Tomáš Garrigue Masaryk's text "Our Current Crisis" remains remarkably relevant over a century after its creation. Masaryk emphasizes the crucial importance of a positive relationship with one's own state, while simultaneously calling for constant critical thinking and philosophically grounded opposition, unafraid to question and replace old concepts with new ones. He stresses that the state is not the absolute center of everything and that principles of humanity are essential even in the political sphere. Masaryk rejects violence and provocation in favor of defense and rational solutions, demonstrating that fundamental social and political issues cannot be resolved long-term through "iron and blood," as some attempted in his time, much like today. His ideas on the necessity of critical thought, humanity in politics, and the rejection of violence resonate with contemporary social and political debates.
T. G. Masaryk, Naše nynější krize
V poslední době jsme se naučili nově a dnešníma očima číst národní klasiky; poznali jsme, že někteří jsou jimi z nedorozumění, jiní že beznadějně zastarali a někteří konečně že jsou neuvěřitelně aktuální. Není vše způsobeno tím, že se historické situace a s nimi i krize opakují nebo navracejí; ne všichni, kteří žili v obdobných situacích, nás ještě dnes dovedou oslovit. Masaryk k nim však náleží. Pozoruhodné a právě také dnes platné jsou jeho důrazy na nutnost pozitivního vztahu ke státu, ale také na nutnost kritičnosti a dokonce opozice, a to netoliko politické, nýbrž přímo filosofické, na nutnost kritiky plynoucí z celkového přesvědčení filosofického, které je odhodláno zaměnit staré novým. Významný je také důraz na to, že stát není všecko a neobjímá všecko, že i v politice platí zásady lidskosti, které nejsou pouze vytouženým, abstraktním ideálem, ale mají praktické, programové důsledky: láska, ne násilí; bránit se, ale neprovokovat; a prakticky proti všelijakým Bismarckům dokázat, že železem a krví se veliké otázky časové – jmenovitě dnes a u nás – řešit nedají.