These notes provide a critical review of Jan Štefan's 1990 habilitation thesis titled "That All Men May Be Saved." The reviewer examines the search for a Czech evangelical identity, which he argues was historically shaped through dialogue with Wittenberg and Geneva. The critique highlights issues with terminology and linguistic precision, particularly regarding Greek theological terms and the distinction between universal restoration and universal salvation. Significant attention is given to the dangers of philosophical speculation, drawing parallels between Štefan's approach and the "heretical" methods of Origen. The text also discusses Calvin's doctrine of predestination—specifically the necessity of reprobation alongside election—and the struggle of the Unity of the Brethren to define its Reformation identity. Furthermore, the reviewer questions the author's use of "theological eros" and emphasizes the need to differentiate between Hebrew and Greek intellectual backgrounds. Ultimately, these notes offer an analytical and polemical assessment of the methodological and doctrinal frameworks within Štefan's work, situated within the broader context of modern Czech Protestant theology.
Poznámky k posudku habilitační práce Jana Štefana, „Aby všichni lidé spaseni byli“ – (1990)
docx | pdf | html
◆ philosophical diary – record, Czech, origin: 16. 12. 1990
- This is a part of the original document:
- 1990.1 (pokračování v novém sešitu) (strojopis)
Poznámky k posudku habilitační práce Jana Štefana, „Aby všichni lidé spaseni byli“ – (1990)
90/159
### 901216
9 hledání protestanské a vůbec křesťanské identity českého evangelictví – obdoba k Hromádkovi v osvobozené republice
– Tzv. české reformaci napomohla k nalezení evangelické identity až komunikace s Wittenbergem a Ženevou. (ř. 26)
9/10 hlavní úkol české protest. theologie / v hledání vskutku autentického protestantismu – boj za slovo ‚evangelický‘, nikoli ‚českobratrský‘
– moje sympatie má … široká Jednota v unii s novoutrakvismem
11 práce nechce být monografií z NZ theologie (vším jiným!)
12 v překladu slova je vedle sebe bez dalšího hodnocení uváděno „uvedení do původního, pravého stavu“, tedy také napravení všeho a znovuzřízení božského řádu univerza – to vyžaduje korekci (slušelo by se poukázat na dvojí pozadí, řecké, zcela odlišné od hebrejského)
13 už samo psaní „teologie“ je pochybné, ale přímo nesnesitelný je přepis „teologumenon“ (!) 72, 76 [čísla připsána rukou, pozn. red.]
– přímo čítankový postup heretika (Origenés): zděděné učení je zachováno, ovšem za cenu zařazení do cizího systému, tradiční věty křesť. vyznání jsou depotencovány jako mytologické zbytky, jejich místo a úlohu přebírá „nové učení“
14 zcela chybí výklad posunu od myšlenky všenápravy k myšlence spasení (vykoupení) všech
31 (Calvin by se sotva vydal na) tenký led, pod nímž se skrývají bezedné hlubiny filosofické spekulace
33 (citát z Calvina, Inst. III,23,1 – pozn. II, 29d Št.): vyvolení samo o sobě, bez opačného zavržení, by vůbec neexistovalo. … viz!
35 zápas Jednoty bratrské o reformační identitu proti jejímu původnímu katolickému sektářství (?!)
45 chladná řeč odborné rozpravy (?!) – o sobě
73 teologický erós: to je poněkud ošidný termín. Filosofický erós (podle Platóna) je láska k filosofii, nikoliv k moudrosti (nebo pravdě) – to je přece FILIA. Proto theol. erós by analogicky byl láskou k theologii! Eventuelně posedlostí theologií.
112 nic heretizujícího (srovnatelného s pozdním učením o křtu)
113 Barth ve jménu Jména proti pojmům – ×