LADISLAV HEJDÁNEK ARCHIVES | Cardfile

Here you will find a digitized image of Hejdánek's original filing cabinet. Its total volume is many thousand tickets. We publish them in parts as we handle them. At the moment we have worked out what prof. Hejdánek himself developed electronically. However, much work remains on paper cards. In addition to Hejdánek's extracts from reading, the filing cabinet also includes his own thought work from recent years, which cannot be found elsewhere.


<<    <   4 / 7   >    >>
records: 35

Explikace

Jan Štěpán (1998)
explikace (z lat. explicatio, rozvinutí, rozbor, výklad) postup zpřesnění významu jazykových výrazů v jejich označovací funkci (↑denotace). Uplatňuje se u výrazů, které jsou vágní, tj. denotačně nepřesné. Zpřesňovaný výraz se nazývá explikandum, zpřesňující výraz explikát. Zpřesnění zprostředkuje smysl těchto jazykových výrazů (↑pojem). Pro explikát se požaduje podobnost s explikandem a maximální exaktnost. E. se využívá především při přechodu od pojmů v klasifikační formě (vysoký) k pojmům v komparativní formě (vyšší než) a pojmům v kvantitativní-metrické formě (vysoký 2 m).
(Filosofický slovník, Naklad. Olomouc, Olomouc 21998, str. 117.)
date of origin: prosinec 2000

Svět možný

Jan Štěpán (1998)
svět možný klíčový pojem soudobé logické sémantiky a analytické filosofie, prostředek ↑interpretace především modálních logik (↑logika modální). Intuitivně lze prezentovat s.m. jako jednu /390/ z představitelných realizací světa odlišných od tzv. aktuálního (skutečného) světa. Jedná se o logicky přijatelnou (myslitelnou) alternativu reálného světa, přičemž logicky nepřijatelný je takový svět, v němž např. něco současně je a není. Tedy s. m. se liší od reálného světa aspoň v jednom atributu připisovaném ↑individuím. Z tohoto hlediska lze potenciálně nekonečnou množinu s. m., označovanou omega, rozdělit na dvě disjunktivní třídy vzhledem ke zvolenému atributu ...
(Filosofický slovník, Naklad. Olomouc, Olomouc 21998, str. 389-90.)
date of origin: prosinec 2000

Metajazyk

Jan Štěpán (1998)
metajazyk jazyk, který slouží k popisu a výkladu ↑syntaxe, popř. ↑sémantiky jiného jazyka (↑jazyk objektový). M. tedy musí obsahovat jazykové prostředky pro označení všech výrazů zkoumaného jazyka a dále pro různé syntaktické a sémantické charakteristiky daného jazyka (např. pravdivost, bezespornost atd.). M. proto musí být výrazově i expresivně bohatší než objektový jazyk. M. (i pro formalizované jazyky) zpravidla obsahuje alespoň fragment přirozeného jazyka. Viz též ↑supozice.
(Filosofický slovník, Naklad. Olomouc, Olomouc 21998, str. 266.)
date of origin: prosinec 2000

Pragmatika

Jan Štěpán (1998)
pragmatika součást ↑sémiotiky, zabývající se komplexním zkoumáním vztahů ↑znaků daného jazyka (nebo jazyka vůbec) mezi sebou, jejich významovými vztahy i vztahy k jejich uživatelům; p. je nadstavbou ↑sémantiky, jejíž problematiku rozšiřuje o komunikační funkci jazyka.
(Filosofický slovník, Naklad. Olomouc, Olomouc 21998, str. 324.)
date of origin: prosinec 2000

Syntaktika

Jan Štěpán (1998)
syntaktika sémiotická disciplína (↑sémiotika), která studuje ↑jazyk pouze z hlediska forem znaků (↑znak 1), aniž přihlíží k tomu, co jazykové výrazy znamenají, tj- zabývá se pouze vztahy mezi znaky, resp. řadami znaků a jejich tvořením. Nepřihlíží k ↑významu znaků, tedy o jakémkoliv výrazu lze na úrovni s. pouze rozhodnout, zda je nebo není gramaticky správný.
(Filosofický slovník, Naklad. Olomouc, Olomouc 21998, str. 393.)
date of origin: prosinec 2000