nepravými" jsoucny
====================
071 (béžový sešit s kroužkovou vazbou).jpg
====================
I X problému nepředmětných intencí 00.1 Problém předmětných a nepředmětných intencí představuje téma velmi rozlehlé, které nelze uspokojivě zařadit do jediné filosofické disciplíny. Není to jen proto, že obecně filosofické disciplíny mají zásadně jiný vztah k celku filosofie než vědecké subdisciplíny k určité odborné vědě, totiž že každá filosofická disciplína musí být v jistém základním smyslu filosofií celou a že její odlišnost spočívá jen v metodickém soustředění na určitý okruh problematiky. Jak problém intencionality, tak problém předmětnosti má více ohnisek či jakýchsi gravitačních center, takže je možno k našemu tématu přistupovat z různých východisek a tedy i za pomoci rozmanitých metod. Motivy rozhodnutí pro to či ono východisko mohou být výzkumné, strategické, systematické, pedagogické nebo jiné. 00.2 V následujícím výkladu se zprvu přidržím toho ohniska, které beze sporu náleží do kompetence filosofické logiky. Obhájit filosoficko-logické hledisko znamená především vyjasnit vztah resp. distanci neboli "nevztah" filosofické logiky na jedné straně vůči psychologii, na druhé straně pak vůči tradiční formální logice jakož i vůči tzv. moderní logice. Vymezením tohto druhu se tu pochopitelně nebudu zabývat, protože by nás to odvedlo k jinému, snad ještě rozsáhlejšímu tématu, jemuž je naše téma v jistém smyslu podřazeno a podřízeno (s tou výhradou, kterou jsme před chvílí uvedli). 00.3 S upozorněním, že existují možné přístupy jiné, se na začátku soustředíme na otázku pojmů a pojmovosti, a to v takovém chápání obojího, aby se z toho stalo bez dalšího podrobného vysvětlování zřejmým, že ani psychologie, ani moderní logika nedisponují myšlenkovými prostředky, jimiž by se o řešení celkového problému mohly legitimně byť jen pokusit. Rešení problému pojmového myšlení bude jistě s výhodou opírat některé své částečné úsudky o některá zjištění psychologická nebo zase formálně logická či moderně logická, ale bude je muset nutně překračovat (a to způsobem, v němž filosofa ani psycholog, ani logik nebudou moci dost dobře doprovázet). 00.4 Hned prvním krokem se dostáváme na půdu historickou, totiž k otázce geneze pojmového myšlení. Ne každé myšlení je totiž eo ipso myšlením, které pracuje s pojmy a je pojmově organizováno resp. strukturováno. A právě to je třeba co nejpřesněji rozlišit. To také nemůže být provedeno důsledně a do detailu, nýbrž pouze naznačeno. Nejsme však odkázáni pouze na nějaké konstrukce, ale máme jednak stále ještě k dispozici sice již mizící, ale přece jen ještě přetrvávající zbytky předpojmového myšlení "přírodních národů", zejména však můžeme doklady nepojmového myšlení spolehlivě najít u básníků a v umění vůbec.
071 (béžový sešit s kroužkovou vazbou).jpg
====================
I X problému nepředmětných intencí 00.1 Problém předmětných a nepředmětných intencí představuje téma velmi rozlehlé, které nelze uspokojivě zařadit do jediné filosofické disciplíny. Není to jen proto, že obecně filosofické disciplíny mají zásadně jiný vztah k celku filosofie než vědecké subdisciplíny k určité odborné vědě, totiž že každá filosofická disciplína musí být v jistém základním smyslu filosofií celou a že její odlišnost spočívá jen v metodickém soustředění na určitý okruh problematiky. Jak problém intencionality, tak problém předmětnosti má více ohnisek či jakýchsi gravitačních center, takže je možno k našemu tématu přistupovat z různých východisek a tedy i za pomoci rozmanitých metod. Motivy rozhodnutí pro to či ono východisko mohou být výzkumné, strategické, systematické, pedagogické nebo jiné. 00.2 V následujícím výkladu se zprvu přidržím toho ohniska, které beze sporu náleží do kompetence filosofické logiky. Obhájit filosoficko-logické hledisko znamená především vyjasnit vztah resp. distanci neboli "nevztah" filosofické logiky na jedné straně vůči psychologii, na druhé straně pak vůči tradiční formální logice jakož i vůči tzv. moderní logice. Vymezením tohto druhu se tu pochopitelně nebudu zabývat, protože by nás to odvedlo k jinému, snad ještě rozsáhlejšímu tématu, jemuž je naše téma v jistém smyslu podřazeno a podřízeno (s tou výhradou, kterou jsme před chvílí uvedli). 00.3 S upozorněním, že existují možné přístupy jiné, se na začátku soustředíme na otázku pojmů a pojmovosti, a to v takovém chápání obojího, aby se z toho stalo bez dalšího podrobného vysvětlování zřejmým, že ani psychologie, ani moderní logika nedisponují myšlenkovými prostředky, jimiž by se o řešení celkového problému mohly legitimně byť jen pokusit. Rešení problému pojmového myšlení bude jistě s výhodou opírat některé své částečné úsudky o některá zjištění psychologická nebo zase formálně logická či moderně logická, ale bude je muset nutně překračovat (a to způsobem, v němž filosofa ani psycholog, ani logik nebudou moci dost dobře doprovázet). 00.4 Hned prvním krokem se dostáváme na půdu historickou, totiž k otázce geneze pojmového myšlení. Ne každé myšlení je totiž eo ipso myšlením, které pracuje s pojmy a je pojmově organizováno resp. strukturováno. A právě to je třeba co nejpřesněji rozlišit. To také nemůže být provedeno důsledně a do detailu, nýbrž pouze naznačeno. Nejsme však odkázáni pouze na nějaké konstrukce, ale máme jednak stále ještě k dispozici sice již mizící, ale přece jen ještě přetrvávající zbytky předpojmového myšlení "přírodních národů", zejména však můžeme doklady nepojmového myšlení spolehlivě najít u básníků a v umění vůbec.
====================
073 (béžový sešit s kroužkovou vazbou).jpg
====================
I [01 myšlení předpojmové a vynález pojmů] 01.1 Aniž bychom se směli domnívat, že je tím vyčerpáno vše, můžeme jeden z hlavních rozdílů mezi myšlením předpojmovým (nebo prostě nepojmovým) a myšlením pojmovým vidět v odlišné funkci slova. Pro archaického člověka, ale s jistým omezením i pro dnešního čtenáře poezie, přivolává slovo do přítomnosti nějakou skutečnost, obvykle pak situaci a děj. Původně nejde nikdy o jediné, izolované slovo, což souvisí nejen s narativní povahou mýtu, ale také s vazbou mezi slovem a mimikou, celkovým výrazem, gesty a také předběžnou povědomostí, oč "vcelku" jde či má jít. Zpřítomňovalo se to, co tu už nějak bylo, co se stalo, k čemu se lidé mohli vracet jako ke známému a tedy již nějak zažitému a tím upevněnému. Pokud šlo o něco vskutku nového, mohlo nastat dvojí: bud bylo zapotřebí opakovaných vyprávění, jichž se nováčci (zejména děti) směli a mohli zúčastňovat, anebo šlo o zvláště významné resp. z nějakých "důvodů" zvýznamněné skutečnosti, a pak jedinou cestou bylo zasvěcení (iniciace). 01.2 člověk oslovený byl tedy vytrhován ze své přítomnosti do přítomnosti "vlastní", "pravé", která nebyla závislá na okolnostech a tedy ani ohrožována okolnostmi, bylo možno se do ní utéci a najít v ní svůj domov-. Tato přítomnost byla jednak přítomností všeho, co se už událo a co bylo možno jako minulé vyvolat do přítomnosti, a jednak přítomností osobní, vlastní při všem tom, co takto bylo přivoláno. Slovo resp. svět slova se tak stal zvláštním světem, přesněji řečeno prvním skutečným světem člověka, jeho skutečným domovem. Toto slovo, které se stalo světem a v kterém člověk mohl žít a v kterém se dokonce cítil být doma, bylo slovo mytické, slovo narativní, postupně přerůstající ve slov o epické, v epos. Vypravování vytrhovalo člověka z nahodilých okolností a přesazovalo ho doprostřed významného dějství nadčasového, dnes můžeme říkat praminulého. 01.3 slovo přivolává do přítomnosti (magický účin); pro zvíře přivolává do přítomnosti např. pach; jaký tu je rozdíl? 02 upevnění distance mezi mínícím a míněným 03 problém reprezentace a tzv. adekvace 04 představa jako představující (něco) 05 představa jako představované 06 rozdvojení představující intence (bifurkace)
073 (béžový sešit s kroužkovou vazbou).jpg
====================
I [01 myšlení předpojmové a vynález pojmů] 01.1 Aniž bychom se směli domnívat, že je tím vyčerpáno vše, můžeme jeden z hlavních rozdílů mezi myšlením předpojmovým (nebo prostě nepojmovým) a myšlením pojmovým vidět v odlišné funkci slova. Pro archaického člověka, ale s jistým omezením i pro dnešního čtenáře poezie, přivolává slovo do přítomnosti nějakou skutečnost, obvykle pak situaci a děj. Původně nejde nikdy o jediné, izolované slovo, což souvisí nejen s narativní povahou mýtu, ale také s vazbou mezi slovem a mimikou, celkovým výrazem, gesty a také předběžnou povědomostí, oč "vcelku" jde či má jít. Zpřítomňovalo se to, co tu už nějak bylo, co se stalo, k čemu se lidé mohli vracet jako ke známému a tedy již nějak zažitému a tím upevněnému. Pokud šlo o něco vskutku nového, mohlo nastat dvojí: bud bylo zapotřebí opakovaných vyprávění, jichž se nováčci (zejména děti) směli a mohli zúčastňovat, anebo šlo o zvláště významné resp. z nějakých "důvodů" zvýznamněné skutečnosti, a pak jedinou cestou bylo zasvěcení (iniciace). 01.2 člověk oslovený byl tedy vytrhován ze své přítomnosti do přítomnosti "vlastní", "pravé", která nebyla závislá na okolnostech a tedy ani ohrožována okolnostmi, bylo možno se do ní utéci a najít v ní svůj domov-. Tato přítomnost byla jednak přítomností všeho, co se už událo a co bylo možno jako minulé vyvolat do přítomnosti, a jednak přítomností osobní, vlastní při všem tom, co takto bylo přivoláno. Slovo resp. svět slova se tak stal zvláštním světem, přesněji řečeno prvním skutečným světem člověka, jeho skutečným domovem. Toto slovo, které se stalo světem a v kterém člověk mohl žít a v kterém se dokonce cítil být doma, bylo slovo mytické, slovo narativní, postupně přerůstající ve slov o epické, v epos. Vypravování vytrhovalo člověka z nahodilých okolností a přesazovalo ho doprostřed významného dějství nadčasového, dnes můžeme říkat praminulého. 01.3 slovo přivolává do přítomnosti (magický účin); pro zvíře přivolává do přítomnosti např. pach; jaký tu je rozdíl? 02 upevnění distance mezi mínícím a míněným 03 problém reprezentace a tzv. adekvace 04 představa jako představující (něco) 05 představa jako představované 06 rozdvojení představující intence (bifurkace)
====================
074 (béžový sešit s kroužkovou vazbou).jpg
====================
TSUST sia prevots JOOSE Диля 30.4. Thinkel, (vomLogan 17 dan) 17.00 3321 1313150375 Isonnoling ob ovole svalovfig afssog onsd jeogobovog von sedbang lyd Tomiga solenry e éventogesha Ineleva 101 10 J20do 10.4. auletu_ acrtat mod doetzonl ofel vosob tüve Ite JILBA metv ing Injesly Indozo he Nowo Wo minelaya 1596 Dibson MolavelH TSDEV MVVODIGO minglave myjeij (16.5.) fürquèves de conferencs "fbovib" doy deten Juże odgt Năvol5 majeve ons 200 104090 Aston Leivuoe too ovole snavolos 9093 DOXIMİn #vol2 & Cadenablin далак 028 (2003) de 184.92 (4-5 Man) JYV Jeży Fizchn dembac vd Inviseren ovole èxidva ovole tontity ab odammensyv benteongob on olsvoseesiaTORMORSVS Iošju in ob 92 onion olvd Inizon Loxo batiňa venbor Alvd. tzonsoring Etzommojtrg ob Jelo onblo Vnevoleox dovolá myndesudenvng onsdel It nesig plote olvd ,amob Jvd [llo somoxob sz ws vole ov torre t 01632 8.10 Jeonloo Hoylibonen Mỳměnim @ misinte Isam sonsjalb Inšnvequ SO oving stivs ong[nc30 vitpen) 1jzonmodro ob Byblovlig ovole SE2b501 st US der deg.com Ideon og eosvlebe vsd 6 93stmeseng91 meldong 20 äve (open) totuvejebsiq oxst avajzbeig AO šnavovejzbog ost ovajebsiq 20 (soodhutid) sonstni rotjuvsizhsiq Inscovbson 80
074 (béžový sešit s kroužkovou vazbou).jpg
====================
TSUST sia prevots JOOSE Диля 30.4. Thinkel, (vomLogan 17 dan) 17.00 3321 1313150375 Isonnoling ob ovole svalovfig afssog onsd jeogobovog von sedbang lyd Tomiga solenry e éventogesha Ineleva 101 10 J20do 10.4. auletu_ acrtat mod doetzonl ofel vosob tüve Ite JILBA metv ing Injesly Indozo he Nowo Wo minelaya 1596 Dibson MolavelH TSDEV MVVODIGO minglave myjeij (16.5.) fürquèves de conferencs "fbovib" doy deten Juże odgt Năvol5 majeve ons 200 104090 Aston Leivuoe too ovole snavolos 9093 DOXIMİn #vol2 & Cadenablin далак 028 (2003) de 184.92 (4-5 Man) JYV Jeży Fizchn dembac vd Inviseren ovole èxidva ovole tontity ab odammensyv benteongob on olsvoseesiaTORMORSVS Iošju in ob 92 onion olvd Inizon Loxo batiňa venbor Alvd. tzonsoring Etzommojtrg ob Jelo onblo Vnevoleox dovolá myndesudenvng onsdel It nesig plote olvd ,amob Jvd [llo somoxob sz ws vole ov torre t 01632 8.10 Jeonloo Hoylibonen Mỳměnim @ misinte Isam sonsjalb Inšnvequ SO oving stivs ong[nc30 vitpen) 1jzonmodro ob Byblovlig ovole SE2b501 st US der deg.com Ideon og eosvlebe vsd 6 93stmeseng91 meldong 20 äve (open) totuvejebsiq oxst avajzbeig AO šnavovejzbog ost ovajebsiq 20 (soodhutid) sonstni rotjuvsizhsiq Inscovbson 80