Tento dokument představuje zápis z diskusního setkání konaného 13. ledna 1958 u Josefa Lukla Hromádky, který se zabývá otázkou dialogu mezi marxisty a nemarxisty. Text zdůrazňuje, že mezi marxisty existují jedinci otevření rozmluvě, která by překračovala rámec běžné politické diskuse. Hlavní výhodou takové rozmluvy je, že v ní argumenty nabývají váhy nezávisle na politickém či mocenském postavení mluvčího. Autor vyvrací tezi, že marxisté nejsou schopni uznat odlišné názory, a zdůrazňuje, že obě strany mohou společně definovat zásadní otázky. Klíčem k úspěchu je hloubka analýzy a intelektuální poctivost, které mohou dialog přenést do nových, dosud neprozkoumaných oblastí, čímž se otevírá prostor pro sokratovský způsob tázání. Jako konkrétní příklady jsou uvedeny rozhovor s profesorem Riegrem a snaha o obnovení činnosti Filosofické jednoty. Zápis tak dokumentuje snahy o nalezení autentické platformy pro intelektuální výměnu názorů v tehdejším společenském kontextu.