Text pojednává o vztahu mezi filosofií a poznatky, přičemž zdůrazňuje, že ačkoliv se filosofie bez faktických znalostí neobejde, nejsou pro ni primárním cílem. Hlavním posláním filosofického tázání je neustálá snaha o nové nahlížení na skutečnost a revizi navyklých způsobů myšlení. Skutečný filosof vychází z přesvědčení, že myšlení, které není pod vědomou kontrolou a které kriticky nereflektuje své vlastní postupy, nevyhnutelně směřuje k omylům a deviacím. Filosofie sice čerpá svůj „materiál“ z obecné zkušenosti, jednotlivých věd, umění či náboženství, musí k nim však přistupovat s kritickou obezřetností. Její úlohou je odhalovat věcné chyby i skryté pseudo-filosofické předsudky obsažené v těchto zdrojích. Závěrem text rozlišuje mezi vnějšími poznatky a specifickou filosofickou zkušeností, která tvoří vlastní jádro filosofického poznání. Cílem filosofie je tedy spíše kultivace kritického myšlení než prosté hromadění informací o světě.