Zde najdete digitalizovanou podobu Hejdánkovy originální kartotéky. Její celkový objem čítá mnoho tisíc lístků. Zveřejňujeme je po částech, jak je zvládáme zpracovávat. V tuto chvíli máme zpracované to, co prof. Hejdánek sám vypracoval elektronicky. Zbývá ovšem mnoho práce na papírových kartičkách. Kromě Hejdánkových výpisků z četby obsahuje kartotéka také jeho vlastní myšlenkovou práci z posledních let, kterou nejde dohledat jinde.
Julius Tomin
(2012)
Sokrates byl Athéňany obviněn, že kazí mládež, že neuznává bohy uznané obcí a zavádí nová božstva. Shledán vinným, Sokrates byl v souladu se zákony vybídnut, aby si navrhl trest, který by sám považoval za správný. Sokrates odpověděl: ‚Žalobce mi navrhuje trest smrti. Jaký návrh mám proti tomu učinit já? Co zasluhuji za to, že jsem se nespokojil poklidným životem, nestaral se o to, oč se starají lidé, o vydělávání peněz, hospodaření, o vojevůdcovské hodnosti, o řečnění k lidu, a vůbec o politiku? Byl jsem si vědom toho, že jsem příliš poctivý, abych zůstal bez pohromy, kdybych se pustil do takových věcí. Proto jsem se nepouštěl do věcí, v nichž bych nebyl ani sobě ani vám prospěšným, ale věnoval jsem se tomu, abych soukromě prokazoval každému největší dobrodiní, jak já soudím. Každého z vás jsem se pokoušel přesvědčit, že se nemá starat o žádnou ze svých věcí, dokud se nepostará sám o sebe, aby byl co nejlepší a nejrozumnější, ani o věci obecní, dokud se nepostará o samu obec. Co si tedy zasluhuji? Něco dobrého, mužové athénští, má-li být návrh učiněn opravdu podle zásluhy, a to něco, co by se pro mě hodilo. Co se tedy hodí pro muže chudého, který činí dobro a potřebuje volný čas (scholé)i, aby na vás mohl působit? Nic by nebylo příhodnější a přiměřenější, než aby takovýto muž byl stravován na radnici.‘ (Platon, Obrana Sokrata 36 b-d)
V Xenofontově Symposiu jeden ze Sokratových nejvěrnějších následovníků, Antisthenes, který se pyšnil svou chudobou, prohlašuje: ‚Vlastním ten nejskvělejší majetek. Všichni můžete vidět, že mám vždycky scholé, čas nahlížet věci, které stojí za nahlédnutí, poslouchat řeči, které stojí za poslech, a čeho si nejvíce cením, mám čas na to, abych den co den trávil spolu se Sokratem činností hodnou scholé (scholazón IV. 44).
V Platonově Theaitetu Sokrates spojuje scholé se svobodou: ti, kdo se věnují filosofii, mají vždy scholé. Řečníci se mají ve vztahu k filosofům jako otroci k lidem svobodným, protože /2/ čas, který je jim dán na soudech a tomu podobných shromážděních, je omezený, je to ascholia (Tht. 172 c-d).
V dialogu Faidros se Faidros táže Sokrata, má-li scholé, aby si poslechnul, o čem se bavil s Lysiem. ...
(Čas pro filosofii, text zaslaný autorem – snad do Reflexe?)
vznik lístku: březen 2012