This study analyzes the concept of "the beginning" and the origin of Jesus Christ in the Gospel of John. The author distinguishes between physical and spiritual origins, emphasizing that a worldly perspective often fails to recognize the true nature of Christ's beginning. While physical succession is easily traceable, the genuine spiritual origin remains hidden from those who have not experienced rebirth. The text explores the tension between knowing Jesus' earthly background and failing to grasp his divine dimension. A key finding is that the "beginning" in John's theology is not merely an initial temporal stage but a dynamic creative force and the source of all existence (1:3). The path to understanding this transcendent beginning lies in spiritual transformation, enabling one to perceive a reality that is "not of this world." The work thus illuminates the ontological significance of the Logos as a driving force that challenges material understandings of causality and history. Only through rebirth can one see the Kingdom of God and comprehend the true source of movement and creation.
[Počátek a Ježíš v Janově evangeliu (1)]
docx | pdf | html
◆ philosophical diary – record, Czech, origin: 14. 5. 1955
- This is a part of the original document:
- [Příležitostné poznámky, 1955]
[Počátek a Ježíš v Janově evangeliu (1)]
I.
1. Význam počátku, původu má své meze. Počátek může být zapírán, nepoznán (1:10–11).1 To ovšem nemůže počátek problematizovat. Původ tělesný a původ duchovní jsou nezaměnitelné (3:6). Nicméně možnost znovuzrození je tu jako otevřená cesta k navázání na jiný počátek. Že také nejde o pouhou posloupnost, tomu nasvědčuje možnost nerovnoměrného postupu (1:27,30).2 Zdá se, že je dvojí typ počátku a původu. Je možno světsky věděti, odkud jest JK, a přece neznat jeho pravý původ. Židé měli tuchu o této skutečnosti, ale rozuměli jí jako rozporné (7:27). Pro onen světský pohled vskutku skutečnost duchovní pochází jakoby odnikud, a dokonce jakoby nikam nemíří (3:8). Proto ti, kteří mají více smyslu pro duchovní hodnocení, urážejí se dokonce nad neprosvítajícím původem JK ve srovnání třebas s takovým Mojžíšem (9:29). Toto místo je však rovněž podivuhodnou připomínkou toho, že ani ono nesměřování nikam – po světsku vzato – nelze chápat tak jednoduše, jak by se snad nabízelo (9:30); nicméně je to opět ukázkou, že reálný, hmatatelný, světský konec, výsledek problematizuje duchovnost, a tím nepřehlednost, neprůzračnost počátku. Avšak řešení nás vyvede z rozpornosti. Posloupnost věcná, světská, tělesná, materiální je všude sledovatelná, ale neodhalí nám pravý původ a počátek. Abychom uviděli ten, je třeba jiného, nového, duchovního pohledu. Cestou k němu jest znovuzrození. Jen ten, kdo se znovuzrodil, může viděti království Boží (3:3), a tím také skutečnost, že JK není z tohoto světa (8:23). Pokud se tedy hledí na počátek tělesně, nenajde se pravý, opravdový, skutečný počátek, nýbrž jen cosi prostředního, tedy prostředek, materiál, nikoli hybná síla. Počátek není tedy – v pravém smyslu – pouze prvotním stadiem, nýbrž je silou, mohutností, zdrojem pohybu a postupu: všecky věci jsou skrze tento počátek učiněny (1:3). Nikterak není řečeno, že přímo, bez souvislosti s „předchozími“ skutečnostmi, bez navázání.
14. V. 55
### 550514
1 Čísla v závorkách odkazují k jednotlivým kapitolám a veršům Janova evangelia. – Pozn. red.
2 Na průklepu k tomuto místu připsáno rukou: „též 1:15“. – Pozn. red.