Tento text představuje závěrečné slovo v polemice týkající se pojetí pojmu jako logického objektu v rámci logických teorií. Autor, reagující na postoje Pavla Materny, konstatuje, že dosavadní diskuse nepřinesla uspokojivé vyjasnění klíčových problémů. Ve svém příspěvku shrnuje tři zásadní nezodpovězené otázky, které pokládá za klíčové pro další postup. První se týká logického vztahu mezi Maternovým pojetím pojmu a intencionálními objekty v tradici Brentana a Husserla. Druhá otázka směřuje k terminologickému vymezení a hledání nového názvu pro tradiční chápání pojmu spojeného s intencionálními akty. Třetí bod kritizuje Maternovo užívání termínu „filosofická logika“ pro disciplínu, kterou autorův oponent považuje za výhradně vědeckou a odmítá její filosofický charakter. Autor vyjadřuje naději, že tyto otázky budou adresovány v budoucích výstupech Maternova výzkumu, přestože v přímé diskusi zůstaly bez odezvy. Text tak reflektuje hlubší metodologické a ontologické spory o povaze logiky a jejího vztahu k fenomenologii a širší filosofické tradici.
Závěrečné slovo
docx | pdf | html
◆ polemika, česky, vznik: 1995 ◆ poznámka: reakce na polemiku Pavla Materny „Ještě o pojmu“, in: Reflexe, 1995, č. 14, str. 8.1–4
- in: Reflexe, 1995, č. 14, str. 8.4
- jedná se o reakci na tento dokument:
- Ještě o pojmu
Závěrečné slovo
Ladislav Hejdánek
in: Reflexe, 1995, n. 14, p. 8.4
This is a response to the following document:
in: Reflexe, 1995, č. 14, str. 8.4
jedná se o reakci na tento dokument:
◆ polemika, česky, vznik: 1995 ◆ poznámka: reakce na polemiku Pavla Materny „Ještě o pojmu“, in: Reflexe, 1995, č. 14, str. 8.1–4
◆ polemics, Czech, origin: 1995
Závěrečné slovo [1995]
Čtenáři je nepochybně zřejmé, že diskuse o tom, zda nějaká (logická) teorie může nebo nemůže pojem interpretovat jako „logický objekt“, se zatím nezdařila. Nehodlám proto zbytečně prodlužovat její „nepovedenost“. Zopakuji proto jen ve vší stručnosti pouhé tři z otázek, na které Materna neodpověděl: 1) jaký je logický vztah mezi jeho „pojmem, chápaným jako objekt“, a brentanovským (eventuelně husserlovským) „intencionálním objektem“; 2) jaké nové pojmenování navrhuje Materna pro to, čemu se tradičně říkalo „pojem“ a co bylo úzce spjato s pojímáním (jakožto intencionálním aktem); 3) (nejnověji:) proč trvá na názvu „filosofická logika“, když tento obor považuje za vědecký a je přesvědčen, že se z něho nikdy filosofie (a to znamená ani filosofická disciplína) nemůže stát.
Nečekám, že by prof. Materna chtěl nyní na tyto otázky odpovídat (protože té možnosti už po dvakrát v diskusi nevyužil). Doufám nicméně, že se jim znovu nevyhne alespoň při publikaci nějaké další zprávy o postupu řešení svého grantového projektu.
LvH