This lecture, drawing on the philosophical legacy of T. G. Masaryk, Emanuel Rádl, and J. L. Hromádka, explores fundamental ethical questions from a broad perspective. The author advocates for an interpretation of ethics that encompasses all human activities, including those seemingly technical, as they are invariably embedded in broader contexts carrying moral significance. Consequently, ethical concerns permeate politics, science, art, and private life. A central theme is the critique of Immanuel Kant’s categorical imperative. The author identifies a flaw in its metaphysical assumption of universal applicability, arguing that a genuine moral call is always concrete, addressed to a specific individual within a unique situation. Unlike Kant’s formal and void imperative, true moral demands are rich in meaning, which remains latent until understood by the recipient. Ethics is thus presented as a situational and non-transferable responsibility, shifting from abstract formalism toward authentic existential experience and individual engagement. This perspective emphasizes that moral truth is found in the uniqueness of the moment and the specificity of the address rather than in generalized laws.
Überlegungen über einige Grundfragen der Ethik in Anknüpfung an Masaryk, Rádl und Hromádka
docx | pdf | html | digitized
◆ lecture | preparatory notes, Czech, origin: 27. 8. 1991
- This serves as a preparation for the final document:
- Überlegungen zu einigen fundamentalen ethischen Fragen im Lichte der Tradition von Masaryk, Rádl und Hromádka
05.09. 09.30-11.30 přednáška (něm.)
"Überlegungen über einige Grundfragen der Ethik in Anknüpfung an Masaryk, Rádl und Hromádka"
(asi v Dejvicích, bude ještě upřesněno)
01
Etiku budeme chápat velmi široce, takže do ní zahrneme celý svět lidských aktivit. Budeme trvat na tom, že i takové aktivity člověka, které se zdají být záležitostí výhradně technickou, jsou vždycky zapojeny do širších kontextů, v nichž nutně nabývají kvalit morálních a etických. Základní otázky etiky tedy sahají všude tam, kde člověk a žije a něco podniká: v politice, ve vědě, v umění, v soukromém životě, všude.
02
Kategorický imperativ Kantův má základní vadu, totiž že počítá s tím, jako by mravní nárok resp. výzva platila (nebo mohla platit) pro všechny stejně, že tedy může být formulována obecně. To je však problematický a přímo vadný ,metafyzický' předpoklad. Skutečná výzva je vždy konkrétní a adresná, tj. je orientována na určitý subjekt a do jeho určité situace, přičemž ovšem kontext této situace je významně respektován. To znamená, že ona výzva, pokud je vskutku platná a tedy pravá, je ve své konkrétnosti a adresnosti vždy jedinečná a situační, nepřenosná na jiný subjekt a na jinou situaci. Proto také je kategorický imperativ Kantův tak dokonale formální a bezobsažný, čímž se fundamentálně liší od skutečných (pravých) výzev, které jsou plné smyslu a tedy obsahu, ale zůstávají bez "formy", dokud je nezaslechne a dokud jim neporozumí oslovovaný člověk.
27.8.1991