Tento text se zabývá recepcí teologického odkazu Dietricha Bonhoeffera v českém prostředí, přičemž konstatuje, že ačkoliv žádný jednotlivý teolog na jeho dílo nenavázal v úplnosti, jeho vliv byl zásadní pro formování specifických myšlenkových proudů. Klíčovým projevem tohoto vlivu byl vznik neformální skupiny známé jako „Nová orientace“, která se v československém kontextu snažila o aktualizaci křesťanského poselství v moderní společnosti. Autoři spojení s tímto hnutím se zaměřovali především na tzv. „civilní interpretaci“ evangelia, která kladla důraz na odpovědnost křesťana ve světě bez tradičních náboženských opor. Mezi nejvýznamnější představitele tohoto směru patřili Bula a Komárková, doprovázení dalšími osobnostmi jako Čapek, Šourek či Trusina. Text zdůrazňuje, že namísto teoretických debat o povaze náboženství a nenáboženskosti se tito myslitelé soustředili na praktické vyústění Bonhoefferových myšlenek v konkrétní společenské a politické realitě své doby, čímž významně obohatili českou teologickou tradici 20. století a její dialog s moderním světem.
[Vyškrtnuto z textu Pravda v české myšlenkové tradici – 3]
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 26. 12. 1991
- jedná se o část původního dokumentu:
- 1991
[Vyškrtnuto z textu Pravda v české myšlenkové tradici – 3]
Jednoznačně u nás na Bonhoeffera nenavázal žádný theolog, ale vliv jeho odkazu přece jenom přinesl jisté poněkud méně vyhraněné výsledky. O náboženství a nenáboženskosti se diskuse vlastně nikdy pořádně nevedly, ale došlo k vytvoření neformální skupiny tzv. „Nové orientace“ a k vystoupení řady autorů, hlásících se k tzv. „civilní interpretaci“ (mezi nejvýznamnější náleželi Bula a Komárková, ale také Čapek, Šourek, Trusina a další).
(Vyškrtnuto z textu pro KR 1991 ...)
(Praha, 911226-3.)