Přednáška se zabývá dvěma odlišnými chápáními pojmu „vyčerpat“. První, vycházející z komentáře k dílu Oskara Patocky, naznačuje, že „vyčerpat“ téma znamená napsat o něm vše tak, aby k němu již nebylo co dodat. Tato interpretace je však označena za poněkud zvláštní. Druhá, inspirovaná Exupéryho dílem Citadela, klade otázku, zda člověk vyčerpává všechny v sobě skryté možnosti. Tato perspektiva zkoumá, zda možnosti existují jako něco, co je, nebo jako něco, co teprve má být. Text dále rozvíjí myšlenku hloubky témat, která se zpočátku jeví jako neuchopitelná a nevyčerpatelná, a spekuluje o nevyčerpatelnosti lidských možností. Závěrečná úvaha naznačuje, že odpovědnost člověka nespočívá v vyčerpání všech možností, ale možná v otevírání nových cest a ne v jejich konečném vyčerpání.
[O Patočkově posudku na Hejdánka]
docx | pdf | html | digitalizáty
◆ diktát, česky, vznik: 4. 5. 2010
- jedná se o reakci na tento dokument:
- Ladislav Hejdánek: Posouzení jeho filosofické publikační činnosti [posudek psaný pro Filosofický ústav ČSAV]
Strojový, zatím neredigovaný přepis
====================
DS-lvh-přps10.mp3
====================
A točka mě do jednoho posudku napsal, že jsem zatím neměl příležitost, jinou okolností, jak naznačil, napsat něco, kde bych vyčerpal téma. To je jedna verze, jak lze chápat slovo vyčerpat. Prostě napsat o něčem všechno, takže už nikdo nemá, co by k tomu dodal. To je taková dost divná myšlenka. A pokud je druhá možnost, jak chápat, to třeba komentář k Eczepérimu, k Saint-Exupérymu, to říká, že Saint-Exupéry stále klidl otázku, zdá člověk, vyčerpává všechny možnosti, ještě jsou v něm skryty. To je divná věc. A v sobě jaké jsou možnosti? Nebo je možnost právě naopak něco, co ještě není. Každopádně se tady praví o tom, že to jsou možnosti, které jsou v člověku. Jsou v něm. Ať už tam jsou jako jsoucí, nebo tam jsou jako nudů. Obje tyto možnosti, jak chápat to vyčerpávající nebo to vyčerpádného. Jednak témata sama jsou jakoby tak hluboká. Z začátku vypadají jako příliš menší, než z začátku. Opět a vyčerpat. Je-li to v člověku, je v člověku také něco takřka nevyčerpatelného? Formulace. Zda člověk vyčerpává všechny možnosti, ještě omezenosti člověka. Odpovědný za to, že je všechny vyčerpává. Že nenechá nic. Na drpání možná. Ale řeší se to proto, že to dosud není. Nevyčerpat i nové cesty. Je tu a my teď stojíme před tím. A hušťujeme do těch lidí.
DS-lvh-přps10.mp3
====================
A točka mě do jednoho posudku napsal, že jsem zatím neměl příležitost, jinou okolností, jak naznačil, napsat něco, kde bych vyčerpal téma. To je jedna verze, jak lze chápat slovo vyčerpat. Prostě napsat o něčem všechno, takže už nikdo nemá, co by k tomu dodal. To je taková dost divná myšlenka. A pokud je druhá možnost, jak chápat, to třeba komentář k Eczepérimu, k Saint-Exupérymu, to říká, že Saint-Exupéry stále klidl otázku, zdá člověk, vyčerpává všechny možnosti, ještě jsou v něm skryty. To je divná věc. A v sobě jaké jsou možnosti? Nebo je možnost právě naopak něco, co ještě není. Každopádně se tady praví o tom, že to jsou možnosti, které jsou v člověku. Jsou v něm. Ať už tam jsou jako jsoucí, nebo tam jsou jako nudů. Obje tyto možnosti, jak chápat to vyčerpávající nebo to vyčerpádného. Jednak témata sama jsou jakoby tak hluboká. Z začátku vypadají jako příliš menší, než z začátku. Opět a vyčerpat. Je-li to v člověku, je v člověku také něco takřka nevyčerpatelného? Formulace. Zda člověk vyčerpává všechny možnosti, ještě omezenosti člověka. Odpovědný za to, že je všechny vyčerpává. Že nenechá nic. Na drpání možná. Ale řeší se to proto, že to dosud není. Nevyčerpat i nové cesty. Je tu a my teď stojíme před tím. A hušťujeme do těch lidí.