This text explores the concept of the purpose and meaning of human life through two primary lenses. The first perspective posits that the goal of life is a matter of individual choice, making the meaning of existence an autonomous decision. The second view regards life as a predetermined mission or calling that is assigned to the individual, independent of their will. In both scenarios, however, the realization of this meaning depends on human volition; meaninglessness arises either from a failure to choose a purpose or from the refusal to fulfill one's given mission. The author further distinguishes between the formal meaning of life and its actual qualitative value. It is noted that a life may possess a formal sense of purpose yet remain existentially meaningless if the chosen goal itself lacks intrinsic value. Ultimately, the text advocates for a definition of meaning that is both consistent and valuable. This reflection offers a concise philosophical analysis of human existence, freedom, and responsibility towards one's destiny, written in the historical context of 1944.
Cíl života
docx | pdf | html
◆ philosophical diary – record, Czech, origin: 1944
- This is a part of the original document:
- [Příležitostné poznámky, 1944]
Cíl života
Jestliže má náš život nějaké poslání (určení), musí být vykonání tohoto poslání cílem našeho života a usilování o jeho dosažení jeho smyslem.
1) Cíl svého života si můžeme zvolit; usilování o jeho dosažení je smyslem našeho života. Tedy i smysl svého života si můžeme volit.
2) Poslání naše je dáno, určeno: jsme posláni, abychom něco vykonali, výlučně my jsme k tomu určeni. Smysl našeho života je dán naším posláním; je tedy určen a nezávisí na naší vůli.
Život může být jistě nesmyslným; v čem spočívá ona nesmyslnost? V prvém případě, kdy si smysl svého života volíme sami, vidíme nesmyslnost v tom, že jsme si žádný smysl nezvolili, to jest jednáme bez vůle. (Naše jednání má obsah, ale nemá ideu.)
V druhém případě je nesmyslnost života dána tím, že se k danému nám smyslu života nepřiznáme, že jej nenaplňujeme a nenaplníme, že nekonáme své poslání.
(Abychom mohli považovat oba případy za totožné, musili bychom říci, že vlastní volba smyslu života se rovná přiznáním k dané nám směrnici smyslu našeho života.)
V
každém případě však smyslnost (smysl) a nesmyslnost našeho života je závislá na naší vůli. – V tomto konstatování ovšem není ještě ani známky po soudu hodnoticím. Smysl života jednoho a druhého (lépe: jeden a druhý) může být velmi různý co do hodnoty. Nakonec – s dávkou hodnoticího soudu – můžeme říci, že formálně smyslný život (= ž. mající smysl) se může jevit nesmyslným hodnotně, jestliže sám smysl je nesmyslný. Aby se tomu tak nestalo, vylučme tuto možnost a nazvěme smyslem života pouze smysl, který má smysl.
rozdílné pojmy!
### 440101|1944