Předběžná studie o povaze metod
| raw | skeny ◆ poznámky, česky, vznik: nedatováno, pravděpodobně 60. léta ◆ poznámka: datace odvozena ze zařazení původního dokumentu mezi další dokumenty, týkající se činnosti Nové orientace

Strojový, zatím neredigovaný přepis

====================
ScanImage155.jpg
====================
Jack Předběžná studie o povaze metod. 1. Každá činnost vědomě zámérná je charakterisována strukturou do jisté míry souvislou, kterou nazveme postupem. 2. Takový postup, jehož účelem je rychlé a spolehlivé /přesné/ uskutečňování cílů urcitého druhu a který je jim všem společný, t.j. takový postup, který splňuje tento účel v celé i řadé shodných nebo podobných případů, nazýváme metodou. 3. Pokud jde bezprostředne o systematické racionální zpracování nějaké otázky nebo souboru otázek, může jít v podstaté o činnost trojího druhu: a/ racionální: 1. inaultivní hypothese pojmové /Inbegr/ 2. práce lohická /konání soudů/ B/ neracionální: 3. práce se symbolikou 4. Naše počitky, představy a všechno naše védom jest výsledkem zapasu naší mysli s chaosem, z nehož my si si svůj svět modeluje /Ráal/. To platí ovšem i v oblasti racionální; podle Tvrdého jest pojem v prvním stadiu induktivní hypothesou, která konáním soudů jest zjasňována a verifikována. Prosté: abychom néjak zpracovali rozsáhlý materiál v racionální sféře, tvoríme si ve své mysli pojmy jakoby na zkoušku, a jejich upotřebitelnost, oprávnenost a správnost se nám objeví až v práci s nimi. Tak si tvoríme t.zv. induktivní hypothesy pojmové. 5. Inauktivní hypothesa pojmová je začátkem každého, racionálního postupu /t.zn.postupu pri racionálním zpracování otázek/. Nenf žádné skutečné metody v jejím oboru, neboť každá taková "metoda" postrádá jakékoli racionainf opravnenosti, kterou bychom si mohli uvědomit dříve, než jf užijeme. Jde vždy jen o nápad /hypothesu/; můžeme si však pomáhat seznamem takových nápadů ale to pak je pouhá pomicka, nikoli metoda. 6. Pokud jde o konání soudů /práci logickou, aktuálné promyslenou, nikoli logistickou, tj. práci se symbolikou, nemůže ani zde jít o žádnou metodu, neboť platnost skutečného soudu je nám logicky evidentní, a to prejudičné, t.j. drivé, než byl soud vykonán nabo lépe, zároveň s jeho konáním. Soua totiž konáme jako logicky nutný. Jakákoli metods může zde být jedine povahy kontrolni, a tím spadá do skupiny pf-, druhé /o níž bude pojednáno/, neboť jako taková nutné se přenáší na práci se symbolikou, anebo má charakter houristické metody, o níž jsem pojednel ve skupiné předešlé /àévé a o níž šíře pojednám ješte na konci staté/ 7. Často je konání skutečných /t.j. aktuálne promyšiených a Fonanych/ soudů velice zdlouhavé a řada důkazů příliš rozsáhlé. V takových případech užíváme zkratek, t.j. konáme soudy nepravé /naproti pravým, aktuálně přfsná racionálnfm a evidenef logickou provázeným/, totiž tehdy, když užijeme nějakého tvrzens, o nemž prohlásfme: toto je dokázáno / to lze dokázat/, ať už pak jsme schopni okamžitě důkaz provést anebo prohlásíme, že jsme jej zapomněli /ale víme o ném/. To pak je jeden metod v oblasti racionální, který má charakter logické zkrutky a je náhradou za pracné a zdlouhavé zdůvodňovány tím způsobem, že odkazuje na podrobný důkaz provedený jinde a jindy a že užije toliko jeho výsledku. Příklady: užití vety Pythagorovy, vét Buklinových, vzorce Heronova. Ale nemusí jít vždy o symboliku /viz Sokratovy rozhovory/. Poněvadž však není velké spolehnutí na detailní přesnost paměti, bývají všechny důkazy fixovány v jisté symbolice; to však jen pro zřetel praktický, nikoli ze zásadní nutnosti. druh 8. Konečné se může nekdy stát, že se vzrůstem složitosti případu pozbýváme schopnosti pojmout vše ve svou my sl a tfa i schopnosti konat bezpečné soudy. Tehdy všijeme účelné symboliky, která celý postup zmechanisuje /na př. algoritmus při násobení několikamy stných čísel nebo tabulky logaritmické/. Taoy ovšem uzití symboliky je zásadní nutnosti. To je pak aruhý aruh metod v oblasti racionální, charakteristický zvl. pro logistiku. Jejich charakterem je zmechanisování postupu racionálnfho; jsou jakýmsi poиосným zařízením. pravy dříve 9. Tanto naposledy uvedený druh metod vyžaduje však jisté pří na př. než může být takový postup zahájen; způsoby takových prípravn analy sa/ bývají nekuy rovněž považovány za metody. Jelikož vsak v nich jde spíše o ujasňování situace racionální, t.j. teprve videní a nikoli řešení, je nutno tuto skupinu zahrnout i do prvního oddílu, totiž do metoa heuristických /pokud to není sama induktivní hypothess/ [H/ 2