Text se zabývá povahou filosofie, kterou definuje nikoliv jako pouhou teoretickou disciplínu či spekulativní myšlení, ale především jako specifický způsob života a celoživotní orientaci. Autor zdůrazňuje etymologický původ slova filosofie, odkazující k moudrosti (sofia), jež je neoddělitelná od lidského bytí. Na rozdíl od speciálních věd, které lze pěstovat jako technické dovednosti nezávisle na osobním životě vědce, vyžaduje opravdová filosofie hlubokou integritu mezi myšlením a jednáním. Filosofický život tak není jen vnějším doplňkem teorie, nýbrž jejím vlastním základem a vyústěním. Studium životů filosofů proto není pouhou biografickou zajímavostí, ale klíčem k pochopení charakteru a směřování jejich myšlenkového odkazu. Skutečné filosofování je chápáno jako celostní životní styl, který prostupuje veškeré sféry lidské existence a dává myšlení konkrétní existenciální váhu.