Tento text ze dne 18. července 1967 analyzuje Marxův atheismus jako projev úsilí o lidskou emancipaci. Autor vychází z teze, že pojem boha představuje lidský výtvor, jemuž se člověk zotročil, a v tomto Marxově postoji spatřuje legitimní pokračování biblické prorocké linie bojující proti modloslužbě. Klíčovým problémem, který text nastoluje, je otázka budoucího osudu náboženského jazyka v procesu osvobození člověka. Autor se ptá, zda se pojem boha může stát znovu nástrojem svobody, nebo zda je nutné jej v zájmu věrnosti prorocké tradici zcela opustit. Nejde přitom o abstraktní terminologickou diskuzi, nýbrž o zásadní otázku podmíněnou konkrétní dějinnou situací. Úvaha vybízí k hlubokému zamyšlení nad vztahem mezi filosofickou kritikou náboženství a praktickým úsilím o lidskou důstojnost, přičemž zdůrazňuje, že vyrovnání se s náboženským dědictvím je nezbytnou součástí hledání autentické existence v moderním světě.
[Atheismus a pojem „boha“]
docx | pdf | html
◆ myšlenkový deník – záznam, česky, vznik: 18. 7. 1967
- jedná se o část původního dokumentu:
- [Příležitostné poznámky, 1967]
[Atheismus a pojem „boha“]1
18. 7. 67
Marxův atheismus je výrazem úsilí o osvobození člověka; „bůh“ je lidským výtvorem, jemuž člověk otročí. V tom smyslu Marx dobře (a legitimně) navazuje na prorockou tradici. Vzniká otázka, zda se (a jak) může pojem „boha“ stát znovu nástrojem lidského osvobození, anebo zda není nutné se právě v navazování na prorockou linii tohoto pojmu vůbec vzdát. Vzato nehistoricky je to pouze terminologický spor; ve skutečnosti, tj. v určité dějinné situaci, to je zásadní otázka.
### 670718
1 Jedná se o přípravné poznámky k článku Víra a filosofie, in: Křesťanská revue, 35, 1968, č. 6, str. 126–132 (srv. také pozdější vydání: Víra a filosofie, in: L. Hejdánek, Filosofie a víra. Nepředmětnost v myšlení a ve skutečnosti II, Praha 19992, str. 57–66). – Pozn. red.