This document is a letter from the Charta 77 spokespersons (Jiří Hájek, Marta Kubišová, and Ladislav Hejdánek) dated March 11, 1978, addressed to the General Prosecutors of the Czechoslovak Socialist Republic and the Czech Socialist Republic. The letter protests the unlawful imprisonment of art theorist Ivan Jirous, who had been held in pre-trial detention since October 1977. Jirous was charged with disorderly conduct following a professional, albeit improvised, speech he delivered at an exhibition opening for his friend, artist Jiří Lacina. The authors argue that Jirous spoke with the artist's consent to highlight specific features of the work and did not intend to disrupt the proceedings. They criticize the excessive length of his detention and demand his immediate release or a strictly public trial as guaranteed by law. Supplementary notes reveal that Jirous was eventually sentenced to eight months in prison, a term increased to eighteen months on appeal, which sparked further public protests against the verdict.
Ladislav Hejdánek – Jiří Hájek – Marta Kubišová: Dokument Charty 77 č. 45
docx | pdf | html
◆ dokument of Charter 77, Czech, origin: 11. 3. 1978
- in: Charta 77: Dokumenty 1977–1989. Svazek 1, Praha: Ústav pro soudobé dějiny, 2007, p. 125
Dokument Charty 77 č. 45
Ladislav Hejdánek – Jiří Hájek – Marta Kubišová
in: Charta 77: Dokumenty 1977–1989. Svazek 1, Praha: Ústav pro soudobé dějiny, 2007, p. 125
in: Charta 77: Dokumenty 1977–1989. Svazek 1, Praha: Ústav pro soudobé dějiny, 2007, str. 125
◆ dokument Charty 77, česky, vznik: 11. 3. 1978
◆ dokument of Charter 77, Czech, origin: 11. 3. 1978
1978, 11. březen, Praha. – Dopis generálním prokurátorům ČSSR a ČSR o neoprávněném věznění Ivana Jirouse.
Od 25.10. 1977 je ve vyšetřovací vazbě teoretik umění Ivan Jirous. Je stíhán podle § 202 trestního zákona (výtržnictví), protože promluvil na vernisáži výstavy svého přítele, výtvarníka Jiřího Laciny, o jeho díle. Jirousovi je vytýkáno, že tím narušil pevný průběh vernisáže, ačkoliv výtvarník s jeho projevem souhlasil. Ivan Jirous ovšem neměl důvod narušovat průběh vernisáže, když šlo o výstavu přítele, na niž byl pozván; improvizovaným, ale odborným výkladem chtěl upozornit na příznačné rysy a povahu umělcova díla, o čemž v oficiální úvodní řeči nepadla ani zmínka. Značně překvapuje, že pro něco takového může být Ivan Jirous držen již více než 4 měsíce ve vyšetřovací vazbě (a nyní již měsíc po uzavření vyšetřování). Máme za to, že obviněný Ivan Jirous by měl být okamžitě propuštěn z vazby, ať už před soud bude, či nebude postaven. Pokud dojde k soudu, mělo by být jednání opravdu veřejné, jak to zaručují naše zákony.’
prof. dr. Jiří Hájek, DrSc., Marta Kubišová, dr. Ladislav Hejdánek
mluvčí Charty 77
^ čsds, sb. Charta 77. – strojopis, Fotokopie.
1 Ivan Jirous byl 11. dubna 1978 odsouzen rozsudkem Obvodního soudu v Praze 1 k 8 měsícům odnětí svobody nepodmíněně. 5. května 1978 projednal Městský soud v Praze Jirousovo odvolání a zvýšil mu trest na 18 měsíců. Proti tomuto rozsudku zaslalo 26 občanů libereckého kraje generálnímu prokurátoru J. Feješovi protest. Informace o Chartě 77, roč. 1 (1978), č. 8, s. 20-21.
Plné znění: In: Informace o Chartě 77, roč. 1 (1978), č. 4, s. 17 • Charta 77. Rok 1978. Samizdatový sborník, s. 32 • Studie, 1978, č. 58, s. 292-6 • ÚSD, sb. RFE, pol. blok S-298 (30. března 1978).