Tento text se věnuje kritickému vyjasnění pojmu národ v kontextu tehdejší společenské diskuse, která je podle autora poznamenána značným pojmovým zmatkem. Hlavním tématem je rozlišení mezi dvěma protikladnými pojetími národního společenství. Autor varuje před nebezpečím, které přináší politizace národa v jeho tradičním, herderovském pojetí, jež je založeno primárně na etnických, kulturních a jazykových základech. Tato tendence je vnímána jako riziková pro stabilitu a rozvoj demokratické společnosti. Jako jedinou perspektivní a smysluplnou alternativu autor předkládá pojetí národa chápaného politicky, tedy jako občanského tělesa definovaného společnou politickou vůlí a příslušností ke státu, nikoliv společným původem či jazykem. Tento protiherderovský přístup zdůrazňuje význam politické identity, která umožňuje inkluzivitu a stabilitu v moderním státě. Práce usiluje o nastolení jasných teoretických hranic pro diskusi o národní identitě, přičemž jednoznačně upřednostňuje občanský princip nad principem etnickým. Text představuje důležitý příspěvek k politickému myšlení postkomunistického období, kdy se nově formovala identita demokratického státu.