Tento text se zabývá ontologickým rozlišením mezi pravým jsoucnem a pouhou věcí či předmětem. Autor kritizuje běžný zvyk zaměňovat tyto dva pojmy, což vede k přehlížení zásadního rozdílu v jejich podstatě. Zatímco věc vzniká prostým nahromaděním prvků neboli agregací, pravé jsoucno se „rodí“ jako integrovaný a fungující celek. Hlavním rozlišovacím znakem je vnitřní jednota, která spojuje jednotlivé části do funkčního celku. Text rovněž adresuje námitky týkající se nedokonalosti celků. Argumentuje, že i neúplný nebo nedokonalý celek si zachovává svou povahu celkovosti a nelze jej ztotožňovat s pouhou hromadou. Proces přechodu od agregátu k částečnému celku je nahlížen jako specifická forma zrodu, která osvětluje vznik složitějších struktur. Toto pojetí zdůrazňuje dynamický charakter existence a důležitost rozlišování mezi strukturální integritou živých organismů a nahodilým uspořádáním neživých objektů, což má hluboké důsledky pro naše filosofické chápání reality.
Věc a jsoucno (pravé) / Jsoucno a „věc“ (předmět)
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 13. 1. 2019
- jedná se o část původního dokumentu:
- 2019
Věc a jsoucno (pravé) / Jsoucno a „věc“ (předmět)
Obvykle míváme zvyk označovat jako „jsoucna“ také věci nebo předměty, které ovšem pravými jsoucny nejsou. A jak se z dalšího ukáže, je to závažná chyba, protože tím vlastně opomíjíme a zanedbáváme ten obrovský rozdíl mezi pravým jsoucnem a věcí (nebo předmětem). Věc vzniká pouhým nahromaděním, kdežto jsoucno (pravé) se „rodí“, vzniká zrodem, což zahrnuje skutečnost, že je celkem, tj. že jeho části (součásti, složky, event. prvky) jsou sjednoceny, integrovány ve ‚fungující‘ celek. Námitky, jako že „celek“ nikdy není dokonalý, že mezi hromadou a celkem je přechod, nejsou dost oprávněny, neboť nedokonalost celků neruší resp. neznicotňuje jejich celkovost, i když nedokonalou. Právě naopak, když nebudeme trvat na tom, že celek je buď dokonalý – anebo není vůbec celkem, budeme blíže skutečnosti, neboť přechod od pouhé hromadnost (od pouhého agregátu) ke „částečnému“, neúplnému, jen začínajícímu celku je možno chápat jako zvláštní povahu je „zrodu“, tedy jeho vzniku zrodem. Částečný, tj. neúplný celek může někdy vykazovat významné rysy toho, jak celky (pravé celky) vznikají z hromad (na rozdíl od pravých celků, které se „rodí“ již jako relativně úplné či dokonalé celky, jak to známe z říše živých bytostí).
(Písek, 190113-1.)